Je těžké se vracet, přiznává Hradecká. Operované koleno na US Open nešetří

S Jekatěrinou Makarovou jsou navíc na US Open už mezi šestnácti nejlepšími dvojicemi, když prošly přes dvě kola. V tom druhém se ale pořádně nadřely, zápas proti duu Aojamová – Duan rozhodoval až třetí set. „V prvním setu jsme jednou prohrály můj servis, strašně dlouhý gem. Já jsem dala dva debly, ony zbytek zahrály dobře,“ říkala Hradecká o první sadě.

„Ve druhém setu se to trochu zkomplikovalo, z 5:2 bylo nakonec 5:4, ale brejkly jsme je na 6:4. Třetí set byl skoro stejný. Naštěstí jsem to dobře odservírovala a do tiebreaku se nešlo. Jsem ráda, že jsme se tím trochu protrápily.  Na turnaji jako je tento je důležité takový zápas vyhrát,“ říkala Hradecká v rozhovoru pro Tenisový svět.

Ve Flushing Meadows už jste ale dva týdny. Jak se tady na kurtu cítíte?
Musím říct, že se cítím každým dnem lépe. Po té pauze se pořád přibližuji k mému standardu. Každý zápas mi strašně pomáhá. Cítím se lépe a lépe.

V jakém stavu je operované koleno? Už nohu můžete zatěžovat na sto procent?
Levá noha je úplně zdravá. I hlava to pobrala, že ji nesmí šetřit. V podvědomí ji trochu šetřila, z čehož mě začalo bolet druhé koleno. Tím ale teď odtáhlo pozornost od toho operovaného. Na kurtu je dobré. Nepociťuji, že bych mu měla dávat nějaké úlevy.

Spolupráce se spoluhráčkou Makarovovou zatím funguje dobře? Na americké tůře jste spolu ještě neprohrály zápas. Poslední společná prohra se datuje do roku 2011...
To jsme ale hrály taky docela dobře. V Lucemburku jsme prohrály ve finále. S Kaťou se mi hraje dobře. Nepamatuju si, že bych někdy před tím hrála s levačkou. Je to docela příjemné, že můžeme využít obě strany, mícháme servisy. Kaťa je neskutečně pohodová holka, na kurtu si rozumíme. Nedá soupeřkám balon zadarmo, herně si sedíme.

Jak velká motivace byl pro vás při návratu vyhraný zápas v Cincinnati?
Je těžké se vracet. Jedna věc je předvádět znovu svůj nejlepší tenis na kurtu, druhá věc je zpětné získávání respektu. Vybudovat si ho zpět od ostatních hráček je poměrně těžké. I proto jsem ráda, že se nám to s Kaťou povedlo takhle neskutečně vyhrát. Najednou se mi ten respekt znovu daří budovat.

Sledujete na US Open pavouk a jak se vyvíjí případná cesta dalšími koly?
Nekoukám. On to člověk neovlivní. Jak můžeme vědět, kdo v tom nebo tom zápase vypadne. Na takhle velkých turnajích je třeba soustředit se sám na sebe. Někdo tam bude prostě. (úsměv)

Na grandslamu startujete v deblu, před tím jste to zkoušela v kvalifikaci singla i v mixu. Byl to plán zahrát si co nejvíce utkání a dostávat se zpět do zápasového tempa?
Je to tak. Každý zápas je pro mě pozitivní. Mixu byla strašná škoda. S Romanem jsme prohráli ze čtyřech mečbolů. Není to tak, že bychom na ně zahráli nějak špatně. Na dva jsme zahráli výborně, oni ale ještě lépe – možná i trochu se štěstím. S Romanem to někdy prolomíme, jednou ten těsný zápas vyhrajeme.

A ve dvouhře?
Tam to taky byla strašná škoda. Hrálo se krátce po vyhraném turnaji v deblu. Singl je ale úplně jiná soutěž. Pokrývat celý kurt, s tím mám pořád trochu problémy. V tom deblu je to snazší. Byla strašná škoda prvního setu. Ztratila jsem si tam nějaké servisy, měla jsem tu sadu vyhrát. Druhý set byl dobrý. První tři gemy ve třetím setu jsem měla 40:15 na její servis, neudělala jsem to, pak 40:15 na svůj a zase nic, dvě výhody na její servis a pak mě to zlomilo. Člověk to má v hlavě, že mohl být ve vedení 3:0, ale místo toho prohrává 0:3. Pak už byla těžké se vrátit.