Dvě esa Johnsonovi, pak další výhra. Znovu jsem objevila servis. Snad neodejde, doufá Hradecká

5. 6. 2017 - Jan Šimek

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z PAŘÍŽE: Ve dvouhře skončila Lucie Hradecká v posledním kole kvalifikace. Náladu si zatím vylepšuje ve čtyřhře. Vedle Kateřiny Siniakové se jí daří a polský parťák Marcin Matkowski? To je další borec, se kterým to zkušené české tenistce klape.

V mixu už společně proklouzli do čtvrtfinále, naposledy zdolali dvakrát 6:2 Slovinku Katarinu Srebotnikovou a Ravena Klaasena z Jihoafrické republiky. „Bylo to rychlé. Parťák hraje neskutečně dobře, skvěle servíruje. Já hlídám sebe a uličku, což mi docela vyhovuje,“ směje se Hradecká, která má se smíšenou čtyřhrou bohaté zkušenosti.

„Mixů už mám nahráno docela dost. Vždycky se na něj těším, protože je to uvolněnější. Není v něm takový tlak, takže pak člověk hraje líp. Mix se tolik nehrotí a nejsou v něm tak vyhecované zápasy. Přece jen je to ale pořád grandslam. Každý chce vyhrát a dostat se až na konec turnaje. V pátek jsme hráli mix, který byl hodně těžký, a zvládli jsme ho,“ vrací se k duelu s Bethanií Mattekovou-Sandsovou a Stevem Johnsonem.

Tomu dokonce nasázela dvě esa. „Něco takového proběhlo. (smích) Podávala jsem dobře. Skončili jsme a parťák říkal, že jsem neskutečně servírovala. Já jsem mu říkala, že jsem po týdnu znovu objevila servis. Doufám, že nikam neodejde a chvíli zůstane,“ usmívá se zkušená tenistka. „Po zápase jsme si s parťákem říkali: Ty jo! Kolik míčů sis prohrála na svém servisu? Dopočítali jsme, že na mém jsme prohráli jeden a na jeho tři, což není úplně špatná statistika,“ dodává.

V čem tkví kouzlo znovunalezeného podání? „Když dám servis a vím, že parťák je na síti a pokryje tři čtvrtiny kurtu, servíruje se líp. Není na mě takový tlak. Hodně mi pomáhá, je to super,“ chválí polského spoluhráče.

Společně už tady na Roland Garros dokráčeli do finále. „S Marcinem jsme před dvěma roky hráli poprvé a hned jsme byli ve finále. Prohráli jsme s Mattekovou-Sandsovou a Mikem Bryanem, kdy jsme měli dva setboly, a pak rozhodl supertiebreak. Škoda, byl to super rok,“ vzpomíná Hradecká.

Kde na polského borce natrefila? „Můj Fanda (Čermák – pozn. red.) ukončil kariéru a přemýšlela jsem, s kým budu hrát. Několikrát jsem vystřídala parťáky a nějak jsme na sebe narazili. Ani nevím, kdo koho před dvěma roky oslovil jako první. I mimo grandslamy je dost společných turnajů, kde se potkáváme,“ popisuje.

Pozitivní je, že bolavý krk už si snad dal říct. „Jednou jsem tady byla na masáži a musím zaťukat, že je to dobré. Vždycky ráno, když se probudím, přemýšlím, zda je krk tuhý, nebo ne. Probudila jsem se a byl v pohodě. Snad to vydrží,“ přeje si Lucie Hradecká, kterou s Kateřinou Siniakovou čeká třetí kolo ženské čtyřhry proti Barboře Krejčíkové a Chao-Čching Čchan.

„Zatím jsme to nijak neřešily. Člověk tady má všude možně okolo tolik stresů… S Kačkou jsme spolu trénovaly, ale neřešily jsme žádné taktiky, co hrát. Nemám ráda, že bychom si sedly večer předtím a něco rozebíraly. Člověk se má pořádně vyspat a řešit to až před zápasem. Známe obě dvě. Ne, když hrály společně, ale jednotlivě ano. Kačka zná Báru velice dobře. Určitě s něčím přijde,“ věří dvaatřicetiletá hráčka.

Původní zpravodajství z Paříže

Neděle 28. 5.

Sobota 27. 5.

Pátek 26. 5.

Čtvrtek 25. 5.

Středa 24. 5.

Úterý 23. 5.

Pondělí 22. 5.

Další články z webu