Sisková na grandslamu počtvrté v řadě zvládla úvodní kolo. Deblovou kariéru chce přerušit

Nakonec jste přes několik dešťových přestávek dokázaly s Maiou Lumsdenovou postoupit do druhého kola. Jak jste zápas viděla?
Proti Gračovové ani proti Kalašnikovové jsem ještě nehrála, takže jsem o nich věděla jen z tréninku a z doslechu. Maia je znala více. Měly jsme danou taktiku, co a na koho hrát. Toho jsme se docela držely. S tím deštěm to pak bylo nahoru, dolů. To bylo těžké, jak se to pořád přerušovalo. Ale myslím si, že jsme byly lepší.

Můžete ohledně té taktiky být konkrétnější?
Gračovová je spíše singlistka, o té jsme věděly, že bude hrát spíše svůj standard zezadu. Bude hitovat, servírovat a nedělat chyby. Také jsme věděly, že na síti toho moc neudělá. Přes tu jsme chtěly hrát, když bude na síti. Věděly jsme, že se nemusíme moc stresovat, protože nebude vědět, jak se tam má hýbat. U Kalašnikovové záleží na tom, jaký má den. Buď jí to tam padá a hraje výborně, nebo jí to tam nepadá a lítá to všude možně.

V prvním setu jste jasně vedly 4:1. Pak se hrál dlouhý gem, který jste prohrály a vypadalo to, že soupeřky začínají dotahovat. Nakonec jste první set zvládly vyhrát a začalo pršet. Přišlo vám to vhod, nebo naopak?
Právě jsme si říkaly, že bychom spíše chtěly pokračovat. Věděly jsme, že je to lepší pro nás. Myslím si, že jsme hrály dobře, měly jsme navrch a hrály lépe. Určitě jsme to chtěly dneska dohrát.

Vedly jste pak 6:4 a 5:3. Měly jste mečbol, kdy jste to měla takříkajíc na raketě… Neproměnily jste ho a rázem to bylo 5:5. Co se tam přihodilo?
Já jsem v poslední části utkání nehrála vůbec dobře, přestože jsem předtím hrála výborně a nedělala jsem moc chyb. Jak začalo hodně foukat, tak jsem přestala švihat. U toho mečbolu to byla moje chyba, byl to skoro nahraný volej. Maia mě pak podržela, byla pořád pozitivní. Výborně to doservírovala. Předtím nám za stavu 5:5 pomohla třemi dvojchybami Kalašnikovová.

Co jste na to říkala?
To je typická ona. Záleží na tom, jaký má den. Může hrát a servírovat výborně, ale také se může stát, že dá tři debly po sobě za stavu 5:5 ve druhém setu.

Hrála s ní dříve Miriam Škoch. Moc si tu spolupráci tehdy nepochvalovala…
Když jsem hrála s Miri, tak mi o ní říkala. Ale nejen ona, o Kalašnikovové se celkově dost mluví. Věděla jsem, o co jde. Maia s ní také hrála, takže jsem měla informace i od ní. A shodovaly se s tím, co říkala Miri.

Poprvé jste hrála grandslam tady v Melbourne. A díky dnešnímu vítězství jste na každém grandslamu vyhrála aspoň jeden zápas… To je hezká bilance.
Už jsem tu měla hrát před rokem, ale neměla jsem dostatek zkušeností a špatně jsme se domluvily s Tamarou Korpatschovou. Byly bychom se spolu dostaly, ale nakonec to nedopadlo,  vázla mezi námi komunikace. Nakonec jsem si zahrála jen turnaj v Aucklandu. Hodně lidí mi už říkalo, že jsem vyhrála kolo na každém grandslamu. Je to super, ale bylo by lepší, kdybych pokračovala dál a ne, že zase skončíme ve druhém kole. 

Na Wimbledonu jsme měly s Miriam lehčí los, navíc jsme zahrály výborně. Na Roland Garros jsme měly těžký los, ale i tak jsme Alexandrovovou s Pavljučenkovou dokázaly porazit. Na US Open to bylo vybojované. Měly jsme strašně těžký los, Kuo s Niculescuovou navíc týden předtím vyhrály pětistovku v Mexiku. Proti Rumunce Niculescuové je strašně těžké hrát, má skvělý cit pro hru. Doteď nechápu, jak jsme to tehdy vyhrály. Asi bojovností a tím, že jsme hrály míč za míčem.

Jak se vám tady v Austrálii líbí? V každém případě je to z Prahy hodně daleko…
Já bych byla nejradši, kdyby byly všechny turnaje v Evropě. Daleké cestování nemám moc ráda, ale jsem fakt mile překvapena, jak je to tady pěkné. Lidi jsou tu moc milí, je to takový klidný grandslam.

Ve druhém kole vás čeká druhý nasazený pár a vítězky Turnaje mistryň Dabrowská s Routliffeovou. To není úplně jednoduchý los…
S Miri jsme proti nim hrály na trávě v Eastbourne. Týden předtím jsme hrály finále v italské Gaibě a hned po příletu do Eastbourne jsme šly na kurt, takže jsme byly docela unavené a ne úplně připravené. Nepodaly jsme úplně dobrý výkon, ale soupeřky hrály opravdu skvěle. Bylo to úplně něco jiného, než když hrajeme proti výborným singlistkám. Na zápas se těším a může se stát cokoliv.

„Tohle je teď asi můj poslední deblový turnaj na nějakou dobu. Chtěla bych se vrátit zpátky ke dvouhře,“ hlásí Sisková

V posledním roce jste moc turnajů ve dvouhře neodehrála a klesla jste k 650. místu na žebříčku. Proč jste turnaje ve dvouhře tak omezila?
Loni jsem se chtěla víc soustředit na čtyřhru, protože jsem se chtěla dostat na grandslamy. Ve dvouhře jsem byla okolo třístého místa, tak jsem se rozhodla jít deblovou cestou. Singly jsem hrávala jen na velkých turnajích, takže mi pořád padaly body. Někde jsem něco uhrála, ale zápasy jsou na turnajích WTA strašně těžké a abych získala dost bodů, musela bych vyhrávat ještě víc. Problém byl, že jsem se postupně přestala dostávat na turnajích WTA, kde jsem hrála čtyřhru, do pavouku kvalifikace dvouhry. Na turnaje ITF bych se dostala, ale kvůli čtyřhře jsem potřebovala hrát turnaje WTA.

Takže už z vás teď bude deblistka?
To právě ne. Tohle je teď asi můj poslední deblový turnaj na nějakou dobu. Chtěla bych se vrátit zpátky ke dvouhře. Čtyřhry teď omezím, jedině zvažuji, že si s Belgičankou Magali Kempenovou zahrajeme debl na turnaji WTA v Kluži. Spolu jsme hrály čtyřhru na lize ve Francii a je to hrozně hodná holka. Strašně nám to spolu sedlo.

Opravdu to s dvouhrou myslíte takhle vážně?
Udělala jsem singlovou přípravu a i tady hraji singlové tréninky a chtěla bych se teď aspoň na tři měsíce opřít do turnajů ve dvouhře. Tím, že jsme se dostaly do Austrálie, tak by byla škoda nehrát grandslam, proto jsem tady. V únoru, březnu a dubnu začnu od turnajů nejnižší kategorie ve dvouhře a uvidíme, jak mi to půjde. V deblu mi spadnou nějaké body, takže se obávám, že už si na Roland Garros čtyřhru nebudu mít možnost zahrát, ale uvidíme. Samozřejmě, třeba tady uděláme nějaký velký výsledek a ještě se to změní.

Máte za sebou vystoupení na všech grandslamech. Kde se vám líbilo nejvíce a kde nejméně?
Ze všech grandslamů se mi nejvíc líbilo na Roland Garros, i když tam počasí vůbec nevyšlo a oba zápasy jsme tam hrály strašně pozdě, ale z nějakého důvodu jsem se tam cítila dobře. Ve Wimbledonu je tam všechno nasáčkované vedle sebe. Lidi tam chodí hezky elegantně oblečení a na trávě se mi hraje dobře, ale v Paříži se mi líbilo víc. V Austrálii je veliký areál, je tu velký klid, je to tu opravdu pohodové. Možná je to tím, že se tu hraje uprostřed letních prázdnin.

US Open je strašně elektrizující. V New Yorku to strašně žije a pro mě je to až moc. Američané jsou hrozně hlasití, New York nikdy nespí, což je mi takové nesympatické. Je to tam samá ventilace a taxíky, nebezpečná doprava. To není nic pro mě.