Jan Kodeš: Děvčata na Roland Garros zklamala, u mužů se to dalo čekat

Patřil k nejlepším hráčům československého tenisu, dvakrát ovládl Roland Garros (1970, 1971) a v roce 1973 se stal vítězem slavného Wimbledonu. Bývalý člen elitní světové pětky ani ve svých dvaasedmdesáti letech neztrácí nic ze svého elánu, a když byl pozván do Starých Splavů, neváhal a přijel.

Přitom ho čeká hodně náročný týden a už v úterý vyráží až do Francie, kam byl pozván pořadateli French Open.

Jste čestným hostem turnaje ve Starých Splavech, jak se vám tu líbí?
Už si to sice moc nepamatuji, ale už jsem tu byl. Nevím, v kterém to bylo roce, ale je to už hodně dávno. Přijel jsem na pozvání, je tu hezký kraj a, samozřejmě, rád podpořím turnaj této kategorie.

Byl jste pozván, abyste rozlosoval hlavní soutěž turnaje. Stihl jste se podívat také na nějaký zápas?
Viděl jsem trochu utkání Vaňkové, která ale prohrála. Naštěstí je ale lucky loser, tak zaplať Pánbůh za to. Když jsem dělal losování, tak jsem zjistil, že je tu pár hráček z ČLTK, samozřejmě taky Lucka Hradecká, takže holky, co znám. Je škoda, že tu nemůžu zůstat, protože musím večer zpátky do Prahy.

Zítra (v úterý) prý odjíždíte do Paříže na pozvání pořadatelů na Roland Garros. Sledoval jste také výkony českých hráčů ve Francii?
Většinu zápasů jsem viděl, ne všechny, ale většinu.

Co říkáte na výsledky?
Těžko se na to dá něco říct... Roland Garros je hrozně těžký turnaj, je tam velká konkurence. Děvčata nám přinesla určité zklamání, protože byly jedny z těch osmi největších favoritek. Obě prohrály a nedostaly se do čtvrtfinále, což je trošičku zklamání.

Co se týče mužů, tak tam se to trochu čekalo. Tomáš není momentálně v nějaké velké pohodě, ale bojoval... Prohrál v pěti setech.

Co říkáte na to, že po skončení Roland Garros bude v první stovce u mužů pouze jediný Čech?
Dá se říct, že je to takový... Nechci říct úpadek, ale prostě to momentálně nevypadá dobře. Český tenis jde u mužů po téhle stránce dolů, protože se neukazuje nikdo, kdo by se více prosadil. Špatné je i to, že se neprosazujeme tolik v juniorech.

Co je příčinou, že se mužům tolik nedaří? Co by se dalo změnit?
To je hodně individuální. Třeba Veselý toho už dokázal dost, je na okruhu už docela dlouho. Připadají mi ti hráči trošičku unavení. Alespoň to na mě tak působí.

Máte ponětí o nějakých nových talentech, co by se mohli do budoucna prosadit?
Já právě moc těch talentů nevidím, protože ty turnaje tolik nesleduju. Samozřejmě vnímám některá jména jako je Kolář nebo Šafránek, ale těžko se k tomu mohu nějak vyjádřit, protože je nesleduji zas tak často.

Obecně úspěšnější je momentálně ženský tenis. Tušíte, proč tomu tak je?
Ženy jsou takové víc pracovitější, celkově je tahle generace velice bojovná. Tím mám na mysli Siniakovou nebo sestry Plíškovy, které jsou velkými talenty. Nakonec se začaly prosazovat a docela se prosadily, i když se od nich čeká víc. Je ale potřeba si uvědomit, že kolem nich jsou hráčky, řekněme z první desítky nebo patnáctky, co jsou stejně dobré jako ony.

Vraťme se k Roland Garros. Vy jste tento turnaj dvakrát vyhrál, jak na tyto triumfy vzpomínáte?
Vzpomínám na to hrozně často a strašně mě z toho vzpomínání bolí nohy (smích). To byly těžké zápasy, tříhodinové maratony, čtyřhodinové pětiseťáky. Koukal jsem třeba na Zvereva, když prohrával 1:2 na sety a já přesně vím, o čem to je. Na Roland Garros musíte být dobře psychicky a fyzicky připravený a pokud hráči nejsou takto připravení, tak nemají šanci uspět.

Minulý měsíc jste v Římě přebral zlatou raketu, co to pro vás znamená?
Potěšilo mě to, protože ji od italské federace dostala přede mnou už řada hráčů, loni třeba Rod Laver. Italská federace každý rok tuto cenu, nebo poctu, dává některému hráči jako by za celoživotní dílo, jak by se dalo nazvat. Potěšilo to. Byl jsem s rodinou pozvaný do Říma, užili jsme si Řím, já si užil turnaj. Viděl jsem staré známé jako Iona Tiriaca nebo Nicolu Pietrangeliho. Měl jsem také možnost mluvit s Rafaelem Nadalem, Djokovičem nebo Zverevem a to mě vždycky těší, protože mě znají a máme si co říct.