Déšť, déšť a zase déšť. Takový Wimbledon nepamatuju, přiznává Siniaková

- Marek Bartošík

PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA – Nejvýraznějším činitelem letošního Wimbledonu je bohužel déšť, který komplikuje průběh turnaje od druhého dne hlavní soutěže. Výjimkou není ani druhé úterý, kdy jsou opět v pohotovosti plachty nad nekrytými dvorci a tisíce deštníků návštěvníků i členů organizačního týmu. „Takhle náročný Wimbledon si nepamatuju,“ vyjádřila se k londýnskému počasí Kateřina Siniaková.

A slova české reprezentantky mají váhu. Jestliže počítáme i juniorské soutěže, pak se Wimbledonu účastní pravidelně od sezony 2012. „Loni bylo počasí na začátku nic moc, ale roky předtím bylo až překvapivě krásně a teplo,“ zavzpomínala osmadvacetiletá Kateřina Siniaková.

Jakýmsi symbolem letošního Wimbledonu se stalo osmifinále mezi Donnou Vekičovou a Paulou Badosaovou. Nedělní zápas začal v 13 hodin místního času, po třech přerušeních kvůli dešti ale skončil až v 18:37 třísetovým vítězstvím Chorvatky Vekičové.

„Každá přestávka byla jiná. Během první jsem vedla 5:2 a 30-0, takže jsem byla v pohodě. Při druhé pauze jsem prohrávala 1:5 ve druhém setu. Šílela jsem. Ale vlastně jsem byla ráda, že prší, protože ona byla opravdu rozjetá. A ve třetím setu za stavu 4:3 jsem si říkala: ‚Okej, jen zůstaň soustředěná a buď připravena jít na kurt‘,“ popsala své rozpoložení Vekičová.

Bylo i hůř

Letošní Wimbledon je ve srovnání s posledními roky jistě výjimečně deštivý, do historických tabulek se ale jen tak nezapíše. Suverénně nejmokřejší byl ročník 1922. Tehdy pršelo každý den, a tak se turnaj protáhl až do třetí středy!

A třeba památné pětisetové finále v roce 2001 mezi Goranem Ivaniševičem a Patrickem Rafterem, v němž uspěl na divokou kartu hrající Ivaniševič, se kvůli dešti uskutečnilo až v pondělí 9. července. Pro tento den se vžilo označení „People’s Monday“.

Organizátoři totiž uvolnili do prodeje 10 tisíc nerezervovaných vstupenek, a tak se do hlediště centrálního dvorce dostalo mnohem více opravdových tenisových fanoušků než jindy. Ti vytvořili elektrizující atmosféru, která připomínala spíše fotbalový nebo ragbyový zápas.

Podobný odklad finále dvouhry nebo čtyřhry už od roku 2009, kdy pořadatelé uvedli do provozu zatahovací střechu nad centrkurtem, nehrozí. Před pěti lety k ní navíc přibyla „sestra“ nad dvorcem číslo 1.

Z historie Wimbledonu:

– Když vzplane oheň války. Wimbledon zažil bombardování i ztrátu čtyřnásobného šampiona
– Bizarní příběhy Wimbledonu: pokus o žhářství i spánek přímo na kurtu


Galerie