Maky po jedenácté! Vondroušová zapomněla na nervozitu a vyřídila ukrajinskou jedničku
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z BELEKU – „Pojďme Maky, pojďme do toho, hej!“ rozléhalo se v páteční poledne Megasaray Clubem v tureckém Beleku. Markéta Vondroušová se mohla spolehnout na podporu několika desítek oddaných českých fanoušků, před jejichž zraky otevřela skóre kvalifikace Poháru Billie Jean Kingové proti Ukrajině. Třiadvacetiletá Češka porazila ukrajinskou jedničku Martu Kosťukovou po soustředěném výkonu 6:2, 6:1 a připsala si už jedenáctou výhru v řadě ve slavné týmové soutěži.
Jak vás potěšila přítomnost českých fanoušků, kteří byli dost slyšet?
Myslela jsem si, že pár lidí přijde. A když jsem slyšela trumpety, potěšilo mě to. Z jedné strany byla tahle skupinka, na druhé jsem měla členy týmu a kapitána, takže jsem se necítila na kurtu sama. Atmosféra byla skromnější, ale stejně super.
S nebezpečnou Martou Kosťukovou jste ztratila pouhé tři gemy. Co bylo klíčem k vítězství?
Zkoušela jsem se držet plánu, který jsme si s kapitánem připravili. Výsledek vypadá jasně, ale o řadu gemů jsme se tahaly. Hrálo se mi dobře. Snažila jsem se zůstat ve výměnách a hrát dlouze, protože míče neskáčou úplně nejlíp, a tak není snadné se dostat z defenzívy. Dlouhé lifty na antuce fungují.
Kosťuková měla viditelně lepší bekhend než forhend, že?
Před zápasem jsme si to říkali taky. Ale tím, že mám dobrý přeliftovaný forhend křížem, se výhoda jejího bekhendu trochu smazala. Někdy do lajny šla a dala dobrý bekhend. Kurty tady nejsou úplně nejrovnější, takže se hraje těžce, když je úder soupeřky dlouhý. Říkala jsem si, že počkám na kratší míč, na antuce nemůžu pospíchat.
Jak důležitý byl gem na 4:1, který se natáhl na devět shod?
Šlo se mi samozřejmě hrát lépe, když je to 4:1 než 3:2, protože náskok je příjemnější. Odskočila jsem a šla jsem podávat, takže pak bylo důležité podržet servis. Celý zápas jsem se cítila dobře, soupeřka měla jen v jednom gemu brejkboly. Jsem ráda, že to takhle šlo.
Koncem prvního setu nastala poněkud kuriózní situace. Předčasně jste se zaradovala ze zisku fiftýnu, který tak získala vaše soupeřka. Jak k tomu došlo?
Foukalo proti mně, takže jsem myslela, že míč bude mnohem delší a že tam soupeřka nebude. A vůbec jsem neviděla, že tam jde. Bylo důležité, abych se na daný gem zkoncentrovala a trefila nějaké servisy. Naštěstí se mi to povedlo. Kdyby to bylo 5:3 a ona by šla podávat, bylo by to těžké. Mně se to stalo snad poprvé. Chybami se člověk učí, naštěstí jsem to pak zvládla dobře.
Prozradíte nám ještě, jak vypadají předzápasové rituály?
Každá tenistka se nejprve sama rozcvičí a deset minut před odchodem na kurt se jde dělat pokřik, který vymýšlí tým. My ho neznáme, je to zábavné. Pak se pouští naše hymna Parní stroj od kapely Divokej Bill. Celkově se tím nabudím do atmosféry zápasu. Díky hecování členů týmu, pokřiku a naší hymně jsem úplně zapomněla na nervozitu. Držíme pohromadě, funguje nám to.
Kvalifikace Poháru BJK, Belek (TUR)
Ukrajina – Česko
Marta Kosťuková (38.) – Markéta Vondroušová (82.) 2:6, 1:6
