Blízko domova hraji vždy dobře, říká po triumfu v Bratislavě Šafránek
Po zklamání z čtvrtfinálového vyřazení ve Slovenské L'upči si Václav Šafránek spravil chuť v Bratislavě, kde se ve třetím srpnovém týdnu prokousal turnajovým pavoukem až na vrchol. Po vítězstvích nad Borsosem, Dubrivnyym, Nemou a Rodionovem přetlačil v nedělním finále dalšího Čech Víta Kopřivu. Tomu po vyrovnaném prvním setu v další sadě rychle poodskočil a i navzdory zranění triumfoval výsledkem 7:6 a 6:1. S letní slovenskou anabází tak může být dvaadvacetiletý tenista nadmíru spokojený. Kromě trofeje pro vítěze dvouhry totiž dokráčel s parťákem Filipem Doleželem i do finále deblu a v Bratislavě tak vybojoval takřka vše, co se dalo.
Jaké pocity ve vás převažují po vítězném finále?
Já jsem s tímhle turnajem spokojený. Trošku jsem v to i doufal, že by se to tady mohlo povést, když jsem viděl složení hráčů. A povedlo se. Sice to bylo trošku utrápené, ale vítězství určitě beru
Ve finálovém zápase jste soupeře přehrál po setech 7:6 a 6:1. Jak byste závěrečné utkání o turnajový titul zhodnotil?
První set byl hodně vyrovnaný, za stavu 4:4 se zápas přerušil kvůli dešti. Přišlo mi, že tam měl Víťa trošku navrch. Já jsem tam nehrál moc dobře, moc jsem se necítil. Měl hodně setbolů, myslím, že snad čtyři, dva za stavu 5:4 na returnu, pak měl 6:4 v tiebreaku. Pak ale asi trošku znervózněl, asi na něj dolehlo tlak finále, a to asi rozhodlo o tom, že jsem vyhrál první set
V prvním setu za stavu 2:1 pro Víta Kopřivu vás soupeř brejknul. Co se tam stalo?
To bylo ještě před tou pauzou. Já jsem tam zkazil snad tři forhendy, zahrál jsem je hodně špatně. Brejknul mě a pak to bylo 4:1, pak jsem měl štěstí. Mně hodně pomohlo, že jsem vyrovnal na 4:4 před tím přerušením, takže když jsme tady hodinu a půl seděli, mohl jsem být docela v klidu.
Ještě před pauzou jste se při Kopřivově vedení 4:1 nechal ošetřit. V čem byl problém?
Bolí mě přední stehenní sval a v tom zápase se to hodně zhoršovalo, takže to nebylo nic moc.
Pak se vám ale podařilo vyrovnat na 4:4 a přišlo přerušení. Jak moc vás nucená pauza kvůli dešti ovlivnila?
Mně přišlo, že ani moc ne, protože do toho zápasu jsme vstoupili podobně, jak skončil před tou pauzou.
Kdybyste měl popsat ty nejzásadnější okamžiky závěru první sady, jaké by to byly?
Tak určitě to byly chvíle, když jsem odvrátil dva setboly na returnu, jednou jsem dal eso, jednou to Víťa zkazil ve výměně. Pak jsme si podrželi servis, šlo to do tiebreaku, tam jsem měl prvně navrch já, pak on, když vedl 6:4. Potom ale zase udělal dvě chyby, pro něj ta koncovka byla asi hodně nervózní.
Ve druhém setu jste se rychle dostal do vedení 2:0. To bylo pro psychiku určitě hodně důležité.
Já jsem věděl, že ta noha není úplně dobrá, blbě jsem se hýbal, hodně mě to bolelo, takže jsem začal hrát na jeden dva údery, hodně agresivně. Začal jsem dobře servírovat, takže už to byl ode mě takový vabank, ale vycházelo mi to výborně.
Ve chvíli, kdy jste si vybudoval luxusní náskok a vedl 5:1, jste soupeře podruhé brejknul, který z těch dvou brejků podle vás byl klíčovější?
Asi ten první, protože jsem hned vedl. Hodně dobře jsem servíroval. A proto jsem pak už taky věřil, že svoje podání si budu držet. Ten druhý brejk už byl jen takový příjemný bonus.
Jak moc vás v druhé sadě limitovalo zranění?
Limitovalo mě hodně, fakt mě to hodně bolelo, ale nasadil jsem takovou taktiku a takový styl hry, že jsem se nedostal tolik do běhu. Hrál jsem fakt agresivně ze servisu, z returnu na jeden dva údery. Kvůli tomu zranění jsem musel změnit taktiku, ale naštěstí to vyšlo.
Takový triumf asi obzvlášť zahřeje u srdce. Jak vítězství oslavíte?
Pojedu určitě domů, protože jsem tam teď hodně dlouho nebyl. Takže se těším, že se potkám s kamarády.
Když byste měl vypíchnout tři věci, které se vám dařily nejvíc a tři, které naopak zdobily hru soupeře, co by to bylo?
Myslím, že jsem dneska slušně servíroval. Mentálně jsem dobře zvládl tu koncovku prvního setu. Třetí věc mě už nenapadá. A můj soupeř? My se známe dobře, protože oba trénujeme v Prostějově. Hráli jsme spolu hodně sparingů, takže jsem věděl, že má výborný bekhend, že je solidní zezadu, že slušně returnuje. Proto si myslím, že jsme se neměli čím překvapit. Byl to takový zápas, ve kterém jsme oba věděli, do čeho jdeme. Asi jsem byl mírný favorit a podle toho to taky dopadlo.
Bratislavské finále bylo výlučně v české režii. Mělo pro vás díky soupeři ze stejné země trochu speciální nádech?
Nijak extra speciální to nebylo. Podle mě je lepší hrát ve finále proti Čechovi. Blbé je, když proti sobě hrajeme nějaké první kolo, protože ten druhý odchází hodně zklamaný. Ale já si myslím, že Víťa je spokojený i s finále, protože odehrál asi svůj nejlepší future zatím.
Na Slovensku jste v poslední době odehrál víc turnajů. Který se vám z pohledu výsledků i zázemí líbil nejvíc a jaký naopak nejméně?
Mně se hodně líbilo výsledkově i z pohledu zázemí tady. Bylo to v Bratislavě, což je hezké město. Chodili jsme vždycky na večeři do města do centra a bylo to moc příjemné. Panovala tady taková pohoda.
Finále a vítězství přibylo na vaše konto zhruba po měsíci. Naposledy jste triumfoval v Brně. Byla pro vás trochu speciální i Bratislava, z níž je do Čech také blízko?
Řekl bych, že vždycky hraju dobře právě v takových destinacích, které nejsou moc daleko. Protože když se prohraje, tak sednu do auta a jede se domů. Tyhle turnaje, co jsou blízko, mám rád.
Brněnský turnaj skončil skalpem Pavla Nejedlého, ten bratislavský výhrou nad Vítem Kopřivou. Dá se říct, že jste tak trochu specialista na české protihráče?
Myslím, že v obou těch finálových zápasech jsem byl velký favorit, takže jsem měl spíš takovou tu povinnost to zvládnout a dvakrát se mi to povedlo, takže jako specialistu bych se až tak neviděl.
Jak bude vypadat váš program v nejbližší části sezony?
Můj nejbližší program bude hodně ovlivněný tou nohou, protože nevím, jak to bude vypadat. Měl jsem v pátek letět na challenger do Coma v Itálii, ale to uvidím. Zajdu k fyzioterapeutovi, dám si nějaký den volna…Když se budu cítit dobře, tak tam pojedu, když ne, tak budu hrát až první českou ligu začátkem září.
