Kouzlo US Open. Na kurtu jsem uvolněnější, energie New Yorku mě nabíjí, jásá Menšík

Kam řadíte triumf nad členem elitní dvacítky žebříčku?
Výhru nad Félixem na mém nejoblíbenějším grandslamu určitě řadím velice vysoko, protože hráčů z dvacítky jsem moc neporazil. Tyhle zápasy a výhry v nich mě pořád posouvají dál. Jsem nesmírně rád, že mám příležitost hrát proti těmhle tenistům. Teď je ta fáze, kdy jsem od nich minulý rok dostával na p*del. Neříkám, že nemůžu dostat i teď, ale věřím si na ně víc. Na kurtu jde i vidět, že jsem uvolněnější a působím sebejistěji.

V uplynulých měsících jste opakovaně řešil zranění a různé bolístky. Jak jste na tom nyní po zdravotní stránce?
Přesně loni se mi začaly ozývat nějaké problémy a vyřešil jsem je až uprostřed letošní travnaté sezony. Jsem rád, že můžu hrát bez bolesti, nemusím mít žádné tejpy a můžu hrát naplno. To je v celé kariéře to nejdůležitější.

Poslední turnaje v Montréalu a Cincinnati vám nevyšly ideálně, skončil jste už v kvalifikaci. Proč?
Nebyl jsem fyzicky stoprocentní. V průběhu turnaje v Montréalu jsem onemocněl a v Cincinnati jsem se nedoléčil. Na kurt jsem sice nastoupil, ale nebyl jsem schopný předvést stoprocentní výkon. Bylo to také tím, že po tak náročné šňůře turnajů na trávě a antuce jsem se nestihl dobře připravit na betonovou část sezony. Po Cincinnati jsem se rozhodl vynechat Winston-Salem, protože turnajů jsem měl dost a zápasů také. V tu chvíli bylo nejdůležitější se hlavně vyléčit z té virózy, dobře potrénovat na betonu a mentálně se připravit na tohle. Protože New York je něco jiného.

Patrně narážíte na specifickou atmosféru US Open, kde jsou společenská pravidla volnější než třeba ve Wimbledonu…
New York a obecně Amerika je strašně specifická. Je něco neuvěřitelného, co tady jsou diváci v průběhu zápasu schopní dělat. I na malém kurtu to byl bordel. Pamatuji si, že když jsem hrál vloni na kurtu Louise Armstronga, byla to šílenost. Američané, a to říkám v dobrém, ne ve zlém, tam přijdou, mají brambůrky, popcorn, hraje jim hudba z telefonů… Energie Ameriky a New Yorku mě moc nabíjí. Proto jsem schopen tady předvést tak dobré výkony.

Prvního září oslavíte devatenácté narozeniny. Jakou motivací je pro vás vydržet alespoň do té doby v turnaji?
Když jsem tu slavil minulý rok narozeniny na kurtu, říkal jsem si, že už nechci dalších patnáct let slavit narozeniny nikde jinde než v New Yorku. Letos to vyšlo tak, že mám narozeniny až v neděli. Ještě budu potřebovat vyhrát pár kol. Bylo by to ale pěkné a není to nereálné.

Tenisový kalendář je letos pořádně nabitý. Vy máte prakticky jistou účast na Turnaji mistrů pro hráče do 20 let neboli Next Gen ATP Finals. Budete v saúdskoarabské Džiddě od 18. do 22. prosince hrát?
Na sto procent ano, taková akce se neodmítá. Pro nás hráče do dvaceti let je to asi největší turnaj. Je fajn, že máme takovou možnost. Beru to jako víceméně první turnaj nové sezony. Je nesmysl se vracet domů na Vánoce, takže na ty budeme v Dubaji nebo někde v Arábii. A poté nás hned čeká přelet do Austrálie, kde o pár dní později začíná australská šňůra turnajů.

US Open, New York (USA, 75 000 000 USD, tvrdý povrch)
1. kolo dvouhry mužů
JAKUB MENŠÍK (65.) – Félix Auger-Aliassime (CAN, 19.) 6:2, 6:4, 6:2