Vondroušové gratuloval i Leoš Mareš. Hřebec byl rád, že to nebylo finále v Austrálii

- Tomáš Macák, Tomáš Pauček

Hned druhý den po své tečce za dlouhým putováním antukovým grandslamem přiletěla Markéta Vondroušové domů. Finále sice pohár Suzanne Lenglenové nepřineslo, ovšem teprve devatenáctiletá tenistka předstoupila před české novináře s trofejí za druhé místo. Nesmírně cenné. Spolu s ní také její „muži“ - bývalý trenér a současný poradce Jiří Hřebec, aktuální kouč Jan Hernych, kondiční trenér Michal Vágner a manažer Jan Koukal.

Finále proti Australance Ashleigh Bartyové neklaplo, ale i druhé místo má stále podobu snu. „Zní to pro mě docela divně. Kdyby mi někdo řekl, že se vrátím jako stříbrná, brala bych to všema deseti,“ líčila už na tiskové konferenci v České republice Vondroušová. Zklamání ze samotného finálového výsledku je na místě, ovšem pomalu ho střídá radost.

„Včera jsem byla trochu smutná, ale byly to neskutečné dva týdny a jsem za to moc šťastná.“

Velikánský úspěch, ale také obrovský shon, ve kterém nebyl na nic čas. „Moc oslav jsem nestihla, přijeli jsme na hotel pozdě večer, takže žádné větší oslavy ještě nebyly na pořadu dne,“ poznamenala devatenáctiletá tenistka.

O tom, že se povedlo něco velkého svědčí i to, kdo jí k tažení na Roland Garros gratuloval. „Nejvíce mě překvapila asi gratulace od Leoše Mareše, psali mi i spoluhráčky, třeba Bára Strýcová. V Sokolově se prý fandilo i na náměstí,“ popisovala aktuální obrovskou popularitu rodačka právě ze západočeského města.

Vřelé přivítání ji čekalo v domovském pražském tenisovém klubu I. ČLTK, kde na ni čekalo překvapení i v podobě velkých pugétů květin. 

Za svůj – hodně nad očekávání dlouhý – čtrnáctidenní pobyt v Paříži si ho dozajista zasloužila.

„Je to pro mě novinka, není obvyklé vydržet na turnaji tak dlouho,“ prohlásil spokojeně Jan Hernych.

Dokonce tak dlouho, že Jiří Hřebec musel splnit svůj slib, který se týkal toho, že se na „Maky“ přijede podívat, až se dostane do finále. „Slib jsem samozřejmě chtěl dodržet. Jen jsem tedy nečekal, že to bude tak brzy poté, co jsem to slíbil. Jsem rád, že to nebylo v Austrálii,“ smál se někdejší 25. hráč světa.


Galerie