Veselý si pochvaluje dokonalý servis. Co okoukal od Murrayho?
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z LONDÝNA: Pět zápasů v řadě. Tolik jich Jiří Veselý naposledy vyhrál na předloňském challengeru v Prostějově, kde získal titul. Nyní si jich stejný počet připsal na Wimbledonu, nejslavnějším turnaji světa. A u tohoto čísla rozhodně nemusí zůstat.
Říká se, že jestliže porazit favorita je těžké, zvládnout i následující utkání je ještě obtížnější. Jiří Veselý si v oblíbeném Wimbledonu může odškrtnout i tuto výzvu. Po pondělním skalpu světové pětky Alexandra Zvereva přehrál ve druhém kole nebezpečného Pabla Cuevase.
Zkraje zápasu to přitom vypadalo na nelichotivý scénář, kdy se kat favorita poroučí hned v dalším kole. Rozjetý Veselý ale smazal manko setu a brejku a dokráčel k vítězství 4:6, 7:6(5), 6:4 a 6:4. Pomohl si k němu 21 esy.
Trvalo set a gem, než jste se dostal do zápasu…
Cuevas hrál v úvodu neskutečně, výborně podával. Ve druhém setu mi ještě vzal servis, ale pak mi najednou pomohl vrátit se do zápasu. Od té chvíle jsem cítil, že se utkání trochu láme na mou stranu. V tiebreaku jsem měl i štěstí, ale to k tomu patří.
Jak jste se vypořádával s tlakem po vítězství nad Zverevem?
Přál jsem si, abych udržel koncentraci a povedlo se mi na to navázat. Cuevas je strašně šikovný a inteligentní hráč, na trávě se výborně hýbe. Považoval jsem ho za favorita. Zároveň jsem ale cítil, že bych i tento zápas mohl zvládnout. Na hlavu to byl nápor.
Můžete popsat, jak se vám podařilo udržet koncentraci?
Na devadesát procent zpráv po zápase se Zverevem jsem ještě ani neodepsal. Omlouvám se, ale pamatuji si, jak jsem porazil Novaka Djokoviče a snažil se všem poděkovat. Bylo to mentálně vyčerpávající.
Po vítězství je nejdůležitější připravit se na další zápas. Odepsal jsem jen úplně nejbližším, všem ostatním odpovím až po turnaji. Včera jsem se na tenise ani moc nezdržoval, dal jsem si trénink a zmizel zpátky na barák.
Sil máte po pěti zápasech stále dost?
Po kvalifikaci jsem měl čtyři dny volno, což pomohlo k tomu, abych nabral nové síly. Jsem na tom dobře.
Od začátku hlavní soutěže máte přímo v dějišti turnaje i manželku a dceru. Jak to zvládáte?
Ony jsou samostatné, nejsou na mě vázané. Máme tady domek, dojdou na něj pěšky. Manželka se postará o koupání a uspávání. Já jsem koupání dcerky zatím nestihl, možná mi to vyjde dnes.
S rodinou rád trávím volný čas, je to relax od tenisového prostředí. Manželka stíhá vařit, mám dokonalý servis. Malá se začíná usmívat, už hodně vnímá. Není nic krásnějšího, než když vaše dítě začíná dělat první krůčky a vy jste u toho.
Vypadá to, že snad hrajete s prstýnkem...
Ano, mám ho na tkaničce pravé boty. Okoukal jsem to od Andyho Murrayho a Kevina Andersona. Snad ho neztratím. Všechny náramky jsem vždycky poztrácel. (smích)
