Mrva s Filipem v juniorce postupují, Šmejkalová už ztrátu nedohnala

Trochu jsem panikařil, ale nakonec jsem to vybojoval, radoval se Maxim Mrva
Tři sety musel absolvovat v prvním kole dvouhry juniorů na Australian Open patnáctiletý Maxim Mrva. Brazilského držitele divoké karty Nicolase Oliveiru, kterému patří až 204. místo na světě, však nakonec porazil 3:6, 6:1, 6:1.

„Bylo to hodně těžké utkání. Je to můj první grandslam v životě a úplně jsem se na začátku necítil ve své kůži. Byl jsem hodně naštvaný a nervózní, ale věřil jsem, že když budu hrát dobře, že ten zápas můžu otočit a vyhrát. Po prohraném setu jsem šel na záchod a začal se lépe soustředit na každý míč,” hodnotil zápas Mrva.

Během prvního setu se často obracel směrem k trenérům a hlasitě se jich ptal, co má dělat. „Občas trochu nadávám. Trochu jsem panikařil a nevěděl jsem, co mám dělat. Naštěstí jsem se z toho dostal a vybojoval jsem to.” Oba spolu hráli už minulý týden na přípravném turnaji v Traralgonu, tehdy Mrva vyhrál 6:3, 6:4. „Myslím, že Oliveira dnes hrál mnohem lépe, daleko víc chodil do míčů. Trochu změnil taktiku, hrál mnohem rychleji než minulý týden,” vyprávěl Mrva.

Do druhého setu vstoupil mnohem lépe a soupeře začal přehrávat. „Začal jsem věřit za stavu 4:1 ve druhém setu. Když jsem ho pak ve třetím brejkl na 3:1, už jsem věděl, že je to moje,” popisoval prostějovský odchovanec svoje nastavení.

Mrva je v Austrálii poprvé a zatím je tu nadšený. „Je to tu nádherné, moc se mi tu líbí. Mám tu dost kamarádů, jsou tu krásné kurty, moc pěkné prostředí a výborná organizace,” chválí si a dodává: „Chtěl bych samozřejmě vyhrát, ale když tu uhraju tři kola, tak to bude dobré.”

Ač je na turnaji devátý nasazený, patří ve startovním poli k nejmladším. V ročníku 2007 je aktuálně nejlepší na světě. Jeho velkým soupeřem je stejně starý Ital Federico Cina, který v Melbourne také startuje. „Myslím, že my dva jsme v našem ročníku největší konkurenti. Hrál jsem s ním třikrát za poslední půlrok a sice jsem všechny tři zápasy vyhrál, ale Cina opravdu hraje hodně solidně. Jdu za svým snem, chtěl bych být jednou nejlepší na světě,” vyprávěl Mrva.

Jeho velkými vzory jsou Australan Nick Kyrgios a Rakušan Dominic Thiem. „Na Thiemovi se mi líbí jeho vášeň k našemu sportu. Chodí brzy ráno běhat a pro to, aby byl v tenisu dobrý, dělá strašně moc. I když zatím tak dobrý nejsem, snažím se v tom být jako on. Když jsem viděl poprvé Kyrgiose, hned jsem věděl, že je to můj idol. Líbí se mi jak hraje a jak se na kurtu chová. Přináší do tenisu něco nového a je velkým přínosem pro celý sport. I já hodně projevuju na kurtu emoce a pomáhá mi to, abych zlepšoval svou hru,” vyznal se Maxim Mrva, který bydlí dvě minuty od prostějovských kurtů a denně hraje dvě až tři hodiny. „Další hodinu denně se pak věnuju kondici,” dodal na závěr.

Před zápasem mi pomohla mentální příprava, říká Jakub Filip
Do druhého kola po vynikajícím výkonu postoupil i sedmnáctiletý Jakub Filip, který za hodinu a sedm minut zvítězil nad stejně starým Korejcem Wohyukem Changem 6:0, 6:2. „Soupeř mi přišel nervóznější než já. Já se na ten zápas mentálně včera připravoval, byl jsem víc v klidu a hrál jsem fakt dobře,“ zhodnotil svůj výkon tenista TK Sparta Praha.

Chang je ve světovém žebříčku o sedm míst výše než 57. Filip, ale na kurtu to znát nebylo. „O soupeři jsem nevěděl upřímně vůbec nic. Hrál turnaje především po Asii. Říkal jsem si, že asi nebude hrát o moc lépe než já, protože turnaje po Asii jsou spíše lehčí. Věřil jsem, že by to mohlo jít,” odhadoval svoje šance před zápasem.

Filip byl od začátku na dvorci pánem, za půl hodiny uštědřil soupeři kanára. „Korejec dělal poměrně dost chyb, byl nervózní, a naopak já hrál ze začátku hodně solidně. Nevypustil jsem žádný balon a snažil se každý míč dostat do kurtu. Hráli jsme sice dlouhé výměny, ale soupeř nakonec většinou udělal chybu. Vypadalo to možná na pohled vyrovnaně, ale důležité míčky jsem vyhrával já a třikrát jsem soupeře brejknul. Trochu mi s těmi brejky ale pomáhal,” uznal Filip.

Čech se musel vyrovnat s bojovně naladěným publikem, které podporovalo jeho soupeře. „Bylo to úžasné a na zápase byla hodně bouřlivá atmosféra. Sice ne moc lidí stálo za mnou, bylo tam hodně Korejců a Asiatů, ale byl to super zážitek a pro mě skvělá zkušenost,” vyprávěl Filip.

Jediná slabší chvilka přišla na Filipa ve druhém setu za stavu 6:0, 3:2, kdy na servisu musel odvracet brejkbol. Chang se postavil dva metry za základní čáru a snažil se trpělivě vracet útočné pokusy českého tenisty. „Trochu jsem znervózněl, protože nějaký Čech na mě zaječel z publika, že hraju super. Trochu jsem měl pocit, že tu úroveň musím udržet, a znervózněl jsem. Navíc mi změkla raketa a měl jsem si ji na nové balóny vyměnit. Naštěstí jsem to zvládl hlavně mentálně. V takovou chvíli si říkáte, co budu dělat, když to bude 3:3 a on bude servírovat, to bude na koni. Trochu jsem to tempo v tuhle chvíli zmírnil a nechal protihráče, aby udělal nějaké chyby a z problémů se dostal,” vysvětloval.

Filip v zápase výborně podával. Zaznamenal čtyři esa a spoustu dalších vítězných bodů ze servisu. „Za posledního půl roku jsem s trenérem na podání zapracoval a je to trochu moje zbraň. Dneska to nebylo úplně nic extra, ale trochu jsem si servisem pomáhal.”

Při mečbolu šel Filip na síť a předvedl ukázkový halfvolej, za který by se nemuseli stydět hráči první desítky ATP. „Občas takovéhle věci zkouším v tréninku, ale trenér mi říká, že to jsou blbosti a že to nikdy netrefím a ať to ani nehraju,” usmál se Filip, který si vybojoval účast v hlavní soutěži juniorů na Australian Open loni v říjnu, kdy postoupil na juniorské jedničce ve španělském Sanxenxu do semifinále dvouhry a čtyřhru s Maximem Mrvou dokonce vyhráli.

„Do Španělska jsem jel s rankingem 140. nebo 150., což by na hlavní soutěž v Austrálii nestačilo. Chytnul jsem tam kvalitního parťáka do čtyřhry Maxima Mrvu. Vyhráli jsme tři ze čtyř zápasů v supertiebreaku. Zápasy tam rozhodovalo pár míčků a jako zázrakem jsme všechno vyhráli. Bral jsem to trochu jako osud, že mi to pomohlo kvalifikovat se sem. Postup do semifinále dvouhry byl ale zasloužený, tam jsem si to oddřel a vybojoval,” zavzpomínal Filip.

Na grandslamu se snaží pozorovat profesionály všude okolo a z organizace turnaje je nadšený. „Je to zatím nejlepší turnaj, na kterém jsem kdy byl. I to, že tu můžu vidět profíky, mi dodává velkou motivaci k tomu, abych se brzy rozcvičoval, trénoval pořádně, chodil brzy spát a připravil si tašku s věcmi na zápas včas,” hledal inspiraci.

Filip se zúčastnil už přípravného turnaje v australském Traralgonu, kde postoupil do druhého kola a v deblu s Maximem Mrvou vybojovali finálovou účast. Porážka ve finále oba mladé Čechy moc trápila. „Hráli jsme night session a pro mě to byl teprve druhý zápas v životě ve tmě. Nejsem na ta světla úplně zvyklý. Maxim měl ještě pocit, že nám ublížili rozhodčí. Myslím, že ta jejich hlášení autů tam nebyla úplně optimální, ale šlo jen o pár míčů a musíme se s tím poprat i tak,” uvedl smířlivě Filip, který oceňuje, že dopady míčku v Melbourne vyhodnocuje počítačový program. „To je úplně geniální. Nikdo se tady nemůže nijak na nic vymlouvat. Zvlášť je to super u juniorů, kde jsou hráči, kteří se dokážou hádat o dopad míčku půl hodiny.”

Plány na letošní sezónu má jasné. „Chtěl bych letos objet všechny grandslamy, ale musím ještě nahrát nějaké body do juniorského žebříčku, abych se dostal do hlavní soutěže. Kdybych teď na začátku sezóny uhrál nějaký dobrý výsledek a měl jsem jisté hlavní soutěže grandslamů, asi bych zkoušel víc turnaje mezi dospělými,” přemýšlel Jakub Filip, který se mezi nejlepší hráče v republice začal prosazovat až v dorosteneckém věku.

Šmejkalová stahovala ztrátu, ale nakonec se loučí
S turnajem se naopak loučí sedmnáctiletá Amélie Šmejkalová, která proti Němce Sonje Zhiyenbayevové dobře začala, vedla 3:0, pak vedla ještě 5:4, ale v klíčových chvílích se jí nedařilo a první set prohrála 5:7. Ve druhém setu Šmejkalová prohrávala již 1:5, ale odvrátila čtyři mečboly a stáhla ztrátu až na 4:5, leč vyrovnat nedokázala. „Myslím, že jsem mohla hrát líp. Byla jsem hodně nervózní, asi to bylo tím, že to je grandslam. Bojovala jsem ale až do konce. Musím se zvednout a jít dál,” smutnila česká juniorka, která na stejném grandslamu loni postoupila do druhého kola a Australian open považuje za svůj nejoblíbenější grandslam.

Když se Šmejkalové podařilo snížit na 4:5, zdálo se, že Zhiyenbayevová začíná panikařit a že by se Češka mohla nadechnout k obratu, ale nakonec se jí už vyrovnat nepovedlo. „Byla to smůla. Tam jsem nezačala dobře a věděla jsem, že když soupeřka vedla 30:0, že už to bude těžké. Dobře zaservírovala, takže to bohužel nevyšlo. Mohla jsem podat lepší výkon. Myslím, že jsem soupeřku mohla porazit.” krčila rameny Šmejkalová, hráčka I. ČLTK Praha, která letos chce objet všechny čtyři juniorské grandslamy a postupně přidat i počet turnajů mezi ženami.

Šmejkalová si odpoledne trochu spravila chuť ve čtyřhře, když spolu s Argentinkou Lucianou Moyanovou porazily francouzsko-ruský pár Yaroslava Bartashevichová, Alevtina Ibragimovová 6:4, 4:6, 10:7.