Výpadky v prvním kole, smrt fyzioterapeuta. Katastrofa, hodnotí zpětně Mahut olympiádu
Být světovými jedničkami neznamená prožít vždy úspěch. Své o tom ví Novak Djokovič, Serena Williamsová i deblový pár Nicolas Mahut a Pierre-Hugues Herbert. Oba, kromě neúspěchu, prožili v Riu ještě jednu, mnohem tragičtější, událost, která je zasáhla.
Týden se s týdnem schází a na nejlepší tenisty a tenistky světa čeká další výzva v podobě grandslamového turnaje US Open. Pilně se na něho připravují i deblové světové jedničky, Francouzi Mahut s Herbertem. Přesto je na tomto páru znát velké zklamání, které prožili na nedávno skončených olympijských hrách v Riu.
Před startem posledního letošního grandslamu se Nicolas Mahut, výborný singlista zejména na travnatých dvorcích a excelentní deblista, který do Ria odjel se svým parťákem Herbertem ověnčen tituly z Indian Wells, Miami, Monte Carla, Queen's a především Wimbledonu, dal najevo obrovské zklamání, které z brzkého vyřazení z olympijského turnaje stále prožívá.
A není to zklamání jen z vypadnutí v prvním kole mužské dvouhry, nebo v prvním kole smíšené čtyřhry, do níž nastoupil po boku výborné singlistky i deblistky Caroline Garciaové. Ale rovněž ze smrti francouzského fyzioterapeuta.
„Je pravdou, že olympijské hry byly selháním, fiaskem, katastrofou, říkejte tomu jak chcete,“ podotkl Mahut, kterého navíc v Riu, stejně jako další členy francouzské výpravy, zasáhla další rána v podobě náhlé smrti fyzioterapeuta Patricka Bordiera. To možná zasáhlo Mahuta ještě více než samotné neúspěchy na kurtu. „V první řadu však mé myšlenky směřují k Patovi a jeho rodině. Jeho ztráta byla skutečnou tragédií,“ smutně dodal pro deník L'EQUIPE.
Smrt člena výpravy, totální neúspěchy na dvorcích, hůř snad olympijský prožitek dopadnout nemohl. „Naneštěstí se vše vyvíjelo špatně od začátku až do konce,“ řekl Mahut.
Společně s Herbertem se příliš z nepříjemných zážitků oklepat nedokázali a v Cincinnati vypadli už ve druhém kole. Nyní na ně však po týdnu volna čeká nová výzva a obhajoba titulu z US Open. Dokáží se francouzští deblisté přenést v myšlenkách přes tragické Rio?