Lépe řeším deblové situace, těší po sezóně Koláře. Během volna chce doléčit zranění

Jako kvalifikant se Zdeněk Kolář probojoval do čtvrtfinále ostravského challengeru, stejný výsledek zapsal zkraje sezóny na dvou halových turnajích ve Francii. Český reprezentant letos dále rozšířil svou sbírku deblových trofejí, když se třemi různými parťáky triumfoval na stejném počtu challengerů (Bergamo, Prostějov, Maia).

Kolář tak končí sezónu, která byla ovlivněna pandemií koronaviru, na 232. místě v žebříčku dvouhry, v deblovém rankingu bychom ho našli na 138. příčce.

Zdeňku, sezóna 2020 je za námi. Jak ji hodnotíte?
Letošní sezóna byla kvůli covidové situaci zvláštní. Nicméně jsem rád za to, jak nakonec proběhla. Odehrál jsem vydařené turnaje jak ve dvouhře, tak ve čtyřhře.

Dařilo se vám hlavně v období „po koronaviru“…
V pauze, kdy se nekonaly turnaje, jsem velice tvrdě trénoval. Bylo to nejnáročnější a nejlepší tréninkové období, které jsem zatím absolvoval. Po návratu na turnaje jsem se cítil skvěle po fyzické i herní stránce. Byl jsem se svým projevem velice spokojený. To, co jsem natrénoval, jsem dobře aplikoval v zápase. Odehrál jsem slušně českou sérii turnajů, kde jsem porazil kvalitní hráče.

I přes zkrácenou sezónu jste dosahoval výborných výsledků ve čtyřhře. Vyhrál jste tři challengery, na dalších dvou jste byl ve finále. Cítíte v deblu zlepšení?
Ano. Na síti zvládám těžké voleje a i deblové situace dokážu řešit mnohem lépe než dřív. To mi pomáhá i ve dvouhře, kde dokážu zapracovat přechod na síť, o který se chci v budoucnu snažit ještě více.

Spoluhráče v deblu často střídáte. Je to záměr?
Záměr to určitě není, ale vůbec mi to nevadí. Myslím, že je to prostě o tom, abychom si herně sedli. Navíc se snažím hledat spoluhráče, s nímž se dokážeme navzájem vyhecovat k lepšímu výkonu na kurtu. Velice dobře se mi hraje s Lukášem Rosolem.

Jak důležitý je pro vás debl v porovnání se singlem?
Stejně jako dvouhra. Oběma disciplínám se snažím věnovat naplno.

Závěr sezóny vám ve dvouhře tolik nevyšel. V říjnu a listopadu jste jen jednou postoupil do druhého kola. V roce 2019 jste v této části sezóny naopak hodně vyhrával. Čemu to přičítáte?
Nemyslím si, že jsem hrál špatný tenis. Pořád jsem pokračoval v dobrých výkonech, ale bez výsledku. Od turnaje v Prostějově jsem měl těžké soupeře, všichni až na dva jsou tuším mezi 100. a 150. místem. Byly to všechno vyrovnané zápasy, které mi o kousek utíkaly v můj neprospěch. Jsem přesvědčen, že v příští sezóně se tato vyrovnaná utkání přikloní zase na moji stranu. Musím tvrdě makat a výsledky se dostaví.

Letos jste jednou zkusil kvalifikaci na turnaj ATP v Sofii. Přemýšlíte, že byste turnaje této kategorie v budoucnu zkoušel častěji?
Chtěl bych je hrát určitě častěji. V těchto případech je to těžké, jelikož na přihláškách končím často hluboko pod čarou. Letos bych se dostal na více turnajů ATP, ale když už jsem na challengeru a po odhláškách bych se na ATP dostal až v pátek večer a v sobotu měl hrát… Pro turnaj v Sofii jsem si řekl, že buď se dostanu tam, nebo žádný turnaj v daném týdnu hrát nebudu. Když jsem tam odlétal, byl jsem ještě osmý náhradník do kvalifikace.

Jak jste na tom vlastně po zdravotní stránce?
Cítím se dobře, akorát mě delší čas trápí zápěstí pravé ruky. Teď po sezóně bude čas ho doléčit.

Chystáte se nyní na dovolenou v zahraničí? A jak vlastně budete trávit Vánoce?
Na dovolenou se určitě nechystám, během každé sezóny je cestování dost. Jsem rád doma s rodinou. Vánoce budu trávit s nebližšími, to je pro mě to nejkrásnější.

Co byste na závěr popřál čtenářům Tenisového světa do příštího roku?
Všem tenisovým fanouškům přeji hlavně pevné zdraví, hodně úspěchů v osobním životě a radost na tenisových kurtech. A také aby zvládali co nejlépe tuto těžkou dobu. Věřím, že příští rok bude všem lépe.