Šampionka Bartyová: Jako děti máme sny, ale tohle je neuvěřitelné

Není to povrch, ke kterému by chovala lásku.

„Každým uplynulým týdnem na antuce je blíž k turnajům na trávě,“ prohlásila Ashleigh Bartyová v loňském roce na akci v Charlestonu, která se hraje na zelené drti.

Sezona 2019 - Bartyová se stává šampionkou Roland Garros, antukového království.

Australanka si s naprostým přehledem (6:1, 6:3) poradila s finále, v němž potkala Markétou Vondroušovou. „Dala mi lekci. Byla až příliš dobrá. Podle mě odehrála úžasný zápas, ve kterém nedávala moc šancí,“ přiznala finálový fakt sama poražená.

Stejná slova by mohla použít téměř každá hráčka, kterou třiadvacetiletá Bartyová potkala během celého tažení pařížským grandslamem. „Je to záplava emocí. V posledních čtrnácti dnech do sebe vše krásně zapadlo. Když bylo potřeba, hrála jsem opravdu skvělý tenis,“ neskrývala nijak na své premiérové tiskové konferenci v roli grandslamové šampionky svoji formu rodačka ze státu Queensland. 

Zajímavé je to, že se australská tenistka v rámci zlaté jízdy nechtěně stala jakýmsi katem Američanek. Pobyt ve francouzském městě ukončila hned pěti zástupkyním Spojených států Pegulaovou počínaje a Anisimovovou v semifinále konče. Výjimku pak tvořila pouze Andrea Petkovičová a právě Markéta Vondroušová.

V těchto případech se však změnila jen vlaječka u soupeřek. Resumé bylo stejné, což vyústilo v největší úspěch ženy, jež ještě tři roky zpět hrála na vysoké úrovni kriket. I díky posledním dvěma týdnům ale všem při vyslovení jména Ashleigh Bartyová v hlavě vyskočí výtečná tenistka, grandslamová vítězka.

„Nikdy jsem nesnila o tom, že zde budu sedět s trofejí pro šampionku Roland Garros. Jakožto děti máme sny a cíle, ale tohle je neuvěřitelné,“ prohlásila Bartyová.

Její cesta k triumfu je velmi zajímavá. Před pěti lety tenis úplně opustila, chtěla žít normální život, lidsky vyzrát. „Nechala jsem si všechny možnosti otevřené. I tak jsem ale neustále trénovala, tenis byl vždy součástí mého života.“ Přišla zmíněná kriketová vsuvka, nakonec ovšem převážil vztah k bílému sportu. A sobotní odpoledne na kurtu Philippa Chatriera bylo jen podtrhnutím toho, že šlo o skvělou volbu.

Aktuální tenisový ročník začínala na 15. pozici v rankingu. Na domácím svátku v Melbourne skončila ve čtvrtfinále, což byl do té doby její nejlepší grandslamový výsledek. Postupně stoupala žebříčkem, a to hlavně díky trofeji z prestižního podniku v Miami. Před Paříží okupovala 8. příčku. Při generálce na Roland Garros v Římě ale padla už ve svém druhém zápase s Kristinou Mladenovičovou.

„Toto utkání bylo tím jediným v roce 2019, po kterém jsem byla trochu nespokojená s tím, jak jsem hrála,“ ohlédla se tři týdny zpět Bartyová.

Pak se ale postavila na kurt vedle Victorie Azarenkové a v hlavním italském městě oslavila deblový titul. Celkově už desátá trofej ze čtyřhry Australanku zřejmě dobře naladila.

Následovalo podmanění si French Open. A samozřejmě mazlení s pohárem Suzanne Lenglenové...

Důsledkem nečekaného úspěchu je také poskočení až na druhou pozici v bodování WTA.

Zisk samotného tenisového trůnu, na němž sedí Naomi Ósakaová, nyní není vůbec daleko. Na Japonku totiž v novém vydání žebříčku bude ztrácet pouhopouhých 136 bodů.

To by byla další senzace v podání mladé slečny, pro kterou tenis zdaleka neznamenal vše. V podání slečny, která sice v patnácti letech ovládla juniorský Wimbledon, ale nedávno pro ni byl prioritou kriket.