POHLED: Challengers jen na vlastní nebezpečí aneb Tenis jako chabá stafáž
Velkého ohlasu se dočkalo romantické a sportovní drama Challengers (v překladu Rivalové), kde ztvárnila hlavní roli americká hvězda Zendaya. V rolích (ne)smiřitelných rivalů sekundují Josh O'Connor a Mike Faist, kteří bojují o její srdce i sportovní slávu. Čeho se od zmíněného snímku může dočkat tenisový fanoušek?
Už z traileru bylo jasné, že Rivalové se nebudou držet zkrátka a že italský režisér Luca Guadagnino nenaservíruje divákům napodobeninu filmu Wimbledon z roku 2004 nebo díla Borg/McEnroe (2017).
Ve Wimbledonu i Borgovi s McEnroem je k tenisovému tématu přistupováno poměrně citlivě. Rozhodně mnohem více než v Challengers, kde je bílý sport pouhou stafáží na úkor milostného trojúhelníku.
Motivací ke zhlédnutí Challengers může být více. Někdo obdivuje Zendayu, někdo dá rád šanci jakémukoliv filmu či seriálu s tenisovým námětem.
Fanoušci zmíněné americké herečky a zpěvačky můžou být jistě spokojeni. Jejich oblíbenkyně dostává jako představitelka Tashi Duncanové spoustu prostoru, ve srovnání se svými „nápadníky“ navíc působí úspěšněji i dospěleji.
Nabízí se tedy otázka, jaký dojem může mít z Rivalů tenisový příznivec. A odpověď je bohužel smutná. Ačkoliv se Zendaya připravovala několik týdnů pod vedením věhlasného trenéra Brada Gilberta, není to příliš poznat.
Ještě hůře dopadlo vyobrazení výměn, které mají s realitou pramálo společného. Dokonce i některé počítačové hry působí reálněji než strojové představení hlavního trojlístku.
Copak fiftýn nelze získat jinak než zběsilým mlácením do míčku? Nevědí snad tvůrci, že existuje tisíc a jeden způsob, jak vyhrát fiftýn?
Špatné je bohužel i nakládání s pravidly bílého sportu. Oba protagonisté klíčového souboje aspirují na diskvalifikaci a tučnou pokutu, ovšem dostanou nejvýše napomenutí. Jiné detaily – například popletené skóre – ani nemá cenu podrobněji komentovat.
Je spousta věcí, které se Rivalům nepodařily. Nebo snad ani nechtěly podařit, jelikož ve filmu evidentně vůbec nejde o tenis. Stejně tak mohli tvůrci pohoršit oddané fanoušky jiného sportu.
Snímku Challengers se ale přece jenom něco povedlo. Dobře ukázal, jak nemilosrdné je síto mezi juniorským a profesionálním okruhem a jak nedůležité jsou juniorské grandslamy ve srovnání s těmi seniorskými.
To ale bohužel na kladné hodnocení nestačí. Tenis se od tvůrců nedočkal takové míry respektu, jakou by si zasloužil.
