Hurikán a jízda na horské dráze. Takový úspěch jsem nečekal, přiznává po skvělém týdnu Hájek
Výborný turnaj má za sebou v Šarm aš-Šajchu Petr Hájek. Čtyřiadvacetiletý Čech zdolal v oblíbené egyptské destinaci poprvé v sezoně metu druhého kola a postoupil postupně až do finále, v němž ho od premiérového titulu z okruhu ITF dělil jediný vyhraný set. Po boku svého přemožitele Brazilce Decampse si navíc zahrál i finále čtyřhry. „Takový úspěch jsem nečekal a jsem za něj velice rád. Určitě tomu prospělo i to, že jsem na sebe nekladl už tak velký tlak,“ hodnotil své vystoupení Hájek v rozhovoru pro Tenisový svět.
Minulý týden jste zaznamenal nejlepší turnaj letošní sezony, když jste postoupil v egyptském Šarm aš-Šajchu do finále, a to jak ve dvouhře, tak i čtyřhře. Očekával jste podobný výsledek?
Dostal jsem se do hlavní soutěže, aniž bych musel absolvovat kvalifikaci, a chtěl jsem toho využít. Je úleva, když nemusíte hrát tři kola kvalifikace. Takový úspěch jsem každopádně nečekal a jsem za něj velice rád. Určitě tomu prospělo i to, že jsem na sebe nekladl už tak velký tlak.
Letos jste postoupil na futurech nejdále do druhého kola. Co se v Egyptě změnilo?
V tomto roce jsem celkově neodehrál tolik turnajů. Vedle hraní se totiž věnuji už i trénování.
V Šarm aš-Šajchu jste odehrál tři turnaje už letos v březnu. Máte to tam rád?
Ano, tento rok jsem tam byl už podruhé. Celkově jsem na turnajích v Egyptě strávil spoustu týdnů. Tamní podmínky mi nejspíše vyhovují. Mám rád teplo a kurty jsou tam pro mě ideální.
Na turnaji jste postupně porazil Slováka Pokorného, Indy Sinhu a Deva a v semifinále Itala Bocchiho. Který zápas byl nejsložitější?
Velice složitý zápas byl pro mě hned v úvodním kole. Chytla mě trošku nervozita. Nebyl jsem ještě úplně rozehraný tak, jak bych si představoval. Nejsložitější byl ale pro mě Ital Bocchi. V ten den byl zrovna naprostý hurikán. Hrálo se v podmínkách, které jsou pro každého obtížné. Přesto jsem odehrál nejlepší zápas na turnaji. První set byl bez brejku a v tiebreaku rozhodly maličkosti. V polovině druhého setu jsem přišel o servis a musel ztrátu dohánět. Naštěstí jsem soupeře nepustil do rozhodující sady a v koncovce se „sádrou“ na ruce uspěl.
Ve finále jste podlehl ve třech setech Gabrielu Decampsovi z Brazílie. Co vám chybělo k vítězství?
S Decampsem jsem měl dobře rozehraný první set, za stavu 5:3 jsem ale bohužel selhal na servisu. Soupeř odehrál solidní čtyři gemy v řadě a já ten set ztratil. Druhá sada byla jako jízda na horské dráze – nahoru a dolů. Dostali jsme se do tiebreaku, který jsem zvládl lépe. V rozhodujícím setu mi bohužel utekl začátek. A jednoduše řečeno mi došla i energie, což se odrazilo na výsledku.
S Decampsem jste hráli i ve čtyřhře a postoupili jste spolu také až do finále. Jak jste se dali dohromady?
S Gabrielem jsme se dali dohromady téměř na poslední chvíli a nakonec z toho bylo finále. U našeho prvního vzájemného střetnutí jsme měli nějaké menší slovní konflikty, takže se mi s ním upřímně do páru zrovna moc nechtělo. Poté, co jsme se poznali více, jsme si sedli na kurtu i mimo něj.
Tento týden vás v prvním kole čekala repríza semifinále s Bocchim, kterou jste za stavu 1:1 na sety vzdal. Co se přihodilo?
Na druhém turnaji jsem byl nucen skrečovat. Zastihly mě bohužel střevní potíže, které se během zápasu stupňovaly. Ten den bylo pět skrečí, a co jsem slyšel, nebyl jsem jediný, kdo měl podobné problémy.
Jak se tedy aktuálně cítíte zdravotně? Jaký bude váš další program?
Momentálně jsem na letišti na cestě domů a egyptský „faraon“ už ustupuje. Nejspíše teď budu dva až tři týdny doma a pak někde opět vyrazím. Kam to bude, ale ještě netuším.
