TOP 5 bitev Federera s Nadalem: Která z nich se usídlila na první pozici?

Čekal to málokdo. Do finále letošního úvodního majoru se probojovali stáří známí, Švýcar Federer a o pět let mladší Španěl Nadal. Již před tímto utkáním se mnohokrát potkali na antuce, travnatém a tvrdém povrchu, či do konce v hale. Jejich zápasy ohromovaly celý tenisový svět, jejich rivalita přesáhla hranici samotného sportu.

Dvě velké osobnosti na sebe narazili dvaadvacetkrát ve finále a hned v devatenácti případech se jednalo o zápas, který rozhodoval o velkém titulu(grandslamové turnaje, turnaje Masters či Turnaj Mistrů). Které duely byly ovšem ty nejpamátnější?

5. 2005 Miami (Masters 1000), finále, tvrdý povrch – Federer vs. Nadal 2:6 6:7(4) 7:6(5) 6:3 6:1

Teprve ve druhém vzájemném střetnutí svedli tenisté velkou bitvu, kterou v pěti setech ovládl Švýcar. V té době se finále Masters hrálo ještě na tři vítězné sety, z čehož nakonec profitoval právě rodák z Basileje. Již po tomto duelu bylo však všem nadmíru jasné, že tenisovému světu se rodí nová superstar.

Před dvanácti lety přijížděl Federer do Miami s jedinou porážku v sezóně (semifinále Australian Open proti Safinovi) a s vítězstvím v kapse z Indian Wells. Jeho protivník od srpna 2004 získal do té doby tři tituly a vehementně toužil po prvním z kategorie Masters.

V samotném utkání se Nadal prezentoval typickými topspinovými údery na stranu soupeře, Španěl navíc doběhl téměř každý balónek. Klíčovým okamžikem se stal tie-break třetí sady, ve kterém nedávný vítěz Australian Open 2017 prohrával 3:5. V pravý čas se ovšem vzpamatoval a čtyřmi získanými míčky v řadě si vynutil další set. Po zkrácené hře začal na dvorci dominovat tento hráč. Ten díky triumfu poprvé v kariéře získal ,,Sunshine Double“ (Indian Wells a Miami).

4. 2009 Australian Open, finále, tvrdý povrch – Nadal vs. Federer 7:5 3:6 7:6(3) 3:6 6:2

Ten zápas měl změnit historii a také ji změnil. Federer mohl touto výhrou dosáhnout na 14. grandslamový titul, čímž by se v počtu trofejí vyrovnal legendárnímu Petu Samprasovi. Naopak Nadal, v té době světová jednička, se mohl stát prvním Španělem ve 104. leté historii Australian Open, který by tento podnik mohl ovládnout.

Rodák z Mallorcy v pátečním semifinálovém klání, do té doby nejdelším utkání na úvodním majoru sezóny, udolal krajana Fernanda Verdasca po neuvěřitelných 5 hodinách a 14 minutách, zatímco jeho soupeř zvládl svůj zápas o finále již o 24 hodin dříve a vcelku přesvědčivě ve třech setech. Otázka tedy byla jasná: Dokáže se Rafael Nadal za necelých 43 hodin připravit po fyzické i mentální stránce na utkání, ve kterém by mohl získat první grandslamovou trofej na tvrdém povrchu?

Právě španělský hráč se dostal k vedení 2:1 na sety. Ve čtvrté sadě měl navíc za stavu 3:2 pět možností k brejku. Ani jednu z nich však nevyužil a zkušenější tenista tak trestal, když do konce dějství získal dva brejky, čímž si vynutil závěrečný set. Mnoho diváků očekávalo, že švýcarský fenomén si již dokráčí pro rekordní triumf. Opak byl pravdou. Federer působil psychicky vyčerpaně a v posledním dějství nekladl větší odpor výborně připravenému soupeři.

Závěrečný ceremoniál poté uhranul všechny příznivce bílého sportu. Ukázalo se totiž, že i takové osobnosti jsou pouze obyčejní lidé. Švýcar nejprve neudržel emoce a po závalu slz přenechal slovo svému rivalovi. Ten po převzetí trofeje nešel přednést děkovnou řeč, nýbrž se překvapivě vydal za Federerem, kterého přátelsky objal. Za toto gesto si zasloužil obrovský potlesk všech přítomných. Až se dostal znovu ke slovu, prohlásil: ,,Omlouvám se za dnešek, skutečně vím, jak se cítíš. Ale pamatuj – jsi jedním z nejlepších tenistů historie a 14. titul vyhraješ.“

Nadal se po Goranu Ivaniševočovi v roce 2001 stal prvním hráčem, který zvládl semifinálové i finálové drama v pěti setech. Ve svých 22 letech a sedmi měsících navíc jako druhý nejmladší tenista vyhrál šest grandslamových titulů(nejmladší Björn Borg – 22 let a jeden měsíc, Wimbledon 1978).

3. 2017 Australian Open, finále, tvrdý povrch – Federer vs. Nadal 6:4 3:6 6:1 3:6 6:3

Ten zápas se neměl již nikdy uskutečnit. Nevěřilo tomu mnoho fanoušků a snad ani samotní protagonisté si nemysleli, že by se znovu mohli potkat v grandslamovém finále. Minulou neděli se však tento sen stal realitou. Nadal svoji poslední trofej před tímto nečekaným zápasem o titul získal na French Open v roce 2014, Federer dokonce naposledy ovládl major ve Wimbledonu 2012. Věční rivalové se v této fázi grandslamového turnaje posledně střetli na Roland Garros v roce 2011, tehdy ve čtyřech setech uspěl španělský borec.

Otec čtyř dětí měl při cestě do finále velice obtížný los. Již ve třetím kole narazil na Berdycha, v dalším zápase ho čekal pátý hráč světa, Kei Nišikori. Ve čtvrtfinále dokonce mohl potkat Andy Murrayho, Skot ovšem vypadl již v osmifinále. Roger Federer navíc svůj poslední soutěžní duel sehrál kvůli zraněnému koleni ve Wimbledonu 2016, tedy před půl rokem. Nadala pro změnu zužovaly problémy se zapěstím, a tak musel odpískat závěrečných pět týdnů uplynulé sezóny. V Austrálii však oba tenisté předváděli výborné výkony a podobnou hrou se prezentovali i v boji o titul.

V zápase to měl pokaždé lépe rozjeté rodák z Basileje, který vedl 1:0 a 2:1 na sety. Jeho soupeř se však brzkým brejkem ve druhé a čtvrté sadě dostal zpátky do zápasu. Pátá sada přinesla od obou tenistů nádhernou podívanou, ta gradovala v důležitých momentech. Mladší z tenistů vzal soupeři hned v první hře setu servis a vypadalo to, že 35. vzájemný duel bude patřit vítězi Olympijských her z roku 2008 ve dvouhře. Dlouholetá světová jednička však svůj návrat oslavila stylově.

Ačkoliv ,,Fedex“ prohrával 1:3, dokázal si následujících pět her urvat pro sebe, díky čemuž po 3 hodinách a 38 minutách slavil 18. grandslamový titul. Výhra měla o to větší příchuť, že svého odvěkého rivala porazil ve finále majoru poprvé od Wimbledonu 2007. Čtrnáctinásobný držitel nejoblíbenějšího tenisty u fanoušků v řadě se v závěrečném zápase turnaje prezentoval dvaceti esy a také skvělým bekhendem, který ho provázel po celé dva týdny. Ani jeho nedělní protivník nedokázal najít svými liftovanými forhendový údery na tuto zbraň recept. Federer zahrál svým bekhendem několik winnerů kros, čímž Španělovi znemožnil obíhat si svůj bekhend na smrtelný forhend.

Tyto dvě osobnosti nyní dohromady vyhráli 32 titulů z majorů. Švýcar se ve svých 35 letech a 174 dnech stal nejstarším vítězem grandslamového turnaje od dob Kena Rosewalla. Ten v letech 1970 a 1971 vyhrál po oslavení 35 narozenin ještě tři podobné trofeje.

2. 2006 Řím (Masters 1000), finále, antuka – Nadal vs. Federer 6:7(0) 7:6(5) 6:4 2:6 7:6(5)

Pouhé tři týdny po společném střetnutí v Monte Carlu (6:2 6:7 6:3 7:6 Nadal) opětovně antukový podnik Masters ovládl rodák z Mallorcy a opětovně u toho byl Federer. Ten si mezi dvěma turnaji v kategorii ,,1000“ vzal čtrnáctidenní volno, zatímco jeho konkurent úspěšně zvládl turnaj v Barceloně.

Římské finále, které trvalo 5 hodin a 5 minut, bylo do té doby jejich nejlepším střetnutím. V té době čtyřiadvacetiletý tenista z Basileje se snažil být aktivnějším tenistou a úspěšně se znovu a znovu ocital na síti. V důležitých chvílích však zahrál lépe jeho protivník. Tenista, který do poloviny srpna toho roku prohrál jenom tři antukové duely s Nadalem, se v daném zápase propracoval v posledním setu k stavu 5:6 a 15:40 při podání soupeře. V obou případech ovšem pokazil svůj forhend a utkání tak opětovně vyhrál jeho rival.

Tímto vítězstvím se Španěl dotáhl na Guillerma Vilase v počtu vyhraných utkání na antuce v řadě (53). Ve finále měl rovněž skvělou bilanci (16-2), což v procentuální skutečnosti bylo nejlepším počinem v Open Éře.

1. 2008 Wimbledon, finále, tráva – Nadal vs. Federer 6:4, 6:4, 6:7(5), 6:7(8), 9:7

Kdo neviděl, neuvěří. Kdo neviděl, může litovat. Federer v té době chtěl urvat 13. grandslamový titul v kariéře a zároveň šestý z Wimbledonu v řadě. Jeho protivník měl v plánu poprvé od Björna Borga vyhrát v jednom roce Roland Garros a Wimbledon a zároveň být prvním Španělem od Manuela Santany(1966), který by triumfoval v All England Clubu.

V jednom z nejočekávanějších duelů jejich rivality předvedli oba hráči úžasný tenis. Rafael Nadal začal utkání odhodlaně a nečekaně vedl 2:0 na sety, čímž umlčel obecenstvo na Centrálním kurtu.

Nebyl by to ale první hráč světa, aby se utkání nesnažil zvrátit ve svůj prospěch. Ten zápas provázela i častá průtrž mračen, což dodalo utkání ještě větší náboj. Mladší z tenistů vedl ve čtvrtém dějství 5:2 v tie-breaku a šel podávat. Co svět však nechtěl. Hned při první příležitosti na servisu zahrál dvojchybu a po následujícím míči bylo zase vše tak, jak má. Epický tie-break však pokračoval. Za stavu 7:7 se Nadal dostal k nádhernému prohozu, kterým se propracoval k mečbolu při vlastním podání. Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat. Švýcar se po returnu mohl dívat, jak se protihráč dere na síť a v tu chvíli vytasil ohromný bekhend po lajně. Zkrácenou hru nakonec vyhrál právě zkušenější harcovník 10:8. V pátém setu se štěstím uspěl soupeř, který se čtvrtým mečbolem hraném téměř za velkého šera po více jak 4 hodinách a 48 minutách radoval z premiérového zisku Wimbledonu.

Od roku 1877 se jednalo do té chvíle o nejdelší finále Wimbledonu a okamžitě bylo oslavováno všemi osobnostmi. John McEnroe uvedl: ,,Byl to nejlepší zápas, který jsem kdy viděl.“