Odpočet do unikátní výstavy: Pálovy holky letos mohou vybojovat titul číslo 6
Začalo to na moskevském stadionu roku 2011. Z pohledu českého fanouška jeden dlouhotrvající tenisový sen. Štípání nepomáhá. Je to realita. Výběr Petra Pály stále zaznamenává „nabušené“ roky, které přináší mnoho radosti, jež má ke všemu onu třešničku na dortu - ohromné množství titulů. Už za měsíc může do vitríny přibýt šestá trofej v historii samostatné České republiky. Stejná cifra také značí počet zbývajících dnů do otevření výstavy v pražské Galerii Harfa věnované tuzemským úspěchům ve Fed Cupu respektive v Davis Cupu.
Když roku 1988 porazil v Melbourne československý tým zastoupený i Janou Novotnou a Helenou Sukovou hráčky tehdejšího Sovětského svazu, nedalo se čekat, že nastanou více než dvě dekády půstu.
Vždyť to bylo během šesti let počtvrté, co nad celou ženskou tenisovou soutěží vlála česká vlajka. K tomu musíme připočítat neúspěšné emotivní finále na pražské Štvanici, kdy se „domů“, ovšem v amerických barvách, vrátila Martina Navrátilová.
Devadesátá léta, ba ani úvod nového tisíciletí, ale žádnou finálovou účast nepřivály.
Až v listopadu 2011 mohlo odstartovalo letadlo s nákladem, jenž obnášel čerstvou wimbledonskou vítězku Petru Kvitovou, Lucii Šafářovou, Lucii Hradeckou, Květu Peschkeovou a samozřejmě kapitána Petra Pálu, směr Moskva.
Po dvou neúspěšných semifinálových duelech z předchozích dvou let byl tým pořádně hladový, a po kýženém postupu do přímého souboje do titul už i sebevědomý.
Na konci víkendu stál na jedné straně kurtu stejný poražený jako o třiadvacet let dříve. Jen už Sovětský svaz nebyl Sovětským svazem, nýbrž Ruskem.
Triumfem z onoho roku odšpuntovaly Češky bezedné šampaňské.
Ruská mise tenistky Petra Pály zocelila a s novým odolným kabátem vletěly do dalších ročníků. Radost sdílenou s domácím publikem si užily Kvitová a spol. hned o rok později, kdy v O2 areně pokořily Srbky.
V následujícím roce nastal čas odpočinku, plnohodnotnou slávu si díky vyhranému Fed Cupu mohly užít Italky.
Z českého pohledu to ale bylo ticho před ještě větší bouří.
Nejprve se do českého mlýnku dostaly Němky, o rok později se vracely domů s nepořízenou Rusky, za které nastoupila i Maria Šarapovová.
A že Pálovy holky nezapomněly vyhrávat také venku, bylo jasné před dvěma lety. Ve štrasburské hale Rhénus Sport předvedly české lvice, a především Barbora Strýcová, skvělou koncovku.
„Vítej zlatý hattricku!“
Touto legendární hláškou Roberta Záruby věnované hokejovým triumfům, by se dalo uvést fedcupové kralování v ročnících 2014-2016.
Teď visí ve vzduchu pěkně kulatý titul číslo šest. Překazit českou euforii budou chtít loňské šampionky z Ameriky pod taktovkou kapitánky Kathy Rinaldiové. Při pohledu do statistik by se domácím tenistkám mohlo udělat mdlo, neboť v posledních osmi vzájemných střetnutí Spojené státy nedokázaly porazit.
Češky však mohou vyrukovat se svojí vlastní hrůzu nahánějící bilancí. V O2 areně totiž doposud nikdy neprohrály…
Nejen úspěchy, které se upekly v nedobytné stavbě ležící v pražské Libni, si můžete připomenout v nedaleké Galerii Harfa, kde 18. října začíná unikátní výstava.
Galerie
