Martincová před zápasem musela stříhat. Pak vybojovala první návštěvu Wimbledonu

Všechny kurty v Roehamptonu už byly opuštěné, pouze ten s číslem 8 stále obklopovali diváci. Tereza Martincová a Anna Blinkovová srdnatě bojovaly o postup do hlavní soutěže Wimbledonu.

Česká tenistka ve třetím setu vedla už 4:1 se dvěma brejky, přesto se musela za stavu 4:5 v zápase zachraňovat. „Když jsem seděla na lavičce, byla jsem přesvědčená, že se dostanu zpátky,“ povídala v exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět Martincová, jíž se obrat skutečně podařil.

Po dvou hodinách a 16 minutách zvítězila 4:6, 6:3 a 7:5. To znamená, že si poprvé v kariéře zahraje hlavní soutěž nejslavnějšího tenisového turnaje světa!

Jak hodnotíte nakonec vítěznou bitvu o All England Club?
Soupeřka byla kvalitní. Věděla jsem, že bude dřít každý balón a nic mi nedá zadarmo. Musela jsem si to uhrát sama.

Podmínky dnes byly úplně hrozné. Všechny, kdo v tom hráli, lituju. Takový vítr jsem ještě nezažila, hodně se točil. Říkala jsem si, že už včera bylo dost větrno, ale dnes to bylo ještě náročnější.

Vypadalo to však, že jste se s tím vypořádala líp. Soupeřka zahrála hodně dvojchyb, vůbec si nevěřila na podání…
Bylo fakt hodně náročné si správně nadhodit míč a trefit ho. Nešlo si nahazovat normálně, musely jsme buď proti větru, nebo naopak dopředu. Také bylo nutné změnit výšku nadhozu. Byla jsem strašně ráda za každý servis, který letěl do kurtu. Nedalo se vůbec přemýšlet o tom, kam by podání mělo letět.

Soupeřka proti vám zahrála dvojnásobek vítězných úderů. Čím to bylo?
Sedí jí moje hra. Využívala energii, kterou jsem dávala do úderů, a rychle mi to posílala zpátky. Ona není hráčka, která by tvořila.

Před zápasem jste říkala, že nemáte co ztratit. Skutečně to tak bylo? Vždyť šlo o hodně…
Když jsem na kurtu, snažím se hrát míč po míči. Někdy ani nevím skóre. Musím se dívat na tabuli, abych věděla, kdy končí gem. Snažím se neuvědomovat si, jaký turnaj hraju. Čím víc vám to je jedno, tím je to jednodušší.

Nedolehla na vás tíha okamžiku za stavu 4:1 ve třetím setu? Prohrála jste pak čtyři gemy v řadě…
Přišlo mi to dost podobné jako včera. Nevím, jestli jsem ubrala. Soupeřka do toho po výměně balónů začala víc chodit. Musím si o tom promluvit s trenérem.

Na trávě je to hodně nahoru dolů. Jeden brejk je jen pár trefených míčků. Seděla jsem na lavičce za stavu 4:5 a byla jsem přesvědčená, že se dostanu zpátky.

Během zápasu jste reklamovala některé výroky rozhodčích. Můžete se k tomu vrátit?
Vím o dvou. Jeden byl jasný, hodně velký aut. To mě vytočilo, protože to by se stávat nemělo, na grandslamu už vůbec ne. Míček dopadl asi deset centimetrů do autu.

Snažila jsem se to hodit za hlavu, ale musím na to upozornit, aby rozhodčí věděl, že to byla velká chyba. Druhý míček byl bekhend po lajně. Přišel mi dobrý, ale za to neručím. Bylo by to na jestřábí oko. (smích)

Nyní vás čekají minimálně tři dny volna. Jak je strávíte?
Vůbec nevím. (smích) Nemám ani rezervaci na hotel. Musím vymyslet, jak zůstat. Dnešek celkově začal vtipně. Přijela jsem a zapomněla jsem šortky pod šaty. Musela jsem si vystříhat vlastní. Takové věci se mi nestávají, nikdy nic nezapomínám. A najednou tohle. (úsměv)

Vy už jste jednou hlavní soutěž grandslamu hrála. Na US Open 2017 jste v prvním kole schytala Caroline Garciaovou…
Měsíc předtím jsem ji porazila. Nastoupila na mě ve velkém stylu, chtěla mi to vrátit. Byla to slušná odveta. Byla jsem hodně nervózní, drželo se mě to do posledního míče. Sotva jsem ušmudlala jeden gem. Pamatuju si, jak jsem tehdy říkala, že chci hrát s někým dobrým na velkém kurtu. Teď tomu nechávám volný průběh.

Byla jste už někdy v hlavním areálu Wimbledonu? Jako juniorka jste tam nehrála…
Zařekla jsem se, že tam vkročím jedině v případě, že se tam kvalifikuju. Nikdy jsem se tam nebyla podívat. Jsem ráda, že teď areál poprvé uvidím naživo a že tam můžu jít jako hráčka.