KOMENTÁŘ: Rafa se zlobí. Proč je Roger výše nasazený než já?
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA: Rafael Nadal má v žebříčku významný náskok 1325 bodů před třetím Rogerem Federerem. Přesto je dvanáctinásobný vítěz Roland Garros ve Wimbledonu nasazen hůře než Švýcar. Může za to speciální wimbledonská formule, již pořadatelé využívají pouze pro nasazené muže.
„Proč jsem ve Wimbledonu až turnajová trojka?“ stěžoval si Rafael Nadal, jemuž patří v žebříčku druhé místo. Pořadatelé londýnského grandslamu opět použili speciální formuli pro nasazování, do níž započítávají kromě žebříčkových bodů i výsledky z trávy za poslední dva roky. A Španělovi to ve srovnání s Rogerem Federerem o pár bodů nevyšlo.
Není divu, že je Nadal nespokojen. Vždyť to znamená, že pokud tři největší favorité (tedy on, Djokovič a Federer) postoupí do semifinále, bude světová dvojka muset porazit Švýcara v semifinále a Srba ve finále.
To je ve Wimbledonu vražedná kombinace už jenom proto, že zmíněná dvojice ovládla dvanáct z posledních šestnácti ročníků!
Antukový král však zaslouženě doplácí na to, že se mu na trávě v posledních letech nedaří. A náhodu ani zranění za tím nehledejme. Vždyť loni se poprvé po sedmi letech probojoval do semifinále Wimbledonu. Španěl navíc po tradičně úspěšném Roland Garros odpočívá a jen málokdy naskočí do přípravných turnajů před Wimbledonem.
Naopak téměř bezchybný Federer na nich sbírá bodů jako máku, a to především na pětistovce v Halle. A právě to mu pro Wimbledon dává výhodu a sem tam výhodu při nasazení.
A jak na to reagují kritici? Někteří upozorňují na údajný despekt k žebříčku ATP. Jiní – jako například Darren Cahill – si myslí, že tráva se už ostatním povrchům podobá natolik, že wimbledonská formule v současnosti nemá smysl.
Feliciano López, který po letošních mizerných výsledcích ovládl travnatý turnaj ATP 500 v Queen’s, by se při čtení těchto slov jistě pousmál. Stejně tak by australského trenéra rádi opravili mnozí antukáři, kteří se zelenému pažitu vyhýbají velkým obloukem. A pokud na něm hrají, spíše si přijedou pro slušné startovné a pak šup zpět na milovaný oranžový povrch.
Smyslem wimbledonské formule je eliminovat nevýhodu trávařů, kteří můžou odehrát pouze nízký počet turnajů. Výhodou vzorce je jeho empirický základ. Není to tak, že by se londýnští pořadatelé prostě rozhodli nasadit Federera jako jedničku či dvojku. Ve formuli navíc stále dominují žebříčkové body, jinak řečeno i ty antukové, jež můžou tenisté získat na mnoha turnajích.
Je jen škoda, že podobný systém zatím nefunguje u žen. A to bez ohledu na výhody, které by přinesl Petře Kvitové (a do jisté míry i Karolíně Plíškové). Tráva zůstává přes všechny technologické změny výjimečným povrchem.