Druhý start a hned triumf! Byl to docela šok, řekla k premiérovému titulu Kolodziejová

Miri, velká gratulace k prvnímu titulu na turnaji WTA. Ta výhra přišla hodně brzy, co říkáte?
Byla to naše teprve druhá dvě stě padesátka, takže jsme pořád ještě úplně nevěděly, co od toho čekat. Myslím však, že po prvním kole jsme do toho dostaly takovou zdravou chuť a nakonec se to povedlo. Myslím, že to byl super turnaj.

Na turnajích WTA jste s Anastasií Detiuc poměrně nováčky. Je zázemí hodně odlišné od turnajů ITF?
Hrály jsme už několik stopětadvacítek, které také spadají pod WTA, a to jsou turnaje, na kterých to funguje dost podobně.

V prvním kole v Parmě jste si za pouhých 52 minut poradily s párem Gabujevová, Zacharovová 6:0, 6:2. To bylo hodně rychlé i vzhledem k tomu, že soupeřky jsou obě na deblovém žebříčku v první stovce...
Tam bylo důležité, že jsme chytly začátek. Hrály jsme dobře a popadaly nám tam důležité míče, které jsme vyhrály a po celý zápas jsme si držely náskok.

Ve druhém kole vás čekala dvojice Danilinová, Malečková. S Malečkovou se dobře znáte, letos jste spolu vyhrály dva menší turnaje. Danilinová je v deblu 21. na světě, byla ve finále Australian Open... Přesto jste poměrně hladce vyhrály...
První dva zápasy jsme hrály fakt hodně dobře. Druhý zápas jsme hrály výborně a to jsme ještě ve druhém setu prohrály čtyřikrát tzv. "no adv". Kdybychom je nedej bože vyhrály, mohlo to být 12:0, ale to je samozřejmě úplná teorie. Ani bych to neměla takhle říkat. Druhý set byl trochu složitější, ale zvládly jsme to dohrát.

Kvůli dešti jste semifinále i finále musely absolvovat v jednom dni, konkrétně v sobotu. Oba zápasy skončily výsledkem 1:6, 6:3, 10:8...
Úplně nám den volna nepomohl, protože jsme trochu ztratily ten svůj rytmus. Ty sobotní zápasy jsme rozhodně odehrály hůř než ty předtím. V semifinále proti Renatě Voráčové s Paulou Kaniaovou-Chodunovou jsme byly od začátku horší a prohrály jsme první set 1:6. Druhý set jsme vyhrály ani nevím jak. Podařily se nám tam vyhrát nějaké důležité míčky a vyrovnaly jsme. V supertiebreaku jsme prohrávaly 5:8 a pak se nám to dobře sešlo a vyhrály jsme pět míčků v řadě. Pomohlo nám i štěstí.

Jak vypadalo finále?
Ve finále jsme si těžce zvykaly na hru našich soupeřek, které hrály úplně jinak než semifinalistky. Voráčová s Kaniaovou hrály spíš placky a všechny míčky byly hodně nízké a musely jsme je hrát pod sítí. Ve finále to obě hráčky nakopávaly a všechno jsme měly nahoře a musely jsme si pro údery chodit víc do kurtu. Rusová navíc byla levačka, takže jsme si musely zvyknout na její servisy a returny, což bylo nepříjemné. První set jsme zase prohrály 1:6, ale pak jsme si na tu hru zvykly a druhý set jsme vyhrály. V supertiebreaku jsme prohrávaly 4:7, ale zase jsme to dokázaly otočit. Supertiebreak je ale loterie, otočit se to tam může z jakéhokoliv stavu.

Oba supertiebreaky se pro vás nevyvíjely dobře, a přesto jste je dokázaly otočit. Cítily jste se s Anastasií na kurtu pozitivní a věřily jste, že ty zápasy otočíte?
My jsme v předchozích zápasech, které jsme prohrály, nehrály moc dobře a bohužel jsme z toho byly takové negativní a neuměly jsme s tím moc pracovat. Na tomhle turnaji jsme si řekly, že i když hrajeme špatně, tak se pořád budeme povzbuzovat a budeme myslet pozitivně. To byl podle mě klíč k tomu, že jsme ten supertiebreak vyhrály.

Hrály jste dva dlouhé zápasy v jeden den. Nedocházely vám trochu síly?
Když vyhráváte, tak se ta únava tolik neprojevuje. Debl není tak náročný jako singl, takže myslím, že tohle bylo úplně v pohodě. Když jsme dohrály poslední míček, tak na mě ale dopadla únava.

Na světovém žebříčku čtyřhry jste aktuálně na 135. místě, ale po vítězství v Parmě se posunete daleko výš a pokud byste měla na žebříčku vysoko postavenou partnerku, mohla byste si zahrát v deblu i na grandslamech... Nabízí se spojení třeba s vaší velkou kamarádkou Markétou Vondroušovou, spolu jste vyhrály juniorský grandslam v Austrálii...
Já jsem se letos rozhodla, že budu hrát více čtyřhru a můj cíl byl dostat se na pozice poblíž světové stovky, aby právě byla šance dostat se s Maky do Austrálie. Takže tahle varianta tam je. Nechci to ještě zakřiknout, není to na sto procent, ale doufám, že to vyjde.

Nemám úplně ráda létání, takže Austrálie není úplně můj šálek kávy. Je to tam ale krásné. Mám Austrálii strašně ráda, co se týká přírody a zázemí. Byla jsem tam už asi čtyřikrát a těším se tam na to prostředí, to je fakt hezké, ale ten let a věci okolo něj mi docela vadí. Takže je to tak padesát na padesát.

Sledujete, jak se Markéta potýká se svým zraněním a jak to s ní vypadá?
My jsme spolu nejlepší kamarádky, takže jsme spolu v kontaktu každý den, doslova skoro od rána do večera. Vím, že už trénuje, že ruka drží. Je v tréninkovém režimu a na konci října máme spolu odjet na dva turnaje ITF do Francie a do Anglie. Tam si zahrajeme obě singla a spolu dohromady i debla. Nasťa má na tu dobu jiné plány, takže jsem domluvená, že si zahraju s Maky.

Vy jste si zahrála ve dvouhře kvalifikaci na Wimbledon, pak jste – jak jste sama řekla – vaši singlovou kariéru trochu upozadila. Jak vypadají vaše priority nyní?
Hlavní priorita je pro mě teď čtyřhra, ale singla ještě na turnajích hrát budu. Určitě jsem na něj ještě úplně nezanevřela. Budu teď hrát třeba kvalifikaci turnaje v Trnavě s dotací 60 000 dolarů.

Vyhrála jste teď turnaj WTA. Figurovalo tohle někdy ve vašich plánech nebo jste se nikdy takhle daleko ani nekoukala? Dokázaly jste to s Anastasií Detiuc už při druhém startu...
Byl to docela šok a myslím, že nám to ani úplně ještě nedochází. My jsme se včera s Nasťou bavily a oběma nám to přijde, jako bychom vyhrály nějakou ITFku. Kdybych měla říci na začátku sezóny, že letos vyhraju turnaj WTA ve čtyřhře, tak to bych určitě rozhodně neřekla.

Jak jste na tom zdravotně a jaké jsou vaše další turnajové plány?
Zdravotně jsem na tom dobře. Nic mě netrápí. Do konce sezóny bych měla hrát ještě čtyři nebo pět turnajů ITF, dotovaných šedesáti a osmdesáti tisíci dolary a jednu stovku. A pak je ještě extraliga v prosinci, kterou pak zakončím sezónu. Nejbližší je příští týden turnaj v Trnavě, kde jsou teď dvě šedesátky v řadě. Na prvním turnaji budu hrát čtyřhru a na druhém dvouhru i čtyřhru.