Doufám, že si to nejlepší schovávám právě sem, říká před olympiádou Lucie Šafářová
Aktuálně je sice až čtvrtou nejvýše postavenou českou tenistkou v žebříčku WTA, ale k olympijským hrám i reprezentaci celkově má velmi pozitivní přístup a pevně věří, že právě v Riu by mohla navázat na své četné úspěchy, které zaznamenala před loňským soubojem se zákeřným virem. Ačkoliv i sympatická brněnská rodačka potvrzuje, že podmínky v Brazílii zatím mají k ideálním daleko, díky skvělé práci lidí okolo ní se již nyní může plně připravovat na své zápasy.
Jak se vám líbí zdejší kurt a míče?
Jsou tady středně rychlé míče, takže takový standard, což je v pohodě. Ale ještě je to tu takové surové, trošku staveniště bych řekla.
Stále tady ještě probíhají stavební práce. Jak se při tom hraje tenis?
Tak samozřejmě to není úplně optimální, ale hlavní je, aby to bylo dodělané, než se začne hrát. To chce asi každý z nás.
Co počasí? Je nepředvídatelné?
Foukalo jen jeden den, a to jsme zrovna hráli až večer, takže už to nebylo tak hrozné. A dneska je příjemně, trošku teplo, ale my zažíváme horší počasí jinde po světě, takže tady to je v pohodě.
Jak se vám líbí ve vesnici? Co vás tam nejvíc zaujalo?
Musím říct, že jsem trošku zklamaná. Zažila jsem už olympiádu v Pekingu i v Londýně a teď je to horší, než co jsem doteď zažila. Ještě tam je spousta nedodělávek, jídlo ve vesnici není nic moc. Myslím si, že jsou to trošku spartánské podmínky, ale dá se to. Věřím, že se to zvládne, protože hlavně český tým lidí z organizačního výboru dělá skvělou práci, protože tam je vše v rámci možností maximálně připravené pro nás.
Co se vám tam líbilo nejvíce?
Hlavně taková příjemná přátelská atmosféra. Vždycky je to o lidech, takže jsem ráda, že to máme takhle fajn. Dole jsou významní sportovci z historie a je vždy příjemné je tam vidět. A co se týče pokoje, tak je to takové… (rozpačitý smích). Asi nejhezčí tam jsou potahy.
Co říkáte na volbu vlajkonoše?
S volbou vlajkonoše (judista Lukáš Krpálek) souhlasím, myslím, že vlajku unese úplně v pohodě (úsměv).
Na posledním turnaji v Montréalu jste skončila poměrně brzy, ale byl to vyrovnaný zápas. Jak jste se po něm cítila?
Tak samozřejmě jsem byla smutná, že jsem prohrála hned v prvním kole, ale bylo to dobré utkání. Teď se akorát aklimatizuji tady a doufám, že si to nejlepší schovávám právě sem.
Měla jste nějaký čas na odpočinek?
Určitě, byla jsem s trenérem v New Yorku u sestry, kde jsme trénovali, takže potrénováno je a zdravá jsem teď taky, to musím zaklepat. Takže všechno v pořádku.
Ještě je tady možnost smíšeného deblu. Jak byste se na něj cítila?
Teď vůbec nevím, jestli by byla nějaká šance se ho zúčastnit a ani nevím, s kým by Radek (Štěpánek) chtěl hrát. Takže jsem se o tom s nikým v posledních dnech nebavila a uvidíme, jak to nakonec dopadne.
Vraťme se ještě k Montréalu. Vy jste si tam zahrála i hokejbal. Jak to vzniklo?
Tak ono se to tam hraje každý rok, protože Kanaďané jsou také velcí hokejisté a navíc se tam většinou právě nějací sportovci připravují na novou sezonu, takže jsme tam si s nimi zahráli takové sranda utkání.
Potkala jste se i s Tomášem Plekancem. Znáte se nějak více nebo jste se viděli poprvé?
Známe se. Dokonce se byl jedenkrát podívat i na US Open, takže bylo fajn se potkat znovu.
Chodíte se občas podívat na hokej i Vy?
Tak já jsem fanouškem brněnské Komety a hokej mě hrozně baví. Takže se když je někde možnost, tak ji ráda využiji. Vím, že jsme se byli podívat třeba v Miami a hrál zrovna i Jágr, tak jsme ho viděli v akci. Okolo turnajů není moc času, ale když to jde, tak na hokej zajdu ráda.
Zkoušela jste někdy hrát hokej i aktivně?
Moje bruslení je poněkud slabší (smích), ale jako malá jsem bruslívala na rybnících v Brně a hrávali jsme takový rádoby hokej. Takže určitě jako doplněk je to zábava, ale těch příležitostí k tomu moc není.
Viděl jsem vaší fotku s Ivetou Vacenovskou. Je to vaše nejlepší kamarádka mimo tenistky?
My jsme se s Ivetou poznali na minulé olympiádě v Londýně a od té doby jsme se spolu hodně skamarádili. Když to jde, trávíme čas spolu. Dokonce jsme byli spolu chvíli na jedné dovči, takže jsem ráda, že jsme se obě kvalifikovaly, a že si další olympiádu prožijeme spolu.
Pořád se tenisté i tenistky omlouvají z různých důvodů, což má za následek spekulace, jestli tenis vůbec patří na olympiádu. Co vy a reprezentace? A jaký máte vztah k olympijským hrám? Jak se na ně těšíte?
Já musím říct, že pro mě je olympiáda úžasná sportovní akce. Strašně si jí vážím a jak všichni stále s ní srovnávají granslamy, tak pro mě je to na stejné úrovni. A myslím, že to je individuální, jak k tomu kdo přistupuje, jelikož my bohužel musíme odehrát své turnaje a naplánovat si podle toho kalendář, protože když si je neodehrajeme, tak nemáme práci. Prostě v tomto musíme být občas trošku sobečtí a možná z toho důvodu to občas vypadá blbě, ale jak říkám, já jsem sem přiletěla, přestože to úplně nepasuje do mého kalendáře, pokud bych chtěla šetřit své tělo. Takže pro mě olympiáda hodně znamená a myslím si, že tenis je její součástí historicky strašně dlouho a je to velmi atraktivní letní sport, takže by byla strašná škoda, kdyby tam nebyl.
Jak se vám zdejší povrch? Bude z něj lehčí přechod na US Open?
Každý turnaj má trošku jiný tvrdý povrch, ale je to určitě příjemnější, než kdyby tady byla nějaká antuka nebo něco jiného.
Je pro vás zpestřením i to, že je zde oficiální zahájení a bydlíte ve vesnici, což není na tenisových turnajích úplně běžné?
Je zde úžasná atmosféra, za což jsem strašně ráda. Já se strašně ráda takových akcí účastním a říká se, že všichni jsme jeden tým a je radost se seznamovat s novými sportovci. Navíc, když je čas, je možnost se jít podívat na jiné sporty, což je zážitek. Tím je olympiáda olympiádou, zkrátka bydlet ve vesnici a sdílet ty sporty.
Máte ráda basketbal? Půjdete se podívat na nějaký zápas?
Uvidíme, jak to vyjde časově. Já bych strašně ráda hrála dlouho a ten čas neměla, ale kdyby se náhodou něco nepodařilo nebo byl nějaký čas, tak se určitě budu snažit dostat na jakýkoliv sport.
