Sebevědomí čerpám nejen z vítězných zápasů, hlásí Kateřina Vaňková
První polovina sezóny Kateřině Vaňkové nevyšla podle jejích představ. Z poloviny třetí stovky se i vinou četných zdravotních potíží propadla až na šestistou pozici na světě. Jak se ale zdá, vše se začíná k dobrému obracet. Po semifinále v Tarvisiu totiž šestadvacetiletá česká tenistka o víkendu vybojovala první letošní triumf na turnaji v rakouském Grazu!
Jak byste celkově zhodnotila Vaše vystoupení na turnaji?
Vzhledem k tomu, že jsem vyhrála celý turnaj, tak mohu hodnotit jedině pozitivně (úsměv).
Který zápas byl pro Vás ze všech nejtěžší?
Každé utkání bylo svým způsobem těžké. Kdybych ale musela vybrat nejkritičtější momenty, tak jednoznačně druhé kolo a semifinále. Druhé kolo se hrálo za těžkých podmínek – každou chvíli pršelo, míče byly těžké, kurty už nasáklé a při výběhu do protipohybu jsem trochu uklouzla a natáhla si přitahovač. Nevypadalo to se mnou úplně dobře, ale krátce na to byl zápas přerušen kvůli dešti a turnajový fyzioterapeut mi hodně pomohl, že jsem zápas byla schopna dohrát.
A semifinálové utkání bylo velmi náročné, jak po fyzické stránce (přes tři hodiny ve třicetistupňovém vedru), tak po psychické, když jsem v prvním setu odvracela setbally soupeřky za stavu 5:6 0:40 a v tiebreaku za stavu 4:6.
Ve finále jste přehrála Nicole Rottmanovou 6:1, 6:2. Skóre vypadá jednoznačně, byl to ale opravdu tak snadný zápas?
Podala jsem asi nejlepší výkon na turnaji. Šla jsem na kurt s tím, že musím hrát agresivně a rozběhat soupeřku dříve než ona mě, protože jsem nevěděla, kolik sil mi po tom semifinále ještě zbylo (úsměv). Skoro jsem nechybovala a na všechno jsem ten den našla odpověď, takže i pro oko diváka mohl zápas vypadat jednoduše, ale soupeřka byla kvalitní. Nejtěžší bylo udržet koncentraci po celou dobu, protože jinak mě dokázala okamžitě potrestat.
Poslední dva turnaje se Vám povedly, dá se říct, že se nyní cítíte v dobré herní pohodě?
Spíš bych to viděla tak, že se mi konečně po dlouhé době povedlo dohrát pár zápasů, z čehož mám velkou radost. První zápasy nebyly herně na vysoké úrovni, ale je pravda, že s přibývajícími to bylo jen lepší.
Přidaly Vám výhry na sebevědomí?
Sebevědomí mi dodávají nejenom vítězné zápasy, ale hlavně vědomí toho, že jsem zase schopna odehrát zápas a druhý den se znovu postavit na kurt a hrát další.
Loni jste zakončila rok v polovině první třístovky, kvůli zraněním jste letos moc nehrála a hodně jste se propadla. Cítíte na sobě nějaký tlak kvůli tomu propadu?
Toto nepříjemné období trvalo tak dlouho, že jsem se s tím za tu dobu už srovnala. Mimo jiné jsem ho využila pro dokončení studia vysoké školy, což mi po psychické stránce pomohlo. Navíc se mi naskytly další možnosti, které z absolvování vyplynuly, takže propad v žebříčku byl vykompenzován jinak.
Stanovila jste si nějaký cíl, kde byste chtěla na konci roku být?
Rozumně oslavit Silvestra s nejbližšími v plné síle a zdraví.
Zdravotně jste tedy už v pořádku nebo Vás ještě něco trápí?
No, pokud by sportovce vůbec nic netrápilo, tak by to asi bylo podezřelé (úsměv).
Příští týden začíná série českých futurů, chystáte se na ně?
Ten první turnaj hrát nebudu, ale druhý určitě ano. Na ten se moc těším, protože se hraje v areálu, kde jsem já i můj bratr začínali s tenisem a dodneška si tam chodíme semtam zahrát. Navíc je areál skoro na pěší vzdálenost od domova.
