Sil mám vždycky dost, ujišťuje Siniaková. Na příští rok už si domluvila parťačku
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z MÁLAGY – Neskutečnou porci 129 zápasů už má letos za sebou Kateřina Siniaková. Zkušená česká tenistka ale přesto sezonu nekončí, po finálové účasti na Turnaji mistryň v saúdskoarabském Rijádu ji čeká ještě finálový turnaj Poháru Billie Jean Kingové ve španělské Málaze. Šampionka týmové soutěže z roku 2018 už je na místě a pilně se připravuje na sobotní čtvrtfinále proti velmi silným Polkám.
Jak se fyzicky cítíte téměř na sklonku mimořádně nabitého roku?
Doufám, že jsem fit. Tahle sezona byla, co se týče zdravotních potíží, určitě lepší než ty předtím. Dokonce mi to vyšlo tak, že jsem mohla letět z Rijádu do Prahy, takže jsem strávila dva dny v Praze. Aspoň jsem si mohla vyměnit věci, abych sem po Asii letěla nalehko. Za mě to vyšlo super a jsem ráda, že jsem tady.
Před Pohárem Billie Jean Kingové jste hrála na Turnaji mistryň, kde jste s Taylor Townsendovou dokráčely až do finále. Už jste se bavily o možném pokračování spolupráce?
Jsme domluveny na příští sezonu. Doufám, že čtyři grandslamy odjedu s jednou parťačkou. Jsem ráda, že jsme si sedly, je to fajn, na kurtu máme pohodičku.
Učíte Taylor i češtinu?
Neučím. Teď už umí dvě slovíčka a líbí se jí „Jo“, protože je jednoduché. Na tom budeme muset zapracovat. (usmívá se)
Letos máte za sebou už 129 zápasů. Jak vám takové číslo zní?
Zní hrozně, ale jsem moc ráda, že to zvládám a cítím se fit. Co se týče programu a turnajů, musím už být pečlivější. Nejdůležitější je pro mě zdraví. Jsem ráda, že tělo drží a spolupracuje. Snad bude dobrý i příští rok.
Byla pro vás tato sezona nejnáročnější v kariéře?
Asi ne. Myslím, že nejtěžší pro mě bylo, když jsem letěla loni z Mexika do Sevilly nebo předloni z Dallasu do Glasgow. Přeci jen ty dva dny tady dělají hodně. Časový posun v Rijádu byl jen dvě hodiny, a tak jsem se nemusela vypořádávat s velkou změnou. Co se týče zápasů, jsem zvyklá. Když se mi dařilo, jezdila jsem raději z turnaje na turnaj, než abych trénovala dva měsíce doma.
Jste v Málaze připravena naskočit do dvouhry i do čtyřhry?
Vždycky mám sil dost, takže i kdyby se dělo cokoliv, tak tam v ten daný moment nechám všechno. Bude na kapitánovi, jak rozhodne.
Neuvažovala jste nad tím, že letos BJKC kvůli náročnému programu vynecháte?
Když jsem zdravá, je mi hrozně líto ho vynechat. Ráda reprezentuju, s týmem už jsem toho hodně zažila. Tenis je individuální sport, takže mám tuhle akci moc ráda a mrzelo by mě, kdybych na ní nebyla.
V českém týmu jste ve svých osmadvaceti letech nejstarší. Jak vnímáte svou roli?
Určitě si tak nepřipadám. Na věku ale vůbec nezáleží. Jsem ráda, že máme spoustu mladých, talentovaných holek, po nás to mohou přebírat další a další. Je super, že Česká republika je pravidelně mezi dobrými týmy.
Jakou máte podle vás šanci na úspěch? Přece jenom nejste kvůli absenci Barbory Krejčíkové nebo Karolíny Muchové v nejsilnější možné sestavě…
Máme skvělý tým. Každá hráčka, která tu je, může porazit kohokoliv. Myslím, že s tímto formátem je to úplně otevřené. A díky deblu s no ad scoringem (bez výhod, pozn. red.) se týmy také vyrovnávají.