Nesmyslné tenisové počítání. Proč se hraje 15:0, 30:0 a 40:0?

Kdo tenis sleduje, tak si prostě zvykl, že se hraje na čtyři fiftýny a tenisový gem musí skončit rozdílem dvou míčků. Už slovíčko fiftýn (z anglického fifteen, tedy 15) naznačuje počítání jednotlivých her. Vývojem, který je nejasný, se určilo bodování zanesené do pravidel.

Tenisový počty jsou následující. 0, 15, 30, 40, hra (případně shoda a výhoda). Původně se místo čísla 40 uvádělo 45. Takové počítání bylo údajně zavedeno kvůli tomu, že bodování v gemech se zaznamenávalo na hodinách. Za každý bod (výměnu) se ručička posunula o čtvrt hodiny.

Jelikož má hodina 60 minut, čili čtyři čtvrt hodiny, gem se hrál na čtyři vyhrané výměny. Až později bylo zavedeno, že gemy musí končit rozdílem dvou míčků. Stejně tak je tomu ostatně u setů, které se hrají do 6 gemů, případně do rozdílu dvou her. A až v roce 1965 James van Alen vymyslel pro zrychlení hry tiebreak.

45 nebo 40?

Vraťme se ale k bodování jednotlivých her. Jak již bylo zmíněno, skóre se dříve zapisovalo pomocí hodin. To je jedna z nejrozšířenějších verzí. A původně se místo 40 uvádělo ve skórování 45. Vzniknout mělo ve středověké Francii. Pak ale došlo ke změně.

„Nemyslím si, že by kdokoliv skutečně věděl, jak to vlastně začalo nebo proč se boduje právě tímhle způsobem,“ uvedla Elizabeth Wilsonová, která napsala knihu o historii tenisu. Vše jsou podle ní hlavně legendy než skutečné historické údaje.

Teorie, že se počítají body po čtvrt hodinách, má své opodstatnění. S tímto bodováním měli přijít francouzští mniši, kteří při bodování používali právě ciferník jako nejjednodušší způsob počítání.

Další teorie hovoří o francouzských stříbrných mincích v hodnotě 60 sous a menších v hodnotě 15 sous. O tyto částky se v rámci sázek na zápasy hrálo na královském dvoře a zisk jednoho gemu měl hodnotu 60 sous.

Jak ale došlo ke snížení bodů z 45 na 40?

Podle jednoho anglického textu z 16. století si francouzští studenti následně zkracovali kvůli výslovnosti číslo 45 na 40 (místo forty-five na forty). Dále se hovoří o tom, že číslovka byla snížena kvůli tenisovým rozhodčím, aby se jim skóre vyslovovalo jednodušeji.

Další teorií je, že bodování vzniklo z francouzské hry Jeu de paume, při níž se místo rakety hrálo rukou. Kurt měl tehdy 90 stop (necelých 27 a půl metru). Na každé straně sítě tedy 45 stop. Pokud se hráči podařilo vyhrát výměnu mohl postoupit o 15 stop, při druhém bodu o dalších 15 stop, ale při třetím bodu už jen o 10 stop. To proto, aby nestál přímo u sítě. Součtem se tak dostáváme ke 40.

„Faktem je, že nikdo neví, proč to tak je,“ dodala Wilsonová.

A proč se vlastně při bodování neříká „zero“, ale naopak se říká „love“? Tento výraz se používá nejen k vyjádření lásky, ale také k vyjádření, že někdo nemá nic. A nejen v tenise, ale například i v kartách.

Další možností je, že původ je ve spojení „playing for love“, což znamená hraní pro radost. Jedna z verzí, ke které se přiklání i odborníci, hovoří o zkomolení francouzského výrazu „l’oeuf“, jenž znamená „vejce“. To se používá například v baseballu či kriketu.

Ať je to, jak chce, až budete jednou chtít někomu vysvětlit původ tenisového bodování, předem upozorněte, že správnou odpověď nezná nikdo.