Chci pomalinku stoupat žebříčkem, přeje si Floriďanka Bouzková. Nastoupí o víkendu?

V prosluněném floridském Bredentonu na pobřeží Mexického zálivu možná vyrůstá budoucí fedcupová opora českých výběrů. Třeba i jejich hlavní tvář. V exkluzivním rozhovoru pro Tenisový svět odtajnila Marie Bouzková kromě svých cílů pro tuto sezónu i své pocity po oznámení fedcupové nominace.

Poprvé v životě jste se probojovala do nominace fedcupového týmu. Cítíte nervozitu nebo třeba mírnou tíhu očekávání?
Nějak extrémně ne. Už jsem se stačila seznámit postupně s celým týmem a se všemi si rozumím. To mi určitě pomohlo bez problému zapadnout. Necítím se nervózní, naopak si to spíš užívám.

S jakým předstihem vám Petr Pála zavolal?
Věděla jsem to asi týden před oficiálním oznámením nominace. Když mi to řekl, byla jsem strašně ráda. Bylo to relativně nečekané.

Holky v nominaci jsou z velké většiny z vaší tenisové generace, znáte se opravdu se všemi?
S Markétou Vondroušovou i Kájou Muchovou se známe celkem dost, s Bárou taky a s Luckou už jsem měla čest se také potkat. Takže to není určitě žádný krok do neznáma.

Kanaďanky do Prostějova přijely s relativně neokoukanou sestavou. Kvůli zranění nepřijela ani Bianca Andrescuuová, se kterou máte živou zkušenost, když jste s ní na lednovém turnaji v Kalifornii celkem hladce prohrála. Jak výraznou ztrátou je její absence?
V jejím případě je to opravdu výrazné oslabení. Navíc nemají k dispozici ani Bouchardovou, takže si troufám tvrdit, že máme proti Kanadě velkou šanci. Na papíře jsme silnější tým, ale uvidíme, s čím na nás vůbec v reálu nastoupí.

Znáte jejich sestavu nějak důkladněji?
Rebeccu Marinovou jsem viděla na turnaji v Quebecu, i Fernadezovou jsem, mám dojem, potkala někde na kurtech. Víc ne. Pokud budeme hrát dobře a nepodceníme je, tak to můžeme mít pod kontrolou.

Sezónu zatím máte velmi vydařenou. Žebříčkem WTA konstantně stoupáte, navíc jste si po turnaji v Brisbane mohla odškrtnout skalp velké hráčky. Vyřadila jste v prvním kole Samanthu Stosurovou v jejím domácím prostředí...
Byl to úplně něco nového! Nikdy jsem v tenise takový zážitek nezažila. Porazit hráčku z první elitní stovky je hodně speciální. Domácí diváci samozřejmě fandili Samanthě, ale ke konci už i možná spíš i mně. Byli féroví.

V Březnu jste se zase dokázala probojovat poprvé v kariéře i do finále turnaje WTA – konkrétně v mexickém Guadalajaru. S Ruskou Kuděrmetěvovou jste nicméně prohrála 2:6, 0:6. Nakolik vás to mrzelo, že titul byl tak blízko, ale i daleko?
Na jednu stranu ano, ovšem dala jsem do toho finálového zápasu všechno. Nicméně byl to dlouhý týden a už mi docházely síly. I tak jsem byla ale ráda, že jsem se probojovala tak daleko.

Mexické fanoušky jste potěšila děkovnou řečí ve španělštině. To bylo čistě spontánní?
Celý týden jsem si s pořadateli povídala španělsky, takže ředitel turnaje to asi tušil, že na něj spustím v jeho mateřštině. Ale pro publikum to muselo hodně velké překvapení. Dostala jsem na to pozitivní reakce. Se španělštinou na tom nejsem zle, postupně se ji snažím vypilovat.

Mexiko si my, Evropané, představíme často jako zemi, kde mezi sebou soupeří drogové gangy a není tam zrovna nejbezpečněji. Jaká tam panuje tenisová kultura?
Turnaje jsou v Mexiku velmi dobře organizované. Místní si tenis užívají a snaží se hráčkám ve všem vyhovět. I proto tam tak často jezdím, protože vím, že vždy můžu čekat vysokou kvalitu služeb i zázemí.

Platí pořád, že máte základnu na Floridě a část roku přebýváte právě v USA?
Jojo... Hodně mi tento model vyhovuje. Že na část roku jsem právě v Bredentonu, protože před US Open jsou stejně vždy kvanta turnajů v zámoří. Je to pro mě příjemnější, že můžu zůstat tam a nemusím se vracet až do Prahy. Mám na Floridě hodně dobré zázemí, síť kontaktů. Cítím se tam už doma. 

Do Prostějova jste ale přiletěla během úterý z Istanbulu. Nakolik jste se už zvládla aklimatizovat?
Je to už relativně dobré. Zahrála jsem si po příjezdu i na antuce. Seznámila jsem se i s centrkurtem, je to krásný areál. Kurty jsou ve výborném stavu, zatím si nemůžu vůbec stěžovat.

A nějaký náznak únavy? V Istanbulu jste dokráčela v deblu až k titulu, v singlu jste vypadla až v semifinále. To je celkem dost zápasu během jednoho týdne.
Měla jsem volné pondělí a během úterka jsem jen lehce potrénovala, takže už se pomalinku začínám zotavovat. Únavné to bylo spíš v Turecku, teď už je to lepší. Hodně tam pršelo, musela jsem hrát i třeba tři zápasy v jednom dnu. Celkově jsem s minulým týdnem ale spokojená. V deblu jsem titul vůbec nečekala, se stejnou parťačkou (pozn. s Nizozemkou Rosalií Van der Hoekovou) jsem hrála naposledy před čtyřmi lety. Ovšem to jsme vlastně taky vyhrály tehdy titul! (v roce 2015 na turnaji v resortu Grand Baie La Croisette na ostrově Mauritius) Tentokrát to byl ale daleko lépe dotovaný turnaj, takže to opravdu bylo spíš překvapení. Snad se mi bude dařit podobně i na antuce. 

Co vás následně po barážovém duelu čeká?
Pojedu do Prahy na J&T Banka Prague Open. Chtěla bych si tam vylepšit loňský výsledek. Vypadla jsem v prvním kole kvalifikace. To mě vždy mrzí, když skončím tak brzo, navíc, když jsem hrála ještě doma a měla jsem tam celou rodinu, bolelo to o to víc. Takže pro letošek mám cíl projít rozhodně dál.

Nějakou sezónní metu máte? Kde by třeba měla být Marie Bouzková na konci roku 2019?
Chtěla bych pomalinku postupovat v žebříčku nahoru. Abych byla na dobrých pozicích a cítila se se dobře na kurtu, to je pro mě nyní nejdůležitější.

To, zda během víkendu dostanete šanci, už víte?
Zatím na to vůbec nebyl čas. O tom jsme se zatím nestihli bavit. Uvidíme po trénincích, jak to holkám a mně půjde.