Vím, že mám skvělý tenis, hlásí Macháč. V Melbourne mu pomáhá i léčitelka z Číny

- Michal Hladký, David Schlegel

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MELBOURNE –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Tomáš Macháč nechal zapomenout na skreč ze semifinále United Cupu a první kolo Australian Open zvládl na jedničku. Inda Sumita Nagala vyprovodil z kurtu za dvě hodiny a pět minut po výsledku 6:3, 6:1 a 7:5. „Začal jsem skvěle, na kurtu jsem se cítil dobře. Kvalitně jsem se připravil. Musím říct, že jsem spokojený, že jsem zvládl i třetí set, kdy jsem nevyužil hodně příležitostí,“ nechal se slyšet český tenista, který se v další rundě utká s Američanem Reillym Opelkou.

Do druhého kola jste prolétl bez ztráty setu. Jak jste se dnes na kurtu cítil?
Musím říct, že jsem sezonu začal opravdu ostře –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ čtyřmi zápasy na United Cupu. Hlavně po tom, co jsem byl nemocný a na antibiotikách. Tělo jsem opravdu zatížil. Na tenhle turnaj jsem se tak musel připravit trochu jinak, než bych se normálně připravoval.

Zvládl jsem to skvěle. Vím, že tady mohu porazit kohokoliv, ale také mohu s kýmkoliv prohrát. Je to vyrovnané. Samozřejmě vím, že mám skvělý tenis. Každopádně soupeři chtějí porážet i ty dobré hráče. Sumit je výborný tenista, na grandslamech toho odehrál už spoustu. Myslím, že má na to, aby někde uhrál třetí nebo čtvrté kolo.

K zápasu jste dnes nastoupil v Areně 1573. Říká se, že tam na kurtu bývají záludné povětrnostní podmínky…
Podmínky byly super. Přišlo mi, že tam vůbec nefoukalo. Nádherný kurt. Začínali jsme, když zapadalo sluníčko, a pak jsme hráli ve tmě. Bylo to opravdu hezké.

Menší krizi jste prožil ve třetí sadě, kdy vám soupeř utekl do vedení 4:1. Co se tam stalo?
Upřímně si myslím, že jsem měl mít 4:1 já. Hrál jsem lépe, bohužel jsem nevyužil příležitosti. On byl rád, že se z toho dostal. Věděl jsem, že jsem hrál lepší tenis, ale nescházelo se mi to. Takže jsem z toho nedělal úplně nějakou vědu. Ale mrzelo mě, že jsem nezvládl ten začátek sady.

V Melbourne dnes vytrvale pršelo, utkání začalo až o několik hodin později. Nic příjemného, že?
Musím říct, že jsem udělal správně, že jsem jel na hotel a odpočíval. Trochu jsem spal, pustil jsem si film. Tohle čekání je vždycky náročné, a tak jsem rád, jak jsem utkání odehrál.

Před Australian Open jste odehrál v Sydney United Cup. Jak jste si akci užil?
United Cup je super, je to vážně skvělá akce. Je to týmový turnaj, já jsem týmový hráč. Sešlo se to dobře, hráli jsme semifinále, což byl velký úspěch. Škoda, že se nám nepodařilo dostat do finále. Zanechali jsme výbornou stopu. A jsem rád, že jsem si tam zahrál i mix.

Turnaj měl pro vás hořkou tečku v podobě skreče kvůli křečím v utkání s Taylorem Fritzem. Co k tomu tehdy vedlo?
Na United Cup jsem nebyl úplně připravený. Kdybyste věděl, kolik jsem toho před tímhle turnajem odtrénoval… Řeknete si, že není možné, že jsem dokázal hrát takový světový tenis. Tak se šesti tréninky jsem hrál s nejlepšími tenisty a dokázal je porážet. Herně jsem se vrátil po sezoně výborně, ale fyzicky jsem šel za hranu už v prvním zápase. Spíše mě mrzelo, že s tím Fritzem jsem měl jen jeden míč na to, abych to zakončil. Pak už jsem věděl, že to tělo vypovídá službu. V průběhu druhé sady jsem cítil, že to není dobrý. Proto jsem na tom byl pak tak emočně špatně.

Všiml jsem si, že ve vašem hráčském boxu dnes byla paní, které jsem si dosud nevšiml. O koho se jedná?
To je léčitelka z Číny, která mi dva roky nazpátek léčila kotník. Tím, že jsem byl po nemoci, tak jsem opravdu hodně kašlal. Po té dlouhé cestě se mi občas špatně dýchalo, zablokovaly se mi mezižeberní svaly. Vzpomněl jsem si na ni, že jsme byli spolu v kontaktu. Začala mně léčit žebra, abych vůbec mohl absolvovat zápas. A pomohla mi strašně moc. Vzal jsem si ji i sem, protože po té nemoci jsem byl opravdu zubožený. Potřebuji mít kolem sebe člověka, který mi už dřív pomohl. V Česku mám pana Javanského. Spolupracujeme spolu dvanáct let, ale nemohu po něm chtít, aby sem letěl 24 hodin.

I letos jste se přihlásil do pavouku čtyřhry po boku Č’-čena Čanga. Je cílem navázat na loňskou jízdu?
Loni to bylo něco speciálního, takový moment se už v životě opakovat nebude. Poprvé jsem se spároval s parťákem, poprvé jsem hrál debla na ATP a hned jsme postoupili do semifinále. Do čtyřhry jdu s tím, že jsem rád, že si vždycky zahraju. A necílím v něm na nějaké velké výsledky. Ty buď přijdou, nebo ne.