Klid před antukovou bouří. Na dveře klepe Roland Garros v pozměněném kabátu

Do zastávky Michel-Aunge Molitor přijíždí poloprázdné metro. 16. pařížský obvod Passy si ještě pár hodin žije svým luxusním životem, který po většinu roku neobnáší větší rozruch.

Žádný špalír lidí neucpává ulici. Jen visačky u pár mužů a žen signalizují, že se něco chystá. „Neoznačkovaní“ kolemjdoucí většinou míří k místnímu hnízdu katarských šejků, kterým je Park Princů, stadion současného suveréna francouzského fotbalu PSG.

Následující květnové a červnové dny však tato snobská čtvrť začne pulsovat pořádně naplno. Nejprve s nevelkou frekvencí. Ta se však s každým přibývajícím dnem bude zvyšovat. Srdcem se od zítřka stává Stadion Rolanda Garrose.

V podzemí již lidé ve vozech nebudou mít prostorové pohodlí…

Během nedělního odpoledne 10. června už se bude nad celým areálem nedaleko Bouloňského lesíku vznášet oranžový prach značící konec bitev. Nad „antuková mračna“ jeden muž zvedne nablýskanou trofej.

Bude to pojedenácté „pan domácí“ Nadal?

Na to je přece jen ještě čas.

Nyní je potřeba se turnajovým pavoukem přesunout o milióny eur zpět na úplný začátek, kde se budou nacházet kvalifikanti s odhodláním, či dokonce dětským snem, si na druhém majoru sezóny zahrát proti svým idolům. Třeba i proti „Rafovi“.

Tito aspiranti se mohou těšit na renovované prostředí. Kurt číslo 7 nově pojme 1500 sedících diváků, „devítka“ 550. Na nejodlehlejší dvorec číslo 18 se díky přestavbě vměstná dokonce až 2 200 lidí.

Spokojenější mohou být i diváci o několik dní později, kteří se během hlavní soutěže vydají na druhý největší stadion celého areálu. Stánek pojmenovaný po slavné francouzské tenistce Suzanne Lenglenové, která mezi lety 1919-1925 vybojovala ve dvouhře 12 grandslamových titulů, kompletně pokryly zbrusu nové sedačky.

A pořadatelé turnaje mysleli i na ty, kteří se nenacházejí v Paříži, nýbrž třeba na druhém konci světa. Poprvé totiž budou vysílána úplně všechna střetnutí - jak ta z hlavní části, tak z kvalifikačních bojů. Sečteno, potrženo 836 přenosů.

Nepozměněná nezůstala ani pravidla. Tak například oproti loňskému roku mají tenisté v kvalifikaci více času mezi výměnami, a to místo dvaceti pětadvacet vteřin. O tom budou mít dokonalý přehled i všichni diváci, protože odpočet se bude viditelně nacházet přímo na kurtu.

V průběhu zápasu si tedy hráčky a hráči mohou oproti dřívějšku trochu více vydechnout, nicméně před ním se žádné dlouhé procedury dít nebudou. V okamžiku, kdy hlavní aktéři přijdou na dvorec, a i druhý tenista dorazí ke své lavičce, musí se do minuty uskutečnit los. Poté neprodleně následuje klasické pětiminutové rozehrání, po němž do minuty začíná samotný zápas. Ani v tomto případě nic neunikne návštěvníkům, protože vše uvidí na velkých obrazovkách.

Takto kontrolována budou všechna utkání od prvního kvalifikačního kola až do finále.

Zvýšená kapacita některých kurtů, a s nimi spojená potenciálně větší podpora, tenistky a tenisty v kvalifikaci zahřeje, nicméně skutečně je potěší spíše větší prize money, které oproti loňskému roku vzrostly takřka o 20 %. Pokud hráč či hráčka postoupí v rámci bojů o účast v hlavní soutěži do třetího kola, čeká na něj, respektive na ni, 21 000 euro. Jedno vítězství navíc znamená kromě velké radosti dalších 19 000 na účet.

Do nabídnutého šťavnatého sousta se už v pondělí zakousnou i dva čeští vlci. Adama Pavláska čeká na úvod celé akce jednatřicetiletý Slovinec Blaž Kavčič, jenž se v žebříčku nachází na 153. místě – o čtyřiadvacet pozic výše než Pavlásek. Druhým do party je Zdeněk Kolář, který se při premiéře na antukovém majoru potká s Britem Liamem Broadym.

French Open se nachází ve dveřích, letos už po 122. A rok 2018 bude na tenisových pozemcích na jihozápadě Paříže s oranžovou drtí speciální. V říjnu totiž uplyne sto let od momentu, kdy se během první světové války vydal na let do Arden jeden pilot z Francie s příjmením Garros. Už se nikdy nevrátil domů.

Akce po něm pojmenovaná však s velkou tradicí přežívá dál. V rámci letošní akce bude jeho jméno oslavováno více než kdy jindy.

Ještě pár hodin je ale ticho před bouří. Ta co nevidět přijde. Jak obrazně, tak možná i doslova. Předpověď počasí totiž připouští to, že by se v následujících dnech mohly nad městem nad řekou Seinou občas prohánět blesky.

Roland Garros se právě probouzí z jedenáctiměsíčního spánku.

Snad si užije co nejvíce dnů v suchu…