Byla jsem přešlá ze Sereny, ale teď mi to nevadí, raduje se Kvitová z postupu

- Jan Vojkůvka, Jakub Slunečko

Fantastická jízda Petry Kvitové má další pokračování a olympijské hry se v podání české tenistky stávají velmi nadějné. Svůj úmysl získat medaili jasně prohlásila ve čtvrtfinále v utkání s Ukrajinkou Svitolinovou, kterou porazila za 49 minut 6:2, 6:0! „Nikam jsem nespěchala. Klidně bych na kurtu byla i tři hodiny,“ řekla s úsměvem česká tenistka.

(Původní zpravodajství z Ria přímo pro Tenisový svět)

Zdálo se to jako dárek, když Svitolinová vyřadila v osmifinále světovou jedničku Serenu Williamsovou. Zároveň to však mohlo být zrádné. Ukrajinská hráčka, která vyřadila světovou jedničku, nemohla být podceněna, ačkoliv v porovnání s Američankou to mnohého českého fanouška svádělo k předčasným oslavám. „V tomto utkání jsem byla favoritkou. Soupeřku jsem ale nepodcenila. Když porazila Serenu, tak musí být kvalitní.

Ale Petra nezklamala a radost mohla propuknout doopravdy. „Jsem pochopitelně ráda, že to bylo tak rychlé a že ušetřila jsem nějaké síly. Zápas byl z mého pohledu zvláštní, protože si nemyslím, že jsem hrála nějak extra výborně. Ale soupeřka se nevypořádala s větrem, jenž při zápase panoval. Podmínky byly tentokrát zcela odlišné proti předešlému průběhu turnaje,“ vysvětlovala Kvitová, že výsledek podle ní nebyl způsoben vlastní dominancí.

Výborně jsem podávala i returnovala, soupeřka hodně kazila. A když jsem udržela míček v kurtu, Ukrajinka zkazila. Nevím, jestli to bylo tím větrem. Každopádně jsem se pořád maximálně koncentrovala pro případ, že by se vrátila do zápasu a začala hrát tak, jak umí. Hrála jsem rychle po odskoku, protože vítr byl hodně nepříjemný,“ řekla v rozhovoru ke svému výkonu.

Česká tenistka měla ke čtvrtfinále nastoupit už ve středu, ale nakonec kvůli dešti byl její zápas přesunut. Náhlé volno si dokázala užít. „Hodně jsem odpočívala, jedla, odpočívala a jedla. Kondiční trenér David Vydra mi nosil hodně ovoce, těstoviny, rýži. Byla jsem si zahrát stolní tenis. A tím, že jsem měla hrát až večerní zápas, nebylo nutné trávit čas v tenisovém areálu a čekat, až můj zápas zruší. Večer jsem stejně jela na kurty.

Také česká hráčka byla v úterý překvapená, že z turnaje vypadla Serena a místo očekávané bitvy s nejlepší světovou tenistkou si zahraje s Ukrajinkou Svitolinovou. Její cestu přes Američanku ale sledovala jen po očku.

Byla jsem překvapená, protože jsem v úterý odcházela na večeři a Svitolina měla set, pak jsem se dívala a měla brejk. Přišlo mi to zvláštní, ale současně jsem si říkala, že ještě není konec a Serena to možná otočí. Když jsem zjistila konečný výsledek, byla jsem trošku zklamaná. Moc jsem se těšila, že budu hrát na olympijských hrách se Serenou, což by byl skvělý zážitek. Byla jsem z toho přešlá, co se stalo,“ přiznala dokonce menší rozladění z toho, že si nezahrála se světovou jedničkou. „Ale samozřejmě nyní po vítězství mi to nevadí,“ hned dodala.

Nejen kvůli tomu, že postoupila do semifinále, ale i kvůli atmosféře a všemu okolo turnaj Riu označuje za nejlepší turnaj roku. „Je to olympiáda. Jen barvy, které nosím, a když vidím české sportovce, jak mi fandí, mám extra energii. Je to zvláštní. Nikdy jsem asi nezažila pocit, který mám tady na turnaji. Když si pro sebe vše analyzuji, chápu, že v životě sportovce je olympiáda nejvíce.

Jenže na nějaké uspokojení stále není čas. Sama Kvitová podotýká, že v cestě za medailí ji čekají ještě dva zápasy a na nějaké předčasné úvahy není čas. „Jsem vykolejená, byl to zvláštní zápas. Budu to brát jako normální semifinále turnaje a udělám vše pro postup. O medaili nemohu přemýšlet,“ upozornila.

V Riu si užívá také velké podpory fanoušků, o níž mluvila už po zápase s Makarovovou a zmínila ji i dnes. Ačkoliv většinu českých fanoušků zajímal primárně souboj Šafářové a Strýcové proti Italkám. „Bylo zvláštní, protože hodně lidí přišlo až v okamžiku, kdy Lucka Šafářová s Bárou Strýcovou dohrály čtyřhru. Ale proti Makarovové to bylo něco úžasného. To jsem nikdy nezažila. Sportovci, realizační tým... Všichni mě podporovali. Lidé z různých sportů mi jdou fandit,“ těší Kvitovou. Ale jestli se sportovec dokáže vcítit do role hráčky na kurtu nedokáže posoudit. „Netuším, jak ostatní sportovci tenisu rozumí. To je, jako kdyby se mě někdo ptal na cyklistiku nebo na sto metrů překážek. Vím, že je ten sportovec nervózní před výkonem. Tenis je dobrý v tom, že se hodně povzbuzuje. Člověk si to užije, než když je běh na sto metrů, protože to je strašně rychle konec. V tenise jsou zvraty. Vnímám tu podporu, jako když Česko hraje hokej. Taky se všichni semknou a fandí.

Českým tenistkám se celkově v Riu daří a Kvitová je velmi ráda, že si vybojovala možnost hrát o medaile. Navíc české hráčky ve čtyřhře mají jistotu, že přinejmenším jeden pár si z Brazílie skutečně medaili odveze. Semknutost tenisových děvčat mimo jiné znamená, že všechny naplno prožívají úspěchy i neúspěchy ostatních.

Nám se tu líbí. Máme to tak rády. Jsem ráda, že se nám daří. Nejen tenisu, ale obecně. Už máme medaili. Jsme jedna rodina a společně bojujeme,“ dodala.