Možná jsem potřeboval dozrát, říká Michnev o životním měsíci kariéry

Až do letošního roku jste vyhrál ve dvouhře jediný turnaj kategorie futures, loni v estonském Parnu. Cítíte se nyní v životní formě?

Určitě cítím že hraji dobře, ale že bych byl na vrcholu, to snad ještě ne. Člověk nikdy neví, co přijde, ale ja doufám, že jsem schopen se dále zlepšovat a stavět na mé hře.

Čím to, že jste na vrcholu až nyní ve dvaceti sedmi letech? V juniorech jste přitom patřil k velkým talentům.

Možná jsem potřeboval dozrát a dospět. Možná také hrál svou roli fakt, že pro mě bylo prioritou vzdělání a tenis byl až na druhém místě. Vystudoval jsem ve Spojených státech, kde jsem získal masters degree a dodělal jsme také inženýrské studium na VŠB technické univerzitě. Věnoval jsem se jak tenisu, tak škole.

V prvním kole vás čekal Slovinec Mike Urbanija. Vyhrál jste 6:1, 6:2, dal jste mu jedenáct es, nepustil jste ho k brejkbolu. Byl to pro vás lehký zápas?

Mike je výborný hráč a ja tušil, že by to mohl být těžký zápas. Naštěstí pro mě jsem dobře servíroval a hrál velmi aktivně na returnu a soupeře tak k ničemu nepustil. Z mé strany to byl velmi kvalitní zápas.

Ve druhém kole jste porazil rakouského kvalifikanta Thomase Statzbergera 6:3, 6:4. Soupeř vás dokázal dvakrát brejknout, ale zdálo se, že jste zápas měl po celou dobu pod kontrolou.

Druhé kolo s Thomasem bylo docela složité a nemůžu říct, že to byl ideálni zápas z mé strany. Soupeř hrál chytře a výborně měnil rytmus hry. Zápas jsem dokázal obrátit na svou stranu aktivní hrou.

Ve čtvrtfinále jste vyprovodil jedničku turnaje Itala Mattea Violu necelou hodinu 6:3, 6:0. Za celý zápas jste mu na svém servisu povolil jen dva míče.

Ve čtvrtfinále s Mateem jsem podal téměř bezchybný výkon a i trošku se štěstím byl výsledek tak jednoznačný. Opíral jsem se hlavně o servis.

V semifinále vás čekal Maďar Nagy, který vás loni dokázal porazit. Co jste si z toho předchozího zápasu vzal?

Semifinále bylo nesmirně složité. Peter Nagy má hru, která mi vůbec nesedí. Výborně běhá, mění rytmus hry a dobře předvídá. Zápas jsem otočil z 6:7,0:2 tak, že jsem začal chodit více na síť a soupeře jsem dostával pod větší tlak, diky kterému začal dělat více chyb. Ve třetím setu jsem byl aktivnější a tím, že jsem zápas za stavu 5:2 nedoservíroval, jsem si to značně zkomplikoval. Naštěstí jsem za stavu 5:4 zahrál velmi odvážně a utkání vyhrál. Bylo to pro mě jedno z nejcennějších vítězství teto sezóny. Zápas to byl o mnoho taktičtější než předchozí dvě střetnutí. Přišlo mi, že se už nemáme jak překvapit, a tak se z toho staly trochu šachy.

Ve finále jste se střetl s devatenáctiletým Francouzem Corentinem Denollym, se kterým jste hrál za poslední měsíc už třetí zápas. Zatímco v Bad Waltersdorfu jste prohrál ve třech setech a braly vás křeče, v Piešťanech už jste dokázal zvítězit. Jak probíhal finálový zápas v Poertschachu?

V prvním setu hrál soupeř velmi dobře a ja špatně returnoval. Brejknul mě tak, že mi zahrál čtyři vítězné míče z podání a já udělal jednu chybu. Byl lepším hráčem. Ve druhém setu jsem si řekl, že ho zkusim dostat pod tlak a začal.jsme hrát aktivněji než on a proto jsem set vyhrál. Ve třetím sadě me brejknul výbornou hrou. Já se snažil tvořit hru, akorát se mi to vůbec nedařilo, přičemž soupeř jen spinoval a když měl kratší míček, tak do nej šel. Do stavu 2:4 jsem dělal více chyb, přehrával mě a fakt jsem si už myslel, že prohraju. Řekl jsem si ještě, že to takhle nejde. Pak se mi podařilo v pohodě udržel si podání a na returnu jsem chtěl dělat co nejméně chyb, držet soupeře vzadu a to se mi dařilo. Denolly vyrobil pár lehčích chyb a ja ho dokázal brejknout. V koncovce mi hodně pomohl, když dal tři dvojchyby a na mečbol zkazil lehčí forehand. V závěru už na něj asi dopadla únava a nervozita.

Denolly si vzal po druhém setu medical timeout. Cítil jste, že je zraněný a že ho něco omezuje?

On si je bral už od čtvrtfinále, takže si myslím, že ho ta ruka skutečně bolela. V zápase na to možná přestal trochu myslet a hrál přes bolest. Já osobně jsem jeho zranění nevnímal.

V čem byl Francouz tak nebezpečný? V Piešťanech jste ho celkem hladce porazil. V čem se ty zápasy lišily?

Je levák a má výborný forehand, ze kterého umí zahrát úplně všechno. Tvrdý úder, vysoký spin, úder ven z kurtu a velmi solidní rychlý backhand. V Piešťanech mi připadal trochu unavený po vyhraném turnaji, který byl pro něj již asi pátý v řadě.

Jak byste turnaj celkově zhodnotil? Jak se vám v Poertschachu líbilo?

Turnaj to byl fantastický. Hned za centrem je jezero Worthersee a nad ním vysoké hory. Počasí bylo celou dobu parádní. Určite se do Portschachu rád vrátím.

Necítíte se unavený? Hrajete čtyři týdny v řadě a vždy se na turnajích držíte až do závěrečných kol. Nepřemýšlel jste o tom, že byste nyní do St. Poltenu nejel?

Unavený se necítím a ani mě nenapadlo, že bych v St. Polten nehrál. Těšil jsem se sem, protože se nám tu před dvěma lety povedlo s Filipem Doleželem vyhrát první titul ve čtyřhře na okruhu.

V St. Poeltenu na vás teoreticky čeká ve druhém kole znovu Francouz Denolly. Co na to říkáte?

Já budu rád, když se ke Corentinovi dostanu. Mě totiž čeká velmi těžký zápas s Federico Zeballosem. Soustředím se nyní pouze na něj.

Jan Šátral, který ještě nedávno hrál turnaje stejné úrovně jako vy, postoupil do hlavní soutěže na US Open. Je to pro vás povzbuzení? Chtěl byste mu něco vzkázat?

Šátry je borec, hrozně mu gratuluji k obrovskému úspěchu a věřím, že ještě neřekl poslední slovo. Obdivuji ho za to, že si grandslamy a jeho umístění musel vybojovat sám a prodrat se od turnajů kategorie futures přes challengery až k největším světovým turnajům.