Doufám, že by na mě byl pyšný, neudržel Federer slzy. Vzpomínka na trenéra stále bolí

Pro Petera Cartera se mělo jednat o jedno z nejhezčích období v životě, na místo toho se mu líbánky staly osudným. Bývalý 113. hráč dvouhry během srpna 2002 nepřežil autonehodu, která výrazně zarmoutila také Rogera Federera, pro nějž byl Carter jedním z klíčových trenérů. Aby také ne, když právě Carter objevil v mladém hráči velký talent.

Federer se o smrti kouče, který ho vedl do osmnácti let, dozvěděl na Masters v Torontu. Dle knihy „Tenisový génius Roger Federer: a jeho příběh“ nebyl Švýcar „nikdy tak rozrušený, jako při zjištění úmrtí Cartera“.

I když v létě uběhne od tragédie sedmnáct let, aktuálně třetí tenista světa má pořád Cartera hluboko v srdci. Před blížícím se Melbourne během povídání pro CNN se Federera vzpomínka dotkla natolik, že při otázce na dvacet získaných grandslamů mluvil jen velmi ztěžka.

„Doufám, že by na mě byl pyšný,“ odpovídal Federer již se slzami v očích. „Nechtěl, abych byl jen promrhaný talent. Ta událost pro mě byla takovým budíčkem. Od té chvíle jsem na sobě začal skutečně tvrdě pracovat,“ pokračoval švýcarský tenista, který se s Carterem mohl potkat také v týmu Davis Cupu právě v roce 2002.

„Byl pro mě velmi důležitým člověkem. Pokud mu můžu za něco poděkovat, je to právě má technika,“ nechal se slyšet Federer. Skutečnost, že bývalý nejlepší tenista světa na Australana nezapomněl, potvrzují také pozvánky pro rodiče Cartera na Australian Open. Podle australských médií zde nechybí od sezóny 2005.