Změnit občanství? Nikdy, říkají Češky. Nepodlehla ani Šarapovová

Držitelé letošních divokých karet na Australian Open: Marc Polmans se narodil v JAR, Akira Santillan v Japonsku. V minulých letech volný vstup do soutěže obdržely třeba tyto „přetažené“ australské tenistky: Darja Gavrilovová narozená v Rusku, Olivia Rogowská z Polska, Alja Tomljanovičová z Chorvatska nebo Arina Rodionovová opět z Ruska.

Výhody mají v Austrálii i děti přistěhovalců: třeba Alex de Minaur, devatenáctiletý talent, který letos na Australian Open zazářil. Nebo Nick Kyrgios, Bernard Tomic či Jelena Dokičová. Ti všichni mají neaustralské rodiče a na pátém kontinentu se jim dostalo díky jejich talentu obrovské materiální podpory.

„Spousta Rusek sem chodí, je jich docela dost. Mají tady lepší tréninkové zázemí a pak dostanou divokou kartu na grandslam nebo si mohou zahrát Fed Cup,“ popisuje Strýcová, proč je pro tenistky z ciziny tak lákavé se stát Australankami. „Jenže když jejich země nemají tolik prostředků a rodinám chybí finance, tak to chápu. Tyhle země talent podporují,“ dodává Strýcová s pochopením.

„Hráči se tak můžou oťukávat a je to pro ně výhodnější než pro nás,“ říká zase deblová světová dvojka Barbora Krejčíková. „Ale já bych o tom asi ani neuvažovala. V Česku máme velice dobrou základnu. Navíc jsme vyhráli plno Fed Cupů a Davis Cupů, jsme tým. Celková chemie tenisového prostředí u nás je dobrá,“ říká Krejčíková, která se loni jako členka týmu také dotkla na konci sezony fedcupové trofeje.

Sama nikdy přímou nabídku na změnu občanství nedostala, například česká tenisová vytrvalkyně Květa Peschkeová však ano. Hráčka, která dlouhá léta reprezentovala Česko ve Fed Cupu a v singlovém žebříčku se dostala až na 26. místo světa, mohla hrát za Německo. V roce 2003 se totiž provdala za Němce.

„Pro mě to tehdy nepřipadalo vůbec v úvahu. Ráda jsem reprezentovala Českou republiku a cítila jsem se jako Češka. Změna občanství a hrát za jinou zemi? To není nic pro mě. Vím, odkud pocházím!“ říká Peschkeová rázně v rozhovoru pro Tenisový svět přímo v Melbourne, kde letos ve třiačtyřiceti letech načíná další grandslamovou sezonu ve čtyřhře.

I Barbora Strýcová se v roce 2006 provdala za Němce Jakuba Záhlavu, avšak ani tehdy pro ni nepřipadala změna občanství v úvahu. „Nikdy jsem neměla nutkání být Němkou,“ směje se. „Nedokážu si představit, že bych změnila občanství. Jsem pyšná na to, že jsem Češka a Češkou zůstanu navždycky,“ říká hrdě vítězka pěti fedcupových trofejí.

Zároveň ale neodsuzuje hráčky, v jejichž zemích není tak dobré tenisové zázemí, a proto se změnou občanství souhlasí. Hlavně v mladém věku může být pomoc nové domoviny pro talentovaného tenistu jedinou nadějí.

„Pokud holky přijdou ze zázemí, kde nejsou zajištěny, rodina nemůže tenis financovat, tak to je to pro ně jediná cesta,“ říká Květa Peschkeová. „Ale podle mě by člověk neměl ztratit občanství z původní země, to je nejdůležitější,“ dodává.

To však tenisti, kteří přijímají australské občanství, málokdy dodrží. Jen těžko si představit, že Gavrilovová bude ještě někdy reprezentovat Rusko nebo Tomljanovičová Chorvatsko.

Hráče ale samozřejmě lákají pod svá křídla i jiné grandslamové země než Austrálie. Masivní je tento trend hlavně u Spojených států. Například vycházející hvězdička amerického tenisu Sofia Keninová se narodila v Moskvě. Následně se z ní stala Američanka a v roce 2017 jak osmnáctiletá dostala divokou kartu na US Open, kde se pořádně zviditelnila a vypadla až ve třetím kole se Šarapovovou. Od té doby stoupá, loni hrála za Američanky finále Fed Cupu v Praze. Momentálně je 37. hráčkou světa.

Obdivuhodná v tomto ohledu zůstává právě Maria Šarapovová. Ruská tenistka žije už od sedmi let ve Spojených státech, kde se vyprofilovala ve špičkovou tenistku, která už v sedmnácti letech vyhrála Wimbledon. Nesčetné nabídky na zisk amerického občanství ale odmítla. „O tomhle nikdy nebyla diskuze, nikdy bych ruské občanství nevyměnila,“ řekla hrdě.