Americká stopa v Praze: Nevzdávající se talent a královská porce vzájemného respektu

Už po pátečním zápasu pro ni měl Petr Pála jen slova chvály. „Opravdu mě překvapilo, jak po celou dobu hrála,“ říkal s obdivem český kapitán. „Nemyslel jsem si, že takto bude hrát od začátku, čekal jsem, že dostaneme více bodů zadarmo. Že hrála dobře?“ chtěl slyšet s potutelným úsměvem na tváři také od novinářů.

Mladičká tenistka ukázala, že se s ní v dalších letech musí počítat na těch nejvyšších pozicích v žebříčku.

Především v nedělní partii prokázala Sofia Keninová ohromnou vůli, když z de facto jasně ztraceného zápasu udělala nekonečné drama. Zdálo se, že ji Kateřina Siniaková už skopla do domovského Grand Canyonu. „Sonya“, což je v Rusku, kde se Keninová narodila, zdrobnělina pro jméno Sofia, se však vydrápala zpět.

O to více ji mrzelo, že vše nakonec stejně skončilo porážkou. „Byl to velmi těsný zápas. Obě jsme byly po skončení zápasu hodně emotivní a při cestě z kurtu jsme brečely. Je to pro mě velké zklamání, protože jsem měla dva mečboly. Ale uvnitř sebe jsem cítila, že jsem tam nechala vše, co jsem mohla,“ hodnotila své skvělé vystoupení devatenáctiletá tenistka.

A objala se s vedle sebe sedící kapitánkou Kathy Rinaldiovou.

Ženou, která oproti loňskému souboji o titul proti Bělorusku nemohla počítat s největšími jmény. Proto se její smečka ocitla v Praze v roli outsidera. A zřejmě i díky tomu sálala z amerického týmu po celý týden ohromně pozitivní a přátelská energie. Zdálo se, že si zkrátka parta dlouholetých kamarádek vyrazila na pohodový výlet do Prahy. Žádné flákání se ale nekonalo. Američanky tvrdě dřely, nicméně pod taktovkou kapitánky to pro ně byla radost a čest.

Vztah uvnitř fedcupové tlupy ze zámoří byl založený na neskonalém respektu z obou stran.

„Tento týden byl úžasný a atmosféra v týmu neuvěřitelná. Nemohu být více pyšná,“ uvedla velmi procítěně Rinaldiová. V jejím podání to rozhodně nevypadalo jako jen pěkně znějící fráze. 

Na tiskovou konferenci s Keninovou dorazila ruku v ruce. „Znám ji od jejích sedmi let,“ začala větu jednapadesátiletá žena, ale už ji nedokončila. Po tváři jí začaly stékat slzy. Po krátké odmlce strhla řeč k utkání, které trvalo takřka čtyři hodiny. „Některé fiftýny byly neuvěřitelné. Je to něco, na co nikdy nezapomenu. Děkuji ti, že můžu být tolik let součástí tvého tenisového života,“ prohlásila hrdě Rinaldiová a otočila se na momentálně 52. hráčku světa.

Díky tomu, že Rinaldiová dorazila do Prahy s hráčkami, které tolik velkých zápasů nezažily, mohly „její“ holky nasávat a vstřebávat fenomenální kulisu O2 areny mnohem intenzivněji, než by tomu bylo například v případě Stephensové a spol.

„Atmosféra byla naprosto neuvěřitelná. Každý hlasitě povzbuzoval, tleskal, nebo něco zkrátka dělal,“ popisovala už v pátek své dojmy Keninová. „Říkala jsem Kathy (Rinaldiové), že publikum bylo to nejlepší na tom, být tady na kurtu. Navíc se lidé chovali velmi ohleduplně,“ uvedla zase Alison Riskeová, která se Siniakovou prohrála první den ve dvou setech.

Samy Američanky naopak mohly počítat s podporou pouze malého hloučku fanoušků, jenž byl v moři rozprouděného českého publika doslova utopený. A tak s fanděním pomáhaly i samotné hráčky. Taková Danielle Collinsová, podle žebříčkového postavení nejlepší Američanka tohoto finále, neúnavně mávala vlaječkou.

Zdálo se, že Američanky si váží každičké vteřiny, kterou mohou v české metropoli strávit. Ještě před samotným vypuknutím bojů je bylo možné vidět ve čtvrtek u pražského Rudolfina či na Karlově mostě ve velmi dobrém rozmaru. Žádný alkohol v tom však nehrál roli. Usměvavá parta si jen užívala to, že může být pohromadě.

Týmový duch na české straně je neuvěřitelný. Kapitán Pála po zisku titulu v neděli donesl Petru Kvitvou do místnosti pro tiskové konference na svých zádech, což je jen malá ukázka skvělého souznění. Tato harmonie už je ale také velmi dobře známá. Vzájemné sympatie a velká pokora uvnitř amerického kádru byly zajímavým zpestřením listopadového víkendu, který přinesl výběru Petra Pály další fedcupovou trofej do vitríny.

Tým Spojených států poprvé v historii samostatné České republiky se zemí ležící v srdci Evropy prohrál.

Američanky si ale do své vitríny místo poháru pro vítěze uloží ohromný zážitek, který jim může pomoci v kariéře…