Milujeme tě, Petro! slyšela hrdinka davů. Nic nekončí, slibuje Kvitová

Skvělá bilance české tenistky je u konce. Před Australian Open neprohrála osm finálových zápasů v řadě a grandslamové finále neztratila ještě nikdy. A nutno říct, že Kvitová tuhle sérii bránila zuby nehty – Ósakaové ve finále Australian Open utekla ze tří mečboů a byla na nejlepší cestě k monstrozní otočce.

Nepovedla se a Kvitová nakonec padla 6:7(2), 7:5 a 4:6. „Když soupeřka proměnila mečbol, došlo mi, že už nemám šanci to otočit. Pak na lavičce na mě všechno dolehlo. Chtěl jsem hrozně vyhrát,“ vysvětlovala česká hráčka po zápase slzy smutku.

Pocity se v ní mísily. A tribuny v Rod Laver Areně tleskaly Kvitové ve stoje. „Milujeme tě, Petro!“ křičeli diváci, když ze sebe česká tenistka v dojetí horko těžko dostávala proslov na kurtu.

Fanoušci vám vyjádřili velký respekt, byla to náplast za smutek z porážky?
Byli úžasní, takovou podporu jsem nečekala. Můj příběh je asi zaujal, já v mé pozici to tak nevnímám. Bylo to hrozně hezké, dali mi aspoň čas  vydechnout, když jsem hledala slova. Nádherné, vážím si toho.

Jaký máte pocit ze zápasu, ve kterém jste bojovala, ale nakonec těsně prohrála?
Nevím, kdy tohle přebolí. Když se podívám zpátky, tak jsem měla šance v prvním setu, byly tam brejkboly. Nezahrála jsem to úplně špatně, ale mohla jsem do toho jít někdy agresivněji. Ale taková jsou finále. Máte jen pár šancí a když je nevyužijete, tak prohrajete.

Přitom ve druhém setu jste otočila vývoj ze stavu 3:5 a 0:40. Vypadalo to, že jste na koni...
Myslela jsem si, že když otočím druhý set, tak už zvládnu i celý zápas. Nestalo se. Ale nemohla jsem udělat už o moc víc. Ve třetím setu jako by začal nový zápas. Naomi odešla po druhém setu do šatny, uklidnila se a hrála zase dobře.

Co vám pak blesklo hlavou, když Japonka proměnila mečbol?
Že už nemám šanci to otočit. I když čelíte mečbolu, pořád máte šanci. Ale teď už to najednou nešlo. Když jsem pak seděla na lavičce, tak mě všechno dostalo. Chtěla jsem vyhrát, finále je super, ale když už to hraju, tak chci titul. Vrátily se mi zároveň vzpomínky na všechno, co mám v poslední době za sebou. A musela jsem to rozdýchat, abych při proslovu aspoň něco řekla. To jsem stejně nezvládla. (úsměv)

I když jste nezískala titul, jste přesto hrdá na to, co jste dokázala?
Těžko na sebe teď můžu být hrdá. Chtěla jsem vyhrát a mít trofej. Na druhou stranu myslím, že už jsem jeden boj vyhrála dva roky zpět... Nevěděla jsem, jestli budu moci ještě někdy držet raketu. A teď jsem tady, zase hraju tenis. A tohle není konec, budu zase zpátky.

Titul ze Sydney, finále na Australian Open, to není špatný začátek sezony, ne?
Je to rozhodně lepší než loni, kdy jsem touhle dobou měla jeden vyhraný zápas. Už jsem konečně zlepšila i své výsledky na grandslamech, s čímž jsem samozřejmě taky spokojená. Ale ještě nic nekončí, za chvíli jsem zase zpátky a zase budu trénovat. Všechno pojede znovu dokola.