Splněný sen. Moc jsme medaili chtěly, radují se Šafářová se Strýcovou z bronzu

(Původní zpravodajství z Ria přímo pro Tenisový svět)

Napsaly jste dnes poslední kapitolu Vašeho příběhu?

Strýcová: Já jsem říkala, že ještě chybí dva listy a ty dva listy jsou popsaný.
Šafářová: Dost dobře! (obě se smějí)

Jaké to bylo nastoupit v zápase o medaili proti krajankám?

Šafářová: Strašně těžké. Byly jsme obrovsky nervózní a myslím si, že na začátku zápasu to bylo znát. Bojovaly jsme a jsme strašně šťastné, že jsme to zvládly.

Jak jste se na ten souboj chystaly? Viděly jste jejich včerejší zápas?

Šafářová: Včera jsme sledovaly celý zápas. To, co se stalo Andree, tak to bylo nešťastné. Přejeme jí, ať se dá dohromady. Musely jsme tam ale jít a ...
Strýcová: ...a na ten okamžik nemyslet, hrát svoji hru. Bylo to hrozně těžké, medaile byla jen jedna. Jak moc ji chcete urvat, tak o to byl ten zápas vypjatější. Myslím si, každá z nás byla nervózní a podle toho ten zápas také vypadal. Nebyl to úplně nejhezší zápas.

Když jste jely do Ria, napadlo Vás, že urvete medaili?

Šafářová: Já jsem na letišti říkala, že si jedeme pro medaili a Bára se na mě tehdy tak podívala...(smích)
Strýcová: To je pravda no. Já tomu asi vůbec nerozumím (smích)
Šafářová: Asi nám to ještě pořád nedochází, co se stalo. Je to naprosto úžasné, splněný sen.

Co se Vám honilo po proměněném mečbolu?

Strýcová: Já ani nevím, přemýšlela jsem, jestli se mám radovat, když na druhé straně jsou Češky. Pak jsem si ale řekla, proč bych se nemohla radovat, vždyť jsme vyhrály (úsměv). Měla jsem takové smíšené pocity. Pak když jsme si podaly ruce, tak jsme si tam ale zaskákaly (úsměv).

Měly jste třeba v mládí nějaký idol, který by Vám tu olympiádu zosobňoval?

Šafářová: Já jsem měla za vzor Steffi Grafovou...
Strýcová: Tys mi to vzala, já taky (smích).
Šafářová: Tak to můžeme mít stejně, ne? (smích)
Strýcová: Já jsem měla Bubku za vzor.

Medaile budete mít také stejné ne?

Strýcová: To jo, medaile budeme mít stejné.
Šafářová: Ty a Bubku jo? To tak (smích).

Když se vrátíme na začátek Vašeho příběhu, vy jste spolu původně ani neměly hrát.

Strýcová: Dozvěděly jsme se to dva týdny před olympiádou, že Kája (Plíšková) nejede. Pak ještě Petr Pála říkal, že musí zjistit, jestli spolu můžeme hrát.

Vy jste spolu předtím hrály pouze jednou, pokud nepočítáme Fed Cup...

Šafářová: V juniorech. A taky ve Fed Cupu, ale to bylo za rozhodnutého stavu. Do toho už se nejde s takovou bojovností.

Jakou jste měly motivaci?

Šafářová: Měly jsme tady obrovskou motivaci.
Strýcová: Hrozně nás nakopl první zápas, kdy jsme porazily sestry Williamsovy. Začaly jsme věřit, že můžeme dojít daleko. Byly jsme obrovsky namotivované, hrozně jsme to chtěly.

Byl to pro Vás šťastný los? Braly jste to tak, že vás to buď potopí nebo nakopne?

Strýcová: To se asi nedá takhle říct.
Šafářová: Povedl se nám úžasný úspěch a ten nás nakopl. Pak sice přišly věci, které to zkomplikovaly, ale pořád jsme táhly jedna druhou. Výborně jsme se doplňovaly.

Jaký byl pro Vás nejtěžší moment?

Strýcová: Otočit utkání s Italkami. Prohrávaly jsme 4:6 a 0:3. A také včerejší zápas, měl vysokou kvalitu po celé dvě a čtvrt hodiny. Tochu mě mrzelo, že jsme prohrály. O to větší jsme ale měly motivaci dnes.

Jak se Vám podařilo zapomenout na semifinálovou porážku?

Šafářová: Mrzelo nás to, ale věděly jsme, že se musíme zkoncentrovat na dnešek. Placka byla pořád ve vzduchu a strašně jsme jí chtěly.

Těšíte se, až ji dostanete?

Strýcová: Hrozně.
Šafářová: Strašně se na to těším.

Nevadí Vám, že na ni musíte čekat?

Strýcová: To nevadí, já si počkám ráda (smích).
Šafářová: Abys na to zítra viděla (smích).

Co plánujete dál?

Strýcová: My se odměníme tak, že zítra letíme na další turnaj.
Šafářová: Ještě uvidíme, čím se odměníme (úsměv).

Nemrzí Vás, že spolu nebudete hrát dál?

Strýcová: Samozřejmě, že je to škoda. Lucka už je ale domluvená s Bethanií (Mattekovou-Sandsovou) a já se Saniou (Mirzaovou). Třeba někdy v budoucnu.
Šafářová: Víme, že nám to jde, ne? (smích)

Lucie, když jste tu nedohrála singl, byla o to větší motivace ve čtyřhře?

Šafářová: Rozhodně. Letěla jsem na olympiádu s tím, že tu nechám všechno. Když jsem musela vzdát singl kvůli zdravotním potížím, tak jsem věřila, že potom, co jsme porazily  sestry Williamsovy, tak to můžeme dokázat. Chtěla bych poděkovat Barče, že to se mnou takhle zvládla.
Strýcová: A já Lucce (úsměv).

Promítlo se vám, co jste vše musely v kariéře pro tenhle moment obětovat?

Šafářová: Myslím, že právě v těchto momentech je člověk odměňován za to, čím si v životě prochází. Tréninky, odříkání, nemoci. Když pak člověk vstane a jde dál a získá takovou placku na olympiádě...To je ten důvod, proč to děláme.

Neměla jste Lucko v hlavě myšlenky na to, že byste vzdala i debl?

Šafářová: Ne, já jsem prostě chtěla hrát za každou cenu.

Jak jste to měla vy, Báro?

Strýcová: Samozřejmě, že mi to blesklo hlavou, obzvlášť když nevím, jestli to nebyla moje poslední olympiáda. Zrovna včera jsem přemýšlela o tom, čím jsem si vším musela projít. Tu medaili, co jsem dnes získala, mám za to, že jsem vydržela, trénovala každý den. Chce se mi brečet, už nemluvím (úsměv).