Strýcová splnila těžkou misi. Pak glosovala o milionu procent i dvoudenním líbání

Barbora Strýcová předvádí na Wimbledonu velkou jízdu, po výhře 7:5 a 6:1 nad světovou čtyřkou Kiki Bertensovou si zahraje už osmifinále.

Blíží se snad druhá verze Wimbledonu 2014? Čeští fanoušci by se jistě nezlobili. Vždyť před pěti lety byly v osmifinále travnatého grandslamu čtyři české tenistky včetně Strýcové. A stejný počet je jich tam i letos. Kromě již zmíněné nezdolné Báry ještě Karolíny Plíšková a Muchová a Petra Kvitová.

Pro třiatřicetiletou Strýcovou je to druhá účast mezi nejlepší šestnáctkou v All England Clubu z celkových šestnácti londýnských představení. A aby toho nebylo málo, je i v deblovém osmifinále se svou parťačkou Su-wej Sie.

„Kdyby mi před turnajem někdo řekl, že se dostanu do druhého týdne, budu ho líbat dva dny,“ smála se třiatřicetiletá tenistka z Plzně, pro níž je triumf nad Bertensovou jubilejní desátou výhrou proti hráčce top 10 v kariéře.

V čem byl klíč k dnešnímu úspěchu proti Bertensové?
Hlavně jsem se soustředila na svou hru, na trávě jsem si proti Kiki věřila. Chtěla jsem častěji využít taktiku servis–volej a čopy. Kiki je velice silná a v běžných výměnách nedělá chyby, takže jsem musela měnit tempo. Pomohl mi i servis.

Co zásadního se změnilo ve druhé sadě?
Měla jsem obrovskou radost, že jsem získala tu první, protože trvala přes hodinu a já jsem byla unavená. Získaný set mě povzbudil, stouplo mi sebevědomí. Nechtěla jsem ukázat, že jsem vyčerpaná a snažila jsem se běhat ještě víc. Věřila jsem si, povedlo se mi pár pěkných volejů.

Časté náběhy na síť evidentně fungují…
Na síti se cítím dobře, holky na to nejsou zvyklé. Moc jich takhle nehraje. Když jdu po podání hned na síť, dokonce se zlepšuje i můj servis. Pomáhá mi to ve více věcech.

Ve druhé sadě jste poněkud netradičně proměnila brejkbol na 5:1…
Na milion procent jsem si myslela, že můj balón je aut. Ona si to myslela taky, šla už normálně pro další míč. Ale trochu zafoukal vítr a míček sklouznul do kurtu. Nikdo nevěděl, co se děje. A najednou jsem uslyšela, že je skóre 5:1.

Jaký je to pocit být ve druhém týdnu Wimbledonu?
Nádherný, jsem pyšná. Mám opravdu hroznou radost, ale držím ji v sobě. Byl to zase náročný den a povedly se mi dvě výhry. Nevím, jestli se sem ještě za rok vrátím, a tak si chci užít každou chviličku. Kdyby mi někdo před turnajem řekl, že tady budu ve druhém týdnu, tak mu nevěřím a budu ho líbat dva dny. (smích)

Nevzpomněla jste si na Wimbledonu 2014, kde jste dokráčela až do čtvrtfinále?
Zrovna před zápasem jsem na to myslela a v hlavě jsem si projížděla zápasy, koho všeho jsem tady porazila. Vzpomínání na takové pozitivní věci mi pomáhá.

Oslavíte tentokrát vítězství velkým pivem?
Asi zůstanu u toho malého. (smích)

Přijel za vámi i přítel. Pomáhá hodně?
Je to úplně skvělé, od něj je podpora největší. Už byl na několika turnajích, takže ví, jak to funguje. Můžeme se jít někam podívat, rozmělním tím nervozitu. Neviděli jsme se asi čtyři a půl týdne.

Neděli bez zápasů jistě využijete i na odpočinek…
Volno mi pomůže. Trošku se zpotím a udělám regeneraci. Tělu zase pomůžu, aby bylo na osmifinále připraveno.

V pondělí vyměníte Bertensovou za Elise Mertensovou. V čem je Belgičanka nebezpečná?
Výborně podává a nedává body zadarmo, takže se na ně nadřu. Myslím, že záleží hlavně na mně, jak se budu držet svého plánu.