Jebavého znovu brzdí zranění. Udělal se mi zánět po vpichu injekce, popsal český deblista

Jednatřicetiletý Jebavý se v lednu vrátil na kurty po téměř roční turnajové pauze. Tuto dlouhou přestávku nezpůsobila jen pandemie koronaviru, ale také série zdravotních obtíží, kterým v roce 2020 čelil.

Po smolných porážkách na challengerech spojil síly s kamarádem Jiřím Veselým a na turnaji ATP v Montpellieru spolu dokráčeli až do semifinále. Už během tohoto turnaje však měl Roman opět zdravotní problémy, tentokrát kvůli infekci v břiše, kterou mu způsobila injekce na ředění krve.

V Montpellieru jste se dostal do semifinále turnaje ATP, ale od té doby se na turnajích neobjevujete. Proč?
Byl to docela dobrý úspěch. Ale bohužel, při cestě do Montpellieru jsem si musel píchnout injekci na ředění krve, kterou si musím píchat před každým letem, protože jsem dříve při operaci dostal trombózu. Takže jsem si to píchnul a tím vpichem se mi tam bohužel dostala nějaká infekce. Druhý den, když jsem se probudil, tak jsem měl v břiše infekci a zánět. Nevěděl jsem moc, co se bude dít, tak jsem šel k doktorovi, kde mi to propíchli a vyčistili, dali mi antibiotika a řešilo se, jestli vůbec mám jít hrát.

Poprosil jsem manažera o středeční start, abychom se to pokusili dát nějak dokupy. Za čtyři dny jsem hrál třeba hodinu. I když mně to ze začátku nedoporučovali, tak jsem nakonec říkal, že to zkusím. Vzal jsem si prášek proti bolesti, a i když mě to docela omezovalo, tak to nějak šlo odehrát.

Co bylo důvodem k tomu, že jste si aplikoval po cestě do Montpellieru injekci?
V roce 2015 jsem byl na operaci s kolenem, po které jsem dostal trombózu a už tehdy jsem si ředil krev. Po půl roce byly všechny výsledky dobré a pět let jsem bez omezení cestoval. Ale jak jsem byl teď na operaci se zády, tak jsem dostal znovu trombózu. Jakmile ji člověk dostane podruhé, musí se dělat všemožná vyšetření a nakonec se zjistilo, že mi v krvi chybí dědičně protein S. Krev se tak dost neředí a cévy se mohou ucpávat. Takže si před každým letem musím ředit krev. Vždy to bylo v pohodě, ale teď nevím, jestli se tam dostala nějaká špína, nebo jsem si do toho vpichu sáhnul, ale prostě se tam udělala tahle infekce.

Jak ten turnaj v Montpellieru probíhal? Říkal jste, že byste měl absolvovat čtyři turnaje se Sanderem Arendsem. Nakonec jste ale spolu odehráli jen tři…
Po smolných zápasech a smolných porážkách o pár míčů, vlastně jeden zápas jsme prohráli z osmi mečbolů (v Quimperu Arends s Jebavým prohráli s dvojicí Rodionov, Rosol tiebreak ve druhém setu 14:16 a rozhodující supertiebreak 10:12, pozn. redakce), jsme usoudili, že zkusíme jeden turnaj hrát každý s někým jiným. V Cherbourgu jsem se domluvil s Polákem Drzewieckim, ale zase jsme prohráli v supertiebreaku. Jeden týden jsem vynechal a domluvil se s Jirkou Veselým na Montpellier, Rotterdam a Marseille.

Montpellier jsme zvládli, ale už v průběhu turnaje jsme byli domluvení s doktorem, že jakmile prohrajeme, tak mi to zkusí rozříznout, vyndat zánět a vyčistit. Hned po porážce jsem šel k doktorovi, kde mi udělali takový mini zákrok, takovou malou operaci. Umrtvili mi to, vyndali zánět, a mysleli jsme, že to bude dobré. Odhlásili jsme Rotterdam, ale bohužel jsem musel letět do Česka, zanítilo se to ještě víc a musel jsem znovu k doktorovi. Zánět se tam vrátil, znovu mi to řezali a museli to nechat otevřené a dali mi tam dren. Bylo to komplikovanější, než jsme mysleli.

Snažil jsem se nějak dostat do Marseille, ale nešlo to. Stále ještě nemohu trénovat, musím to zcela vyléčit. Kdyby se to znovu rozjelo, tak by z toho mohl být průšvih. Bohužel jsem asi v Montpellieru tomu dal zabrat víc, než se očekávalo.

S Jiřím Veselým jste hrával často v dobách, kdy jste se začal specializovat na čtyřhru. V Montpellieru jste porazili dvojici Nielsen - Pütz a pak i vašeho exparťáka Arendse s Vavassorim…
Jirka byl ten hlavní parťák, co mi pomohl se dostat nahoru. V roce 2017 jsme spolu nastupovali, hráli první turnaj ATP, také grandslamy. Jsme také výborní kamarádi, takže spolu rádi hrajeme vždycky, když se to dá, když mu to nezasahuje do dvouhry. A zase jsme si dokázali, že hrajeme dobrý tenis, protože jsme v prvním kole porazili Nielsena s Pützem. Navíc ještě po tom, co předcházelo a nevěděli jsme, jestli vůbec nastoupíme.

Nakonec jsme nastoupili a zkoušeli, co se dá. Nakonec jsme porazili Nielsena s Pützem, pak i ve druhém kole Vavassoriho s Arendsem, a tam už jsem cítil, že bychom to mohli vyhrát. O to více jsem to hecnul i kvůli tomu břichu. Před každým zápasem jsem šel na vyčištění, vzal jsem si prášky proti bolesti a vždy jsem to dokázal nějak odehrát. To už se počítalo s tím, že jakmile se dohraje, tak se bude muset říznout. Všichni si mysleli, že to bude v klidu, ale bohužel se to zanítilo, takže jsem byl už třikrát na řezání, ale už to vypadá, že to bude dobré. Snad bych ke konci příštího týdne mohl začít hrát a pomalu by se to mohlo hojit.

Jak moc vás ta infekce při zápasech omezovala?
Omezovalo mě to docela dost. Vždy před zápasem jsem si vzal prášek a nějak se to připravilo, aby se to dalo odehrát. Soustředil jsem se jen na zápasy, trénovat jsem nechodil vůbec. Čekal jsem, co se bude dít. Nejvíc mě to omezovalo při servisu a pohybech, při kterých se břicho nejvíce namáhá. I v semifinále jsme proti Rogeru-Vassellinovi s Kontinenem měli pár šancí, které jsme ale neproměnili. Turnaj s tím, co se vše dělo, byl nad očekávání. Je škoda, že kvůli injekci, kterou jsem si píchl snad dvěstěkrát, se způsobí před turnajem něco takového. Dalo se s tím poprat, ale spíš jsem si zavařil do dalších týdnů.

Říkal jste, že vám lékaři nedoporučovali hrát. Proč jste se rozhodl nakonec nastoupit?
Konečně jsem se dostal na ATP po roční pauze, navíc jsem měl hrát s Jirkou, který tam měl výbornou formu. Nakonec jsem se rozhodl, že když už tam jsem, tak to půjdu zkusit s tím, že kdyby to nešlo, tak to v průběhu zápasu skrečujem. Postupně se zápas vyvíjel dobře, vyhráli jsme první set, pak i supertiebreak. Ve druhém kole jsme měli relativně dobrý los, věřili jsme, že vyhrajeme, tak jsem to zase šel zkusit… Myslím, že kdyby se mi to stalo na challengeru, tak nenastoupím a hned první den letím domů.

Mimochodem, velkou diskusi mezi deblisty vyvolalo poměrně nízké prize money pro čtyřhru v Montpellieru. Za semifinále turnaje ATP jste si před zdaněním vydělal jen 2100 dolarů. Jaký máte na tuto diskusi pohled vy?
Peníze šly celkově hrozně dolů. Prize money šlo třeba o třetinu dolů na turnajích ATP 250. Vyvolává to samozřejmě velkou diskusi u singlistů i deblistů, peníze jsou mnohonásobně menší. Snaží se držet peníze za nastoupení podobně jako to bylo předtím, ale při postupování turnajem je peněz méně. Hráči proti tomu samozřejmě bojují, řeší se to, a řeší to i ATP. Chtějí to navyšovat a budou se prý snažit to nějak udělat, aby prize money bylo stejné jako předtím. Říkali, že to budou řešit v budoucích týdnech.

Kdy myslíte, že se budete moci vrátit na kurty? Chystáte se i do Miami?
Snad ke konci týdne bych pomalu začal trénovat. Bohužel jsem přišel o Rotterdam a Marseille. Do Miami se nedostanu, takže bych měl snad zase začít hrát na challengerech a postupně by to mělo být lepší. Snad už mě nic nebude omezovat a vrátím se do turnajů v plné formě. Doufám, že už jsem si všechny problémy vybral a půjde to už jenom lepším směrem.