Deset! Král Rafa slaví jubilejní titul, Paříž mu leží u nohou. Bude opět jedničkou? Proč ne, směje se

11. 6. 2017 - Jan Šimek

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z PAŘÍŽE: Bravo Rafa bylo napsáno na bílé plachtě, kterou fanoušci roztáhli na tribuně v okamžiku, kdy se Rafael Nadal poprvé pomazlil se svým desátým Pohárem mušketýrů. Zaslouženě. Vládce antuky v Paříži dosáhl na svůj jubilejní desátý triumf, posunul vlastní historický rekord a na Roland Garros se stal nesmrtelnou legendou.

Poprvé tady vyhrál v roce 2005, když mu bylo pouhých 19 let. Následovaly tituly v letech 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. Letos svou sbírku završil ziskem desáté trofeje. Stana Wawrinku sfoukl ve třech setech za dvě hodiny a sedm minut – 6:2, 6:3 a 6:1.

Jako tradičně si po posledním míčku lehnul do oranžové antuky. Tak typické pro zdejší French Open. Do očí se mu hnaly slzy, emotivní moment ale ustál. „Je pro mě náročné cokoliv říct. Děkuji vám všem, kteří umožnili, aby se tady konala tahle skvělá akce. Po tolika letech má pro mě tohle místo zvláštní kouzlo,“ přiznal Rafael Nadal.

„Neumím ho popsat. Je to nejdůležitější turnaj v mé kariéře, nemůžu jej srovnat s žádným jiným. Roland Garros bude mít navždy místo v mém srdci,“ vyznal se po jubilejním vítězství.

Na kurtu působil klidně. Žádné nervy ani velká oslavná gesta. Přesný opak Stana Wawrinky, který rozsekal raketu. S ní se občas zlostně bouchl do hlavy. Španělský levák rozdával nádherné údery, zahrál 27 vítězných míčů. Skvěle četl hru.

„Můj styl se v průběhu let trochu změnil, ale to je samozřejmé, ne? Tady jsem hrál od začátku skvěle. Bylo to pro mě perfektní Roland Garros. Není to o tom, zda jsem hrál více, nebo méně agresivně. Hrál jsem dobře, a když hrajete dobře, máte šanci hrát agresivně,“ povídá Rafa.

Už přemýšlel, jak oslaví desátý triumf? „Když vedete 4:1 ve třetím setu, jste velmi blízko. Hlavně když jsem uhrál gem na 5:1, říkal jsem si, že už asi vyhraju. (smích) Jinak jsem byl koncentrovaný celou dobu na zápas. Přemýšlel jsem vždy o dalším fiftýnu. Párkrát jsem byl blízko, jako v roce 2012 v Austrálii, nebo letos, kdy jsem tam nakonec prohrál. Vím, že Wawrinka je nebezpečný soupeř. Nechtěl jsem mu dát šanci vrátit se do utkání,“ vysvětluje jednatřicetiletý Španěl.

Ten tak získal první grandslamovou trofej s novým koučem Carlosem Moyou a možná poslední pod strýcem Tonim. „Tenhle titul znamená hodně sám o sobě, ale podpora Carlose je pro mě samozřejmě velmi důležitá. Od začátku jsme pracovali ve velmi dobré atmosféře. Týmový duch byl velmi pozitivní, kombinace Francisca, Toniho a Carlose je skvělá. Bylo úžasné mít na kurtu Toniho. Pro mě to bylo speciální a věřím, že pro něj taky,“ pokračuje desetinásobný šampion French Open.

Přitom v úvodu utkání se zdálo, že není ve své kůži. „Na začátku jsem byl nervózní asi stejně jako Stan. Úvodní gemy nebyly moc povedené, ale zachránil jsem brejkbol ve třetím gemu. Občas tyhle momenty změní všechno,“ tvrdí.

A má pravdu. Nakonec se rozehrál k parádnímu výkonu a nikoho nenechal na pochybách, že antukový král je zpátky.

V mužském žebříčku bude nyní na druhém místě. Co návrat na příčku číslo jedna? Je reálný? „Jsem v dobré pozici. Vyhrál jsem turnaj, který je pro mě nejdůležitější v roce. Když budu vyhrávat podobné tituly, můžu být jakékoliv číslo na žebříčku. Hraji dobře, takže proč ne?“ ptá se.

Na dlouhé oslavy ale zapomeňte. Ikona Roland Garros půjde brzy znovu do práce. „Je to o každodenní dřině. Nyní jsem šťastný. Poslední týdny si užívám. Teď budu dál tvrdě pracovat, aby byly příjemné i ty následující. Jsem zdravý. Myslím, že mohu vyhrát i jiné turnaje a přidat další vítězství,“ uzavírá ambiciózní Rafael Nadal.

Neděle 28. 5.

Sobota 27. 5.

Pátek 26. 5.

Čtvrtek 25. 5.

Středa 24. 5.

Úterý 23. 5.

Pondělí 22. 5.

Další články z webu