Jsem rád, že u toho byl Štěpánek, řekl po výtečném debutu Lehečka

Když vstupoval do arény, bylo vidět, že mu dochází, o jak výjimečný okamžik v jeho zatím rozbíhající se kariéře se jedná. Vše nechtěné ale po několika výměnách ze sebe otřepal.

První set sice Jiří Lehečka prohrál, a to vinou jednoho brejku 4:6. Do toho druhého ale vletěl mladý uragán, který zkušeného soupeře, jenž je nyní v žebříčku ATP na 54. místě, de facto zničil. Třetí dějství už takovým úspěchem neskončilo. Přesto, sedmnáctiletý benjamínek si nezasloužil nic jiného, než slova chvály.

„To byla nejlepší premiéra,“ vypálil kapitán Jaroslav Navrátil na tiskové konferenci. Vedle sedící Jiří Lehečka se sebou musel být spokojený.

Kdybyste předevčírem věděl, že nastoupíte a debut ozdobíte takovým výkonem, jak byste reagoval?
Bral bych to. Přece jen jsem nečekal, že nastoupím, za šanci jsem rád. Snažil jsem se na kurtu nechat vše. Myslím si, že se nemusím stydět za svůj výkon, ale bohužel soupeř byl v koncovce posledního setu lepší.

Co s vámi udělal první moment, když jste vkročil do haly před zápasem a lidé čekali jen a jen na váš výkon?
Samozřejmě předzápasová nervozita tam byla, ale myslím si, že to nebylo nic šíleného. Že bych se z toho nějak hroutil, to vůbec. Šel jsem tam s tím, že chci předvést nejlepší výkon a myslím si, že to tak dopadlo.

Když se vrátíme ještě trochu více v čase, tak co vám blesklo hlavou, když na vás kapitán ukázal?
Měl jsem radost, že jsem dostal přednost před Tomášem (Macháčem). Snažil jsem se co nejvíce na zápas připravit.

V duelu vás usilovně hnala také česká daviscupová legenda Radek Štěpánek. Stačil si s vámi po utkání promluvit?
Po zápase jsem s ním komunikoval v šatně. Tam mě povzbudil. I před utkáním jsme se bavili o různých věcech. Jsem rád, že tu byl a viděl to. Je to pro mě motivace na sobě makat dál.

V Austrálii jste v lednu zažil jízdu mezi juniory. Jaký teď byl přechod na dospěláckou úroveň?
Ani jsem to nějak více neregistroval. Zápasy v Austrálii se odehrávaly tak, že jsem všechnu hru tvořil já a zde jsem se snažil aplikovat to samé. Jen ve třetí sadě jsem už nepředváděl takový výkon, jako v té druhé. Klobouk dolů před soupeřem, jak zvládl závěr.

Skutečně to vypadalo, že vám na adaptaci stačil první set…
Měl jsem možnost hrát v této hale několik dní před začátkem celého zápasu, na adaptaci bylo dost času. Atmosféru jsem si vyzkoušel už v pátek, když hráli kluci, díky čemuž jsem věděl, do čeho jdu. Snažil jsem se být na situaci co nejvíce připravený a musím říct, že to se mi docela dobře povedlo.

Jedním z mnoha, který vás za skvělý výkon chválil, byl i Jiří Veselý. Říkal, že máte jedovatou hru. Jak se vám to poslouchá?
Je to hodně povzbuzující, když mě Jirka takto pochválí. Ale skutečně to není nic jiného, než motivace do nadcházejících turnajů, abych na hře pracoval mnohem více, protože stále je co zlepšovat.

Výjimečně jedovatý byl i váš servis. 224 kilometrů za hodinu zde nepředvedl o víkendu nikdo.
Snažil jsem se to moc nevnímat. Je pravda, že jsem párkrát na displej, který ukazuje rychlost podání, kouknul. Ale nějak jsem na ni (rychlost) nehrál. Šlo mi o to, hrát míček po míčku. Nicméně na servisu jsem teď dlouhou dobu pracoval a musím říct, že se zlepšuji. Mým cílem je, aby byl konzistentnější a podle mě je to na dobré cestě.