Nesmrtelné zápisy. Čtyři rekordy, které (nejspíš) nebudou nikdy překonány

Nejmladší hráčka, která vyhrála zápas na profesionálním okruhu (WTA)
O tom, že ženské tenistky zrají v kvalitní hráčky už v brzkém věku, toho bylo řečeno mnoho. Stačí se podívat na legii českých tenistek, jako jsou sestry Fruhvirtovy, Sára Bejlek, Linda Nosková, Nikola Bartůňková a mnoho dalších. A i ve světě je hráček, které se prosadily před 18. rokem života, mnoho.

Aby ale tenistka vybojovala profesionální vítězství na okruhu WTA ve 13 letech? To se příliš často nestává.

Senzačního úspěchu ještě jako dítě dosáhla Američanka Mary Joe Fernandezová, která v roce 1985 porazila na Miami Open 107. hráčku světa Candy Reynoldsovou 6:0, 6:0. Tehdy jí bylo pouhých 13 let a 6 měsíců. A aby toho nebylo málo, na turnaji vyhrála ještě další dva zápasy, když porazila i nasazenou jedenáctku Bonnie Gadusekovou. Zastavila ji až turnajová sedmička Hana Mandlíková.

Byl to veleúspěšný start do kariéry, během které Američanka vystoupala až na čtvrté místo světa a zahrála si tři finále na grandslamových turnajích. Start, který nejspíš nikdy nikdo nepřekoná.

Současná pravidla WTA totiž hovoří o tom, že se na turnaje mohou přihlásit tenistky, kterým bylo alespoň 14 let. Pokud toto pravidlo nebude změněno, rekord Fernandezové nebude moci být nikdy pokořen.

Nejdelší zápas historie
V čase se nyní přeneseme do relativně nedávné historie. Asi každý tenisový fanoušek si pamatuje neskutečně dlouhou wimbledonskou bitvu mezi Johnem Isnerem a Nicolasem Mahutem. Stalo se tak v červnu 2010, kdy bylo utkání zahájeno v úterý a skončilo až ve čtvrtek. Hned dvakrát muselo být přerušeno kvůli tmě.

Duel prvního kola sliboval dlouhou bitvu už během úterního programu. Tehdy se hrálo necelé tři hodiny a skóre bylo za stavu (z Isnerova pohledu) 6:4, 3:6, 6:7(7), 7:6(3) přerušeno. Čekalo se, že ve středu se bude hrát maximálně hodinku a bude hotovo. Ale kdepak, oba hráči se tahali na kurtu až do večera a za stavu 59:59 v pátém setu byla hra znovu přerušena!

A tak se muselo hrát i ve čtvrtek. Pátý set nakonec vyhrál Isner 70:68. Po 11 hodinách a pěti minutách, po třídenním zápolení.

„Co říct, ten chlap je absolutní válečník,“ řekl během speciálního ceremoniálu po utkání Isner o Mahutovi. A měl pravdu. Stejně jako se toho dne stal absolutním válečníkem i Američan.

Délka zápasu přitom nebyla jediným rekordním zápisem. Isner v utkání napálil 113 es, Mahut zapsal 103, a oba hráči tak překonali i dosavadní rekord v počtu 78 es. O tom, že celkový počet es byl také rekordní, ani nemusí být řeč.

Ani rekordně dlouhý zápas už nejspíš nebude nikdy překonán. Daviscupové zápasy se začaly hrát na dva vítězné sety, na grandslamových turnajích byl zaveden v rozhodujícím pátém setu tiebreak, a pokud nebudou pravidla změněna, zůstane zápas mezi Isnerem a Mahutem zapsán navždy jako ten nejdelší.

Nejvíce tenisových titulů
Pokud je někdo špičkovým tenistou, většinou platí jednoduchá rovnice – čím delší kariéra, tím více titulů. U Martiny Navrátilové to pak platí dokonale. Profesionální tenis začala hrát v roce 1974 a definitivně kariéru ukončila až v roce 2006.

Během této dlouhé tenisové pouti vybojovala astronomických 354 profesionálních titulů! Ano, čtete správně, 354! Z nich bylo 167 ve dvouhře, 177 ve čtyřhře a dalších 10 přidala na grandslamech v mixu. Není divu, že v počtech singlových a deblových titulů drží rovněž rekord Open éry.

Kromě toho je držitelkou celkem 59 grandslamových trofejí – 18 v singlu, 31 v deblu a již zmíněných 10 v mixu. A aby toho nebylo málo, titul ve všech třech disciplínách získala na všech čtyřech turnajích velké čtyřky. Také tento zápis nemá obdoby.

Ale zpět k tomu hlavnímu – rekordním 354 trofejím. V době, kdy se tenisté a tenistky snaží specializovat hlavně na jednu kategorii, případně nesbírají v obou kategoriích tituly jak na běžícím pásu, je nepředstavitelné, že by někdo mohl někdy Navrátilovou překonat.

V historických tabulkách je o několik tříd vzdálena i nejbližším pronásledovatelům. Ostatně, druhá v pořadí Chris Evertová má na kontě 189 profesionálních titulů, což je o 165 méně. John McEnroe, který má nejvíc trofejí z mužských tenistů, vybojoval během kariéry celkem 156 vítězství.

Zkrátka, ani tento rekord nebude snadné překonat. Aby se to někomu povedlo, musel by mít jednak velmi dlouhou kariéru, a jednak sbírat takřka 20 titulů ročně (s počtem let aktivní kariéry tato podmínka klesá). Kupříkladu Carlos Alcaraz, kterému je teprve 19 let, vyhrál letos pět titulů. Aby Navrátilovou překonal, musel by se začít věnovat také deblu, hrát ještě minimálně dvacet let a každoročně by musel v průměru vyhrát 18 turnajů.

To je jednoduše v dnešní době nepředstavitelné.

Nejdelší vítězná série
Když tenisté vyhrají 20, 30 zápasů v řadě, je to úctyhodný výkon, který si zaslouží obdiv. Tyto zápisy ovšem blednou v porovnání se šňůrou, kterou se pyšní Nizozemka Esther Vergeerová. Tato suverénně nejlepší tenistka na vozíčku v historii vyhrála mezi 30. lednem 2003 až do konce své kariéry o deset let později 120 turnajů v řadě a během nich zvítězila ve 470 zápasech, ve kterých ztratila pouhých 18 setů!

Ano, skutečně 470 zápasů nepoznala hořkost porážky!

Nizozemka během kariéry vybojovala 21 singlových a 27 deblových trofejí na grandslamech, mezi roky 1998 až 2011 vyhrála čtrnáctkrát v řadě Tennis Masters vozíčkářů, získala celkem sedm paralympijských zlatých medailí a strávila neskutečných 668 týdnů na čele světového žebříčku.

Když v únoru 2013 ukončila kariéru, odešla skutečná legenda tenisu. Přestože kvůli svému handicapu nikdy nemohla hrát na okruhu WTA, historie tenisu na ni nemůže zapomenout. Už jen kvůli tomu, čeho dosáhla.

A ona vítězná série? Inu, dosáhnout na dvouciferný počet výher v řadě je obdivuhodné, vybojovat více než 100 vítězství v řadě je absurdní a úchvatné, ale dosáhnout na takřka 500 výher za sebou? To je jako výkon z úplně jiné galaxie!

Je jisté, že jméno Esther Vergeerové se bude slunit na čelní pozici s tímto rekordem hodně dlouho. Možná až do konce našich dnů na planetě.