Premiéra ve znamení postupu, ale i špatné antuky. Odskakovalo to všelijak, řekl Kolář

„Jeu, set et match ,Kolač',“ ozvalo se po hodině a 52 minutách z reproduktoru na kurtu číslo 14. Zdeněk Kolář zvítězil při svém premiérovém zápase v kariéře na Roland Garros nad Britem Liamem Broadym. Skalp to je velmi cenný – postup urval po dvou tiebreacích v poměru 7:6(8) a 7:6(4), díky čemuž se mohl těšit z odplaty za měsíc starou porážku.

„Je to super! První zápas a hned výhra, takže jsem určitě rád. Myslím si, že jsem nehrál vůbec špatně, natrénováno mám, takže jsem rád, že jsem to potvrdil,“ mohl spokojeně pronést jednadvacetiletý tenista z Bystřice nad Pernštejnem.

Těší vás postup o to více, že jste to byl v obou setech vy, kdo musel jako první dotahovat ztrátu brejku? 
Určitě. Broady je nepříjemný zezadu, sice hraje rychle a riskantně, ale moc toho nezkazí. Hraje dlouhé míčky, navíc je levák. Používá liftovaný forhend a naťukávaný bekhend, který moc nevyskakuje, což je nepříjemné. O to více jsem rád, že jsem vždycky dokázal srovnat krok a tiebreaku jsem byl šťastnější já.

V březnu vás Liam Broady pokořil ve třech setech na challengeru v italské Francaville. Pomohla tato zkušenost k vítězství?
Věděl jsem, jak na něj. I když jsem tam prohrál první set 0:6, tak jsem ve třetí sadě neudržel servis za stavu 5:4. Měl jsem plán, jak na něj hrát, ničím mě nepřekvapil. Já jsem se snažil předvádět to, co jsem měl. Právě v tom posledním zmíněném zápase jsem po prohrané první sadě změnil taktiku, která pak vycházela. A tu jsem využil i teď v Paříži a vyšlo to, za což jsem ohromně rád.

Po Australian Open je Roland Garros druhým grandslamem, který jste si vyzkoušel, respektive stále zkoušíte. Jaké první dojmy ve vás vyvolává tento turnaj v porovnání s Melbourne?
Je to úplně něco jiného než v Austrálii. Tam jsem byl letos podruhé, takže už jsem věděl, co mě čeká. Tady je to moje premiéra, takže všechno je pro mě nové. Areál je úplně rozdílný od to australského.

Dokážete říct, kde se vám více líbí?
To se asi nedá, zkrátka oba podniky mají něco svého speciálního. Ale všude je hezky (úsměv).

French Open je neprestižnějším turnajem hraným na antuce. Není proto trochu s údivem, že jste si hned v úvodu zápasu musel stěžovat na nekvalitní povrch?
Tréninkové dny byly v pohodě, kurty mi přišly tvrdé. Skákalo to parádně. Nevím, proč to dnes bylo takové. I ostatní hráči říkali, že povrch je dost měkký, a proto se nedá moc dobře klouzat. Možná to trochu přehnali s kropením, nevím. Při zápase to odskakovalo všelijak.

Možná ale proto je krok do druhého kola větší úspěch…
Bylo to pro oba stejné, nicméně jsem opravdu rád, že jsem zápas zvládl.

Známý francouzský rozhodčí Kader Nouni s vámi na začátku druhého setu poměrně dlouho diskutoval. O co se jednalo?
Byl tam nějaký problém s ručníkem, ale vyříkali jsme si to a bylo to pak v pohodě.

Ručník byl trochu problém i u soupeře Broadyho, který nebyl spokojený s rychlostí donášky od podavačů. Arogantně i jednou pronesl „hallelujah“, když ho po chvilce čekání dostal. Byl takový i při vašem posledním střetnutí?
Podobné věci řešil i v Itálii, co si tak vzpomínám. Je ale pravda, že by podavači mohli být trochu rychlejší, když jsou na grandslamu, ale myslím, že na challengerech je to mnohem, mnohem horší.

Nyní jste dva zápasy od hlavní soutěže turnaje, který je nesmazatelně spojený s Rafaelem Nadalem, vaším vzorem. Je snová vyhlídka, která vás žene kupředu, odehrát s touto legendou na Roland Garros zápas?
Už jen zahrát si hlavní soutěž grandslamu by byla velký paráda. A Rafa je prostě jen jeden, je to antukový král. A svoji dominanci potvrzuje i na ostatních površích.

V čem je jeho největší kouzlo?
Dokáže být mentálně silný. Zápasy na tři vítězné sety jsou ohromně dlouhé, na antuce obzvlášť. A dokáže každého zlomit nejen fyzicky, ale i mentálně. Jeho soupeř může pak v pátém setu hrát sebelíp, ale Nadal dokáže vydržet v pohodě, protože ví, že umí protivníka, byť třeba jen o kousek, přehrát. Zkrátka si myslím, že v hlavě je vždycky silnější.

Třeba si příští týden také poprvé vyzkoušíte, jaké to je hrát takto dlouhé zápasy…
Uvidíme. (úsměv)