Životní výhra! Přichází mladá krev, vzkazuje Menšík. Jak vyzrál na Ruuda?

Jakub Menšík se v zápase s norskou hvězdou už tradičně mohl spolehnout na servis. Přes ten první ovládl 46 z 65 výměn, navíc nasázel 22 es. Ruudovi daroval celkově osm brejkbolů, přičemž hned sedm z nich dokázal odvrátit.

I díky tomu vyrovnal své grandslamové maximum, kterým je 3. kolo z loňského i předloňského US Open. Pokud ho pak bude chtít ještě vylepšit, musí najít recept na Alejandra Davidoviche Fokinu.

Jakube, připsal jste si jednu z nejcennějších výher kariéry. Jaké to bylo utkání?
Bylo určitě náročné, poprvé jsem na grandslamu porazil hráče z nejlepší desítky. Je to pro mě důležitá výhra, vloni jsem tady hrál s Hurkaczem a o kousek mi to uteklo. Letos víceméně skoro ve stejný den jsem dostal tu příležitost znovu, skoro na stejném kurtu. Takže mi to ukázalo, jakou cestu jsem za ten rok ušel. A jsem rád, že se mi dařilo zůstat pořád soustředěný, což je proti takovému hráči to nejdůležitější, obzvlášť v takhle náročných podmínkách.

Porazit tenistu, jakým je Ruud, není nic jednoduchého. Co vám k tomu dnes pomohlo?
Výborně jsem servíroval, za čtyři sety jsem si podání prohrál jen jednou. A hrálo se mi dobře ze základní čáry, což bylo to nejdůležitější. Když jsme šli do výměny, cítil jsem se komfortně. Následně, když jsem byl v různých momentech pod tlakem, jsem toho mohl využít.

Co pro vás tohle vítězství znamená?
Je to další milník. Porazit hráče TOP 10 na dva vítězné sety je náročné, ale na tři je to ještě něco úplně jiného. Vedl jsem 2:1, za normálních okolností by bylo hotovo, ale musel jsem urvat ještě jeden set. Znamená to pro mě hodně, ukázalo mi to, že s těmi nejlepšími můžu hrát i na tři vítězné sety.

V Melbourne je dnes deštivo, hrát se tak muselo pod zataženou střechou. Dělalo vám to problémy?
Je to trochu něco jiného, i když na těchto velkých kurtech je jedno, jestli je střecha zavřená, nebo otevřená. Dnes mi všechno docela sedlo – povrch, fanoušci, Casperova hra. Byl jsem spokojený s tím, co se tam dělo. Z kurtu číslo dvanáct, kde bylo třicet stupňů, sluníčko neuvěřitelně peklo a kolem bylo všehovšudy 100 diváků, jsem přišel do velké vychlazené arény, kde byla až trochu zima. Podmínky na grandslamech jsou prostě proměnlivé. A jsem rád, že se mně to takhle podařilo zvládnout.

Společně s vámi slaví postup do 3. kola i Tomáš Macháč a Jiří Lehečka. Stíháte jejich výkony sledovat?
Vnímám to, klukům fandím. Je fajn, že se nám daří všem, pro český tenis to znamená hodně. Je super, že se takhle navzájem můžeme motivovat. Když jsem viděl, že oba vyhráli, chtěl jsem přidat třetí bod.

Čím to podle vás je, že se v poslední době prosazuje tolik mladých hráčů? V Melbourne kromě vás září Michelsen či Fonseca…
Tenis je individuální sport, hrajete za sebe. Ale samozřejmě, když vidíte všechny ty mladé hráče, jak se zlepšují… Nejsme rivalové, naopak se tím vzájemně posouváme. Je důležité mít podobné prostředí nejen v tomhle období, ale vlastně v celé kariéře. Pro mě to jsou Jiří a Tomáš, kteří jsou stále přede mnou a s každým turnajem se zlepšují. Snažím se jít v jejich stopách. To stejné s Michelsenem a Fonsecou. Můžeme vidět, že se tenis vyvíjí, na turnajích se objevují noví hráči. Je to skvělé pro fanoušky a tenis jako celek. Takhle to je, nová krev přichází.