Něco zvláštního je tu ve vzduchu. Kvitová se vrací do New Havenu

První polovina sezóny v podání dlouhodobé české jedničky rozhodně nebyla podle představ. Kvitová po dvou a půl letech opustila elitní desítku světového žebříčku, vystřídala trenéra, ale ani po měsících snah ne a ne přijít výsledkové zlepšení. Stejně jako se však mění roční období v průběhu roku, tak i rodačka z Bílovce rozkvétá, když přijde na řadu přesun na tvrdé povrchy.

Leccos naznačil již červencový turnaj v Montrealu, kde Kvitová sice vypadla ve třetím kole, ale se svými výkony byla spokojena. Že pocity šestadvacetileté české tenistky nejsou liché, to naplno naznačily olympijské hry v Riu, kde si levoruká hráčka došla pro bronzovou medaili.

Vypadá to tedy jako ideální prostředí pro zisk první letošní trofeje. Nárust formy, ale hlavně návrat do známého a úspěchy ověnčeného prostředí v New Havenu. Město v Connecticutu o něco větší než Plzeň totiž dvojnásobné grandslamové šampiónce přeje. Premiérová účast však mnohé nenaznačovala...

Píše se rok 2010 a Kvitová jako stoupající hvězda českého i světového tenisu z pozice 29. hráčky žebříčku WTA ztrácí úvodní duel na turnaji s Ukrajinkou Katerynou Bondarenkovou ve dvou setech a možná trochu nečekaně opouští americký podnik.

O dva roky později po roční absenci se Češka vrací do New Havenu znovu, tentokrát již v pozici světové pětky, s rok starým wimbledonským titulem v zádech a především ve skvělé formě. Ještě před New Havenem si totiž připsala na své konto vítězství na turnaji v Montrealu a o týden později dokráčela do semifinále v Cincinnati. Že severoamerické tvrdé povrchy Kvitové sedí pak následně potvrdila i v New Havenu, kde cestou k první connecticutské trofeji porazila i Lucii Šafářovou a neztratila jediný set!

V roce 2013 se již v roli obhájkyně trofeje vrací Kvitová znovu na místo činu. Za sebou má, v povornání s předchozím rokem, ne úplně výrazné výsledky a tak se toho od tehdy třiadvacetileté Češky možná příliš neočekává. Příznivý los v úvodních dvou kolech, výhra nad Pavljučenkovovou a v semfinále česká bitva s Klárou Koukalovou, to vše dovedlo Kvitovou po roce znovu do finále turnaje. V něm však již nestačila na Rumunku Halepovou, která průlomovou sezonu končí na jedenáctém místě žebříčku.

Jestli někdo pochyboval o formě Kvitové před New Havenem v roce 2013, o rok později měl k ruce ještě mnohem silnější argumenty. Češka se po svém druhém vítězství ve Wimbledonu na tvrdém povrchu poněkud rozkoukávala. V Montrealu konec již ve 3. kole, v Cincinnati hned po prvním zápase, když tehdejší světová čtyřka překvapila prohrou s Ukrajinkou Svitolinovou. Známé prostředí však čtyřnásobné fedcupové vítězce vrátilo vítr do plachet a svou čtvrtou účast korunuje Kvitová druhým triumfem. Stejně jako při svém pemiérovém vítězství neztratila Češka na turnaji ani set, tradičně přehrála jednu z českých soupeřek, kterou byla ve čtvrtfinále Barbora Strýcová a ve finále v česko-slovenském souboji udolala Magdalenu Rybárikovou.

Že by snad Petra Kvitová přišila na svůj řetízek úspěchů již třetí vítězný korálek z New Havenu, o tom byl přesvědčen po startu hardové sezóny asi málokdo. Tradiční generálky v Torontu a Cincinnati dopadly pro Češku špatně, v obou případech se poroučela z kola singlového pavouka již po úvodním zápase. O to sladší však byl návrat do města se slavnou Yaleovou univerzitou. Nejsilnějsi obsazený ročník za poslední léta Kvitovou našel ve skvělé formě. Keysová, Radwaňská či Wozniacká, to všechno byly soupeřky, se kterými si poradila na cestě do finále. V něm pak narazila na v životní formě hrající Lucii Šafářovou, která v tu dobu držela šestou příčku na světě. Ani finalistka Roland Garros však českou jedničku nezastavila a po třísetové výhře se tak Petra Kvitová potřetí v historii zapsala na seznam vítězů connecticutského podniku.

Ta otázka je tak zcela na místě, dokáže Kvitová vyhrát v New Havenu potřetí za sebou a celkově již počtvrté?