Nebudu z toho kolabovat. A Wimbledon? U mě nikdy nevíte, usmála se Kvitová
PŮVODNÍ ZPRAVODAJSTVÍ Z PAŘÍŽE: I přes porážku plno úsměvů a pozitiv do dalších týdnů. Petra Kvitová sice vypadla na Roland Garros ve třetím kole s Anett Kontaveitovou, z porážky se ale nebortí: „Kolabovat mě neuvidíte. Těší mě, jak jsem bojovala a už se těším na trávu,“ řekla po dvou ztracených tiebreacích.
Dvaadvacetiletá Estonka s dětskou tváří nechala kurtu proti Kvitové celé srdce. A občas dokázala vytáhnout údery z kategorie světové špičky. Ne nadarmo pak trenér Kvitové Jiří Vaněk uznal, že zatím ne tolik známá Kontaveitová (24. hráčka světa) může být klidně černým koněm Roland Garros.
„Věděla jsem, že to žádné ořezávátko nebude,“ uznala pak kvality soupeřky i sama Kvitová. Už v Madridu s ní nedávno prohrála set v tiebreaku, tentokrát přišly dokonce dvě zkrácené hry – a obě ovládla Estonka.
„Nějak mi s ní ty tiebreaky asi nejdou,“ lamentovala Kvitová. A bylo jí líto, že zklamal hlavně servis. „Moc mi to nešvihalo, nemohla jsem se odrazit. Do toho ona skoro nezkazila return. Já jsem se o to víc snažila dát i lepší druhý servis a z toho pramenily dvojchyby,“ řekla v narážce na deset dvojchyb.
Před tím ale i česká bojovnice ukázala typické kvitovské srdce. Odvrátila tři mečboly a soupeřku nenechala zápas dopodávat.
„Byl to velice slušný zápas z obou stran. Dva odvrácené mečboly na jejím servisu mě potěšily. S bojovností jsem spokojená,“ utěšovala se po utkání Kvitová.
Emoce planuly a Kvitová dokonce netypicky hodila po dlouhé době zlostně raketu k zemi – zlozvyk, který otec Kvitové ze své dcery téměř úplně dostal už v mladém věku. „Můj taťka asi nebude nadšen, chudák,“ smála se Kvitová. „Ale už asi jsem ty nervy prostě musela vyndat ven. Bylo těžké to v sobě všechno dusit.“
Pomohlo to – Kvitová odvrátila mečboly a pořád živila naděje na úspěch.
Zápas ale nezvládla v rozhodujících chvílích – na koncích obou tiebreaků byla Kontaveitová odvážnější. „I takové zápasy jsou potřeba. Z takové prohry se hodně poučím a snad mi to pomůže do dalších bojů,“ doufala Češka.
I když konec na Roland Garros byl brzký, Kvitová má i tak za sebou výjimečně dobrou antukovou sezonu – vyhrála tituly v Madridu a v Praze. „Brala jsem tady každý zápas jako velký bonus a jsem ráda, že vůbec můžu hrát. Zápasy a turnaje předtím byly výborné,“ řekla Kvitová pozitivně.
„Těžko říct, jak tuhle zkušenost moje hlavička pobere. Jen je asi potřeba formu načasovat nějak jinak,“ naznačila Kvitová, že příště by chtěla, aby byla v nejlepší formě až na grandslamu – tedy na oblíbeném Wimbledonu.
Tam bude Kvitová i přes brzký konec v Paříži určitě jednou z hlavních favoritek na titul. „Na trávu se těším, což je to hlavní. Budu muset potrénovat servis, to každopádně. Kdybych takhle podávala na trávě, tak mám smůlu,“ upozornila Kvitová.
Pokud plán klapne, mohla by ve Wimbledonu útočit po letech 2011 a 2014 na třetí titul? „U mě nikdy nevíte, co čekat,“ usmála se na konec.
