Vždy jsem o něčem takovém snila, zářila Strýcová. Sereny se bát nebude

Do hlavní soutěže Wimbledonu vstoupilo 128 hráček, zůstala pouze čtveřice Serena Williamsová, Simona Halepová, Elina Svitolinová a Barbora Strýcová. Poslední zmíněná si zajistila účast v tomto elitním klubu čtvrtfinálovou výhrou 7:6(5) a 6:1 nad Johannou Kontaovou.

Účast české tenistky v grandslamovém semifinále je něčím neuvěřitelným, vždyť se jí to povedlo poprvé z třiapadesáti pokusů!

Navíc to dokázala ve svých třiatřiceti letech poté, co vypadla z elitní padesátky žebříčku a na předchozích dvou turnajích velké čtyřky (Australian Open, Roland Garros) skončila vždy už v prvním kole.

„Vždycky jsem o něčem takovém snila. Wimbledon jsem si stanovila jako cíl, právě tady jsem chtěla být v nejlepší formě. Je úžasné, že se to splnilo,“ říkala na tiskové konferenci rozradostněná Strýcová, z níž je nejstarší debutantka v grandslamovém semifinále otevřené éry tenisu.

Už jste v hlavě stihla zpracovat, co jste dokázala?
Ani ne. Hodinu po zápase jsem nastupovala do čtyřhry na kurt číslo 12. Ještě jsem neměla čas uvědomit si, že jsem v semifinále svého oblíbeného turnaje. Ale zůstávám v soutěži, na což jsem hrdá. Juchat ale budu, až dohraju poslední balón turnaje.

Na podobný úspěch jste čekala třiapadesát grandslamů. Záviděla jste někdy ostatním hráčkám, jimž se povedlo projít tak daleko?
Občas jsem si říkala „kéž bych taky takhle mohla hrát“. Ne že bych jim záviděla, ale pořád jsem sama sobě věřila, že i já tohle v sobě mám a někdy se mi to povede prodat. Mnohokrát se mi to nepovedlo. Teď jsem na grandslamu po třiapadesáté a je skvělé, že se mi to daří právě na mém nejoblíbenějším turnaji.

Díky čemu to klaplo zrovna tady a teď?
Za prvé jsem na místě, kde to mám ráda. Za druhé se hraje na povrchu, který mám ráda. A za třetí mám tým, který mi hrozně moc pomáhá. Taky bydlím v baráku, který znám, mám tam svoje pohodlí. Cítím se tady skvěle, jdu na zápasy uklidněná a pokaždé se těším.

Přesto jste důležitý zápas s Kontaovou na prestižním kurtu musela prožívat…
Nejsem zvyklá na centrální kurty. Při nástupu jsem slyšela každý zvuk, spadnutí špendlíku na zem. Popadla mě nervozita. Páni, jsem tady, ve čtvrtfinále Wimbledonu proti holce z Anglie. Když jsem prohrávala 1:4, začala jsem předvádět výkon, jaký jsem chtěla. Ke konci zápasu už jsem byla úplně klidná, ve své zóně.

Jak se změnil váš přístup oproti čtvrtfinále ročníku 2014?
Teď jsem šla do utkání jako mnohem zkušenější hráčka. Nebyla jsem plná takového „waaaau!“. Byla jsem koncentrovaná na to, co mám dělat. Před pěti lety jsem zároveň hrála proti Petře Kvitové, což není vůbec jednoduché.

Podobně obtížná soupeřka bude stát na druhé straně sítě i v semifinále. Máte ze Sereny Williamsové strach?
Já ho nemám. Budu se soustředit na svou hru. Ona je samozřejmě silnější, ale já zkusím použít svoje zbraně. Chci bojovat naplno o každý míč a užívat si tu bitvu. Nemám co ztratit.

Když bude mít Serena svůj den, nedá mi žádnou šanci. Ale takových dnů už má míň než dřív. Myslím, že hraju dobrý tenis, což jsem předvedla v posledních dvou zápasech. Půjdu na kurt a nebudu se bát.