Na velkém kurtu hraju ráda, smála se po postupu Krejčíková

Báro, jste jedinou Češkou, která to tady v Melbourne dotáhla z kvalifikace do hlavní soutěže grandslamu. Ulevilo se vám hodně, že jste to dokázala?
Mám velkou radost, že jsem vyhrála, protože Sachia je velice nepříjemná soupeřka. Když jsme spolu trénovaly před dvěma týdny v Hongkongu, dostala jsem od ní v tréninkovém setu na zadek.

Pořadatelé váš zápas nasadili na jeden z největších kurtů, do 1573 Areny. Měla jste radost? 
Na velkých kurtech hraju moc ráda. Určitě tu foukalo výrazně méně než poslední dny, takže jsem si mnohem víc mohla pomoci servisem.

Jak moc vám ty podmínky vyhovovaly? 
Myslím, ze podmínky na kurtu mi pomáhaly. Sachia na tom kurtu umírala víc než já. Ona tak vypadá při hře normálně a snaží se tím soupeře ukolébat.

Zdálo se od samého začátku, že ten zápas máte pod kontrolou. Cítila jste to podobně? 
Podařilo se mi ji hned na začátku brejknout a pak jsem si dokázala několikrát udržet servis, i když ty gemy byly často dlouhé.

Ve druhém setu jste nadělila soupeřce kanára, ale v první, druhé a čtvrté hře měla Vickeryová gemboly nebo brejkboly. Nebyl ten výsledek pro ni trochu krutý? 
Snažím se vyhrát vždycky každý gem a nikdo to nebere tak, že když vyhraje 6:0, tak tím ublíží soupeři. Bylo hrozně důležité, že jsem chytla začátek a v posledních gemech mi přišla už trochu odevzdaná.

V čem jste podle vás soupeřku na kurtu převyšovala?
Hrála jsem správně, dělala jsem na kurtu správná rozhodnutí. Dokázala jsem si navíc pomoci servisem, který mi pomohl k řadě jednodušších bodů.

Vickeryová měla v hledišti docela velkou podporu, byla tam spousta Američanů. Nevadilo vám to?
Upřímně, ani jsem si toho nevšimla. Naučila jsem se si podobných věcí nevšímat, aby mě nemohly rozhodit. Když někdo zařve nebo zatleská, tak i když je to třeba ve prospěch soupeře, tak mě to spíš nabuzuje.

Proti Američance jste zahrála 29 winnerů, což je výrazně více než v obou předchozích kolech (proti Bondárové 16, proti Lepchenkové 22)...
Vickeryová toho moc nevymyslí, je to menší hráčka, která dobře běhá a vrací a čeká, až se soupeřka vyháže. Musela jsem být ta agresivnější hráčka, která bude určovat tempo výměn.

Postoupila jste podruhé v kariéře do hlavní soutěže grandslamu, poprvé se vám to podařilo v Paříži v roce 2018. Vážíte si letošního postupu víc než úspěchu na Roland Garros?
To je těžká otázka. V Paříži to přišlo zničehonic. Potýkala jsem se předtím se zraněním lýtka, neměla jsem úplně natrénováno a najednou bum, hlavní soutěž. Tam jsem měla smůlu, protože jsem narazila na Karolínu Plíškovou. Hrála jsem proti ní dobře, ale bohužel mi to nevyšlo. I tady z toho mám velkou radost. Každý si přeje postoupit a hrát na grandslamu v hlavní soutěži. Postoupit z kvalifikace je hrozně těžké a moc si vážím toho, že se mi to povedlo.

Pokračujete ve dvouhře, čeká vás čtyřhra s Kateřinou Siniakovou. Nastoupíte i do mixu?
Ano, budu hrát s Nikolou Mektičem.