Nefér program, pocit zimnice a bolavá záda. Takovou nálož jsem nezažila, řekla Siniaková

Tenhle zápas bylo potřeba uhrát ve dvou setech. „Na třetí set už nebudu mít síly,“ pomyslela si Kateřina Siniaková, když za stavu 5:4 neproměnila mečbol... Byla jediný míček od zatím životního průlomu na grandslamu.

Do té doby dost chybující Camila Giorgiová následně začala hrát skvěle, zatímco Siniaková strádala s bolavými zády. Po doběhnutí míčku na začátku druhého setu totiž podklouzla a schovala si bolestivě hlavu do dlaní. „Hnula jsem si se zády, ale fyzioterapeutka mi pomohla,“ nevymlouvala se česká hráčka.

Pak už ale bylo jasné, že se všechno nasčítalo. Nezvykle nabitý program, při kterém Siniaková hrála devět setů během 27 hodin, na mladou hráčku dolehl. A z kurtu odešla poražená.

I tak se dal zápas vyhrát a postoupit do osmifinále, souhlasíte?
Takhle blízko jsem ještě nebyla. Naštěstí jsem ale mečbol nepokazila, to bych na sebe byla hodně naštvaná. Soupeřka zahrála skvěle, pak se hodně zvedla a nedalo se nic dělat.

Říkala jste si, že buď vyhrajete ve dvou setech, nebo vůbec?
Říkala jsem si, že na třetí set nebudu mít síly. Ale ještě jsem je v sobě našla. Pořád jsem běhala, bojovala a nic jsem nevypustila. Už jsem z toho byla spíš psychicky unavená, což mě možná udolalo.

Navíc jste viditelně zdravotně strádala, co vás bolelo?
Na začátku druhého setu mi podjela noha a hnula jsem se zády. Fyzioterapeutka mi ale pomohla a odeznělo to. Tolik mě to neomezovalo.

Dolehl na vás nezvykle nabitý program? Den před tím jste hrála dva třísetové zápasy a pak jste byla nucena hrát hned další den jako první v programu...
Bylo to opravdu dlouhé. Když jsem šla ráno na rozehrávku, začala jsem cítit únavu a říkala jsem si, že to nemůžu vydržet. Ale dala jsem do zápasu všechno. Utkání se celkem dobře vyvíjelo, což mi dodávalo síly.

Nepřišel vám takový program nefér?
Byla jsem zaskočená, že mě dali hned na první zápas. Necítila jsem se na dně, bojovala jsem, snažila jsem se držet v pohybu. Na druhou stranu se možná únava projevila, kvalita podání šla postupně dolů. Člověk to ani nemusí cítit, ale třeba i reflexy začnou být pomalejší.

Den před tím jste dohrála až kolem osmé večer, na další zápas jste šla o den později v půl dvanácté. Stihla jste si odpočinout?
Den před tím jsem se o půl deváté dostala do restaurace a vzala jsem si s sebou těstoviny. Jedla jsem je v autě, v devět jsem byla doma, strečovala a dojídala. V jedenáct nebo ve čtvrt na dvanáct jsem usnula a budíček byl v 7:40. V osm snídaně a v devět jsem byla zpátky na kurtech.

To je dost náročný program. Ptala jste se pořadatelů, proč vás v programu nasadili právě takto?
Myslím, že se tam ještě zajdu zeptat. Nic s tím neudělám, ale musím tam zajít.

Zažila jste už v životě větší fyzickou nálož?
Ještě ne. Trénuju hodně, vydržím toho dost, ale zápas je něco jiného fyzicky i mentálně. Zápasy takhle hned za sebou jsem neměla.

Jak se po tom všem cítíte?
Jsme celkově unavená, je mi dokonce zima. Věřím ale, že se dám do čtyřhry (s Barborou Krejčíkovou, pozn.) do kupy. Tráva dává zabrat. I když mám super kondici, tak to tělo cítí a zápasy byly dlouhé. Dám ale do deblu všechno, a i když budu skákat po jedné noze, tak se budu snažit, aby to bylo co nejlepší.

Pozitivní přes porážku určitě je, že se vám konečně daří hrát dobře i na grandslamech. Pozorujete to na sobě? Podruhé za sebou jste hrála třetí kolo...
Určitě. Moje hra se zlepšila, zápasy jsou lepší. U mě bylo vždycky nejhorší, že hraju chvíli super a pak zase špatně. Myslím, že výkyvy se mi daří omezovat.