Jediný Čech na US Open. Musí někdo dorůst, říká Jebavý. Sám je na grandslamovém maximu

K rozhovoru do tiskové místnosti v útrobách stadionu Arthura Ashe přicházel Roman Jebavý nepříliš šťastný. Zrovna s Lucií Hradeckou prohráli v soutěži smíšené čtyřhry svůj zápas druhého kola. Proti páru Svitolinová – Soares měli dokonce čtyři mečboly, které ale nevyužili. „Na všechny jsme zahráli docela dobře, byly to trochu smolné míče. Co se dá dělat,“ říkal Jebavý Tenisovému světu.

Radost vám ale udělal debl – ten mužský. Tam jste už ve třetím kole...
To druhé kolo byl super zápas. Od začátku jsme hráli slušně, i když jsme možná neměli úplně štěstí. Měli jsme několik brejkbolů, které se nám vůbec nepovedlo proměnit. Pak jsme si dokázali prohrát servis, i když jsme vedli 40:0. Naštěstí jsme je brejkli hned nazpět a tiebreak zvládli. Druhý set byl o jednom brejku. Přišlo mi, že jsme byli lepší.

V New Yorku už máte za sebou dva úspěšné zápasy. Jaký z toho máte pocit?
Kdyby mi to někdo řekl před turnajem, tak bych to bral hned. Teď ale zkusíme bojovat ještě dál. Jsem vlastně na svém maximu, ve třetím kole debla jsme byli naposledy s Jirkou Veselým ve Paříži (2017).

Co je teď třeba udělat, aby u třetího kola nezůstalo?
Los je i docela přijatelný. Gonzales – Jarry, se kterými hrajeme, porazili nasazené. Jarry je sice spíš singlista, ale snad byli i ve čtvrtfinále na French Open. Určitě se s nimi dá hrát, budeme se snažit vyhrát.

Jak to máte se spoluhráčem Moltenim? Jedná se o dlouhodobější spolupráci? Jak jste se dali dohromady?
Asi to bude na delší dobu. Před Wimbledonem mě kontaktoval, jestli bych s ním nechtěl hrát. Říkal jsem, že to zkusíme. Od toho Wimbledonu hrajeme spolu. A hrajeme slušně. Na Wimbledonu to bylo kolo. Pak jsme ve čtyřech setech prohráli s dvojicí Cabal – Farah. Kitzbühel jsem vyhráli, tady zatím dvě kola. Akorát na Petrohrad jsem domluvený s Middelkoopem, jelikož jsme tam loni vyhráli, a už jsme byli domluvení dopředu. Pak už budu hrát jen s Moltenim.

Startem v deblu je z vás jediný muž z České republiky v hlavní soutěži grandslamu. Jaký z toho máte pocit?
Když se srovnáme s ženami, tak je to svým způsobem smutné. Někdy se to tak prostě stane. Dva chlapi by normálně mohli hrát. Berďa (Tomáš Berdych, pozn.) s Veselkou (Jiřím Veselým, pozn.) jsou zranění, trochu se to blbě sešlo. Musíme věřit, že někdo doroste, a zase tady chlapů bude víc.

Vy už jste byl v New Yorku od singlové kvalifikace a sledoval jste zápasy. Je to tak?
Já hrál turnaj ve Winston-Salemu minulý týden. Tam jsme prohráli z mečbolu. Tím pádem jsem přiletěl sem a byl jsem tu s Vencou Šafránkem. Bydleli jsme spolu ty první čtyři dny. Takže jsem je aspoň viděl hrát v kvalifikaci.

Co jste říkal na výkony Čechů? Zároveň v tom týdnu musela probíhala i vaše příprava, je to tak?
Já jsem normálně trénoval, samozřejmě. Vencu Šafránka jsem viděl celý zápas, Adamovi Pavláskovi jsme asi přinesli trochu smůlu, protože jsme přišli po prvním setu. Pak už jen prohrával. Je to těžké no, chlapský tenis jde nahoru. Všichni to hrají dobře. Musí se s tím někdo poprat.

Singl už vás neláká? Je už Roman Jebavý čistě deblista?
Asi už jsem čistě deblista. Dvouhry hraji jen na ligách – v Česku i Německu. Žebříček mi loni vypadl. Skoro není šance se dostávat do kvalifikací. Ta místa v žebříčku už jsou tak rozdělená, že bych musel začínat znovu od začátku.

Zato deblový žebříček je dobrý. Nedávno jste byl na svém maximu...
Ten je moc dobrý. Škoda, že to není jako dřív, že se dalo na turnaje hlásit na deblový žebříček. Možná bych teď i toho singla hrál lépe než v době, kdy jsem mu věnoval větší pozornost. Teď je už situace jasně daná na ten debl, asi se to měnit nebude.

Jak tedy zatím hodnotíte letošní – téměř čistě deblovou – sezonu?
Začátek sezony byl takový rozpačitý. Bylo to hodně nahoru – dolů. Od Wimbledonu se cítím super, každý zápas je to opravdu dobré. Snad to bude pokračovat.

Byl i čas na to si projít New York a trochu si užít město?
Jeden den jsme si dali úplně bez tenisu a šli jsme nakoupit. Koukli jsme se i po městě. Prošel jsem si ty klasiky. Na Empire State Building jsme chtěli jít, ale už jsem tam byl loni a byla tam strašná fronta. To jsme vzdali. Byli jsme se podívat na památník po dvojčatech.