Do Newportu se strašně těším, vyhlíží další travnatý turnaj Jan Hernych
Travnatá sezona je velice krátká a milovníci turnajů na pažitu jsou tak nuceni odehrát co nejvíce podniků v co nejkratším časovém horizontu. Jedním z nich je i Jan Hernych, který jich však nakonec rozhodně neobjel tolik, kolik si sám přál.
Velezkušený Jan Hernych má před sebou dost možná poslední sezonu své kariéry a tak si pochopitelně chtěl i užít oblíbenou část roku, kdy se tenisté sjíždí na zelené přírodní dvorce. Český tenista však stihl odehrát jen čtyři zápasy, což je kupříkladu oproti sezoně 2013, kdy odehrál 16 duelů na trávě, prakticky zanedbatelné číslo.
„Můj žebříček už je tak špatný, že už jsem se jinam nedostal,“ vysvětluje důvody Jan Hernych, který stihl pouze dva turnaje, ve kterých naskočil do kvalifikací. „Odehrál jsem Stuttgart, kde jsem se dostal na poslední chvíli. To se skoro ani nedá počítat. Nottingham... tam to bylo lepší, zahrál jsem si alespoň pár zápasů. Bohužel jsem se nedostal do kvalifikace Wimbledonu kvůli žebříčku,“ mrzí sedmatřicetiletého Hernycha, který ale travnatou sezonu nehodlá zabalit. „Ještě se chystám do Newportu.“
Stopa Jana Hernycha na turnajích ATP na trávě začíná v Německu. „Ve Stuttgartu jsem prohrál hned v prvním kole (kvalifikace) s Angličanem Wardem, se kterým si myslím, že jsem první set měl vyhrát. Pak by se to možná odvíjelo jinak. Bylo tam vidět, že jsem byl nejistý, neměl jsem nahrané zápasy,“ tuší Hernych, jenž padl s Britem ve dvou setech 6:7 a 5:7. Pak ale přišel přesun do Anglie a mnohem lepší představení v podání českého veterána.
„V Nottinghamu to bylo lepší. Hrál jsem od prvního kola kvalifikace lépe. Vyhrál jsem dva zápasy a pak s Izraelcem Selou v hlavní soutěži to bylo hrozně těžké. Hrál jsem asi svůj nejlepší zápas na trávě letos, ale on mě prostě přehrál. Jakmile jsme se dostali do výměny, tak mě přehrával.“
Po úspěšně zvládnuté kvalifikaci, v níž vyřadil ve finálovém kole krajana Michala Konečného, prohrál s Dudim Selou ve třech setech, přičemž první sadu získal na své konto a příliš nechybělo, aby se prosadil více.
Nyní tak může Hernych vyhlížet další travnatý podnik, kterým bude klání v americkém Newportu, dost možná poslední travnatý turnaj v Hernychově bohatě kariéře. Ve Spojených státech v minulé sezoně přišla obrovská radost, ale zároveň obří zklamání a problém pro kariéru českého tenistu. V Newportu totiž dokráčel do čtvrtfinále po obrovské bitvě s Kolumbijjcem Fallou, ve kterém si ale natrhl postranní vaz a poškodil kloubní pouzdro. Kariéru musel na víc jak čtvrt roku přerušit.
Avšak na špatné myšlenky není čas a Hernych s úsměvem doufá v další příjemně strávené chvilky na oblíbeném turnaji, na němž startoval v posledních třech letech. „Těším se strašně. Je to specifický turnaj. Tráva tam sice není moc kvalitní, ale je to nádherné prostředí. Vždy si tam půjčím auto a poslední roky si to užívám. Je to speciální turnaj, kde je vlastně i síň slávy, tak člověk tam nasaje takovou atmosféru, že je v místě těch nejlepších hráčů,“ usmívá se.
Po skončení turnaje v Newportu budou jeho kroky směřovat zpět do vlasti na turnaj v Praze. „Na Štvanici bude challenger, asi za měsíc na přelomu července a srpna. Tam mám v plánu si zahrát. A dál teď nevím, musím se podívat ještě. Chtěl bych dohrát určitě sezonu, ale uvidím, jak to půjde,“ krčí rameny Hernych, jehož další plány se budou odvíjet na výsledcích, kterých dosáhne nejen v Newportu či Praze, ale i nyní v Pardubicích, kde bude hrát ve dvouhře v prvním kole proti Michalu Bíškovi, hráči z kvalifikace.
„Soupeře neznám, tak se budu snažit hrát svoji hru. Je to pro mě zápas od zápasu a nedávám si cíle, jako že bych sem jel vyhrát turnaj. Uvidím, kam se dostanu,“ podotkl Hernych, jenž si v Pardubicích nestaví žádné mety, kterých chce dosáhnout.
Během rozhovoru s Tenisovým světem padla také otázka, jak vzpomíná na svůj jediný turnajový titul z okruhu ATP, kterého dosáhl v roce 2009 v Mnichově, kde ovládl po boku Iva Mináře čtyřhru. „V té době to byla taková euforie. Ivoš hrál neskutečně, já hrál takový standard. Byl to výborný turnaj,“ přemítá Hernych, který na podobný úspěch ve dvouhře nikdy nedosáhl, ač je mimo jiné vítězem osmi turnajů Challenger Tour. Jak sám přiznává, tehdy to nebral jako jeden z největších úspěchů kariéry, což čas nakonec změnil. „Nějak jsem to nebral jako zvláštní úspěch, když jsme to vyhráli, ale s odstupem času se na to člověk kouká jinak. Tím, že jsem preferoval vždy singl, tak člověk chtěl dosahovat těch výsledků spíš v singlu, ale s odstupem času to člověk ocení a je za to rád,“ upozorňuje český tenista.
