Ještě jsem nikam z bubliny nevyrazila, říká před startem RG Kvitová. Postoj Ósakaové nechápe

Petro, vracíte se do Paříže, kde jste loni zvládla těžké podmínky a odehrála jedno z nejlepších Roland Garros v kariéře. Letos to bude s počasím o poznání jiné. Jak jste připravena?
Loňský rok byl úplně jinačí. V Paříži se počasí mění. Teplo, zima, prší, neprší, fouká, nefouká. Ale loni to bylo na zimní bundu. Balony lítaly jinak, přišlo mi to docela fajn. Zvládla jsem docela těžké zápasy, otočila jsem set z 1:5, což mi v celém turnaji pomohlo. Normálně by se s těžkými balony hrálo víc výměn, což jsem taky zvládla. Letos míče víc poletí v teplejším počasí. Nepředpokládám, že budou úplně vedra jako v Americe.

Jinak se cítím dobře i po fyzické stránce, docela dost jsem trénovala. Uvidíme, no. Zápas je vždycky jiný. Jak do něj vstupují nervy a zatažení. Hlavně si přeju, abych se nezranila.

Letos jste na antuce vybojovala dvě čtvrtfinále ve Stuttgartu a Madridu. Jaký máte pocit z antuky po příjezdu do Paříže?
Přijde mi to tady fajn od prvního tréninku ve čtvrtek po příjezdu. Baví mě to a užívám si to. Připadá mi, jako bychom z minulého ročníku odletěli včera. Všechno je přirozené, těším se na zápas.
Nejsem úplný fanoušek antuky, ale tady je antuka jiná. Strávila jsem na ní hodně času, začala jsem už v Charlestonu na zelené verzi, pak jsem podstoupila přípravu v Monaku.

V prvním kole si zahrajete s Greetje Minnenovou, která prošla skrz kvalifikaci. Letos jste spolu už hrály v Melbourne. Co na los říkáte?
Když jsem se los dozvěděla, říkám si: Už zase? Vždyť jsme spolu hrály před pár měsíci. Tentokrát to na antuce bude jiné, ale míčky zatím pěkně létají, tak snad dobrý. Před pár lety jsem s ní na antuce hrála ve Stuttgartu a vím, co dělat. Musím ji tlačit, rozběhat ji. Jinak mi svým forhendem může škodit.

V Paříži se letos poprvé bude hrát night session. Co na to říkáte?
Baví mě je hrát i sledovat, třeba na pokoji. Pro fanoušky je to super, že tady mají světla i střechu, tak je to třeba i víc přiláká. Taky je dobře, že to dělají teď v tomhle počasí a ne loni (na podzim), kdy byla fakt zima. Nedovedu si představit, že by tam lidi i hráči večer fakt mrzli. Není to nic příjemnýho, když je vám pořád zima. Když bude hezky, bude to určitě super.

Pořadatelé povolili tenistům každý den na hodinu opustit areál, co se dá stihnout za tu dobu?
Já jsem ještě nikde nebyla. Přiletěla jsem ve čtvrtek, hned jsem šla trénovat, včera jsem taky trénovala, pak jsem odpočívala. Den docela rychle uteče, není moc o co stát. jediná šance, kdy bych mohla jít ven, je dneska, ale upřímně myslím, že spíš budu odpočívat. Mám balkón, takže co se týká čerstvého vzduchu, tak to je v pohodě.

A co se dá stihnout? Trenéři chodí běhat. Je pro ně super, že můžou běhat venku a ne vevnitř na páse. Samozřejmě, kdybych šla během přípravy běhat, taky bych šla radši ven. Takže to se dá zvládnout. A když bude den volna, tak bych to využila na nějakou procházku, někde v parku bych si četla knížku nebo tak.

Tiskovkám se nevyhýbám

Tenisovou veřejnost pobouřilo rozhodnutí Naomi Ósakaové vynechat všechny tiskové konference na Roland Garros. Co na její vyjádření říkáte?
Četla jsem její vyjádření a upřímně řečeno, moc ho nechápu. Je součástí našich životů, že musíme komunikovat s médii, sponzory a dalšími. Nehrajeme jen tenis, ale také o něm musíme s vámi novináři mluvit. Samozřejmě ale rozhodnutí je na ní. Pokud to tak vadí její psychickému zdraví, chápu jí a souhlasím.

Vy tiskové konference prakticky nevynecháváte. Co by se muselo stát, abyste na tiskovku nepřišla? Sama jste nějakou vynechala?
Často jsem čelila těžkým otázkám. Někdy, když jsem byla smutná a dostala nepříjemnou otázku, tak jsem to pak oplakala, ale tak to prostě je. Podle mě jsem měla nejpřísnější tiskovky ve Wimbledonu. Tím, čím jsem si prošla, tím, co jsem tam dokázala, tak se tam ode mě čeká nějaká výhra. Tenisově nejhorší to bylo vždycky tam. A vlastně jednou i ne úplně tenisově jsem to tam zrušila a nešla.

Přijde mi, že to není naše povinnost, ale součást toho, kým jsme a co děláme. Myslím, že to tak je. Na druhou stranu média a fanoušci dělají tenis tak populárním, jak je. Myslím, že když to svět žádá, měli bychom něco odpovědět a něčím přispět.

V Paříži se krátce po vyléčení rakoviny vrátí na kurty Carla Suarezová-Navarrová. Co na to říkáte?
Mám ji moc ráda jako tenistku i člověka. Má krásný pestrý tenis, patří k nejsympatičtějším holkám na okruhu. Je pokorná, nohama na zemi, takovému člověku nemůže nikdo nic zlého přát. Ale nemoc si nevybírá. Naštěstí je Carla velká bojovnice, jsem moc ráda, že to zvládla a je tu zase s námi. Neuvěřitelná věc.
Potkala jsem ji v Madridu a nevěděla, co dělat. Ptám se: Carlo, můžu tě obejmout? Jasně, odpověděla. Je moc fajn ji zase teď vidět mezi námi.

Jste už nějakých patnáct let na okruhu. Co děláte, aby se z tenisu nestala rutina?
Zajímavé číslo, co? Ale ani ho moc necítím. I když je mi už přes třicet, je to OK. Pravdou je, že vymýšlet pořád nové věci, aby se člověk nenudil, je složité. Zkouším to, i když v bublině to jde ještě hůř. Ale ráda si vyrazím ven na kafe nebo na procházku. Což je teď vlastně novinka, takže dobrá věc. Na tréninku pořád blbneme, hrajeme nožičky. Ty mě baví. Ona je někdy dobrá nálada nejlepším klíčem, jak na turnaji uspět.